Článek
Rusko bylo oproti Pobaltí dlouhé roky v energetické přesile. V posledních letech se však snaží energeticky osamostatnit a staví plynovody a terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG). Cílem je snížit energetickou závislost na Rusku, které do zemí dováželo většinu objemu plynu.
V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu se Litva zavázala výrazně snížit dovoz ruského plynu a ropy v naději, že tím půjde příkladem zbytku Evropské unie. Například Německo a další země EU stále odolávají omezování ruského plynu, protože by to zásadně poškodilo jejich ekonomiku.
Litevský prezident Gitanas Nauseda prohlásil, že Litva je ochotna zastavit dovoz ruské ropy a zemního plynu. „Vytvořilo by to určité problémy, ale tyto problémy by nebyly kritické,“ řekl Nauseda, kterého citovala BBC.
Litva byla doposud závislá na importu ruského plynu, protože její energetický trh nebyl propojen se zbytkem EU. Její spojka vedla jedině k Rusku, odkud země odebírala plyn z běloruské sítě. Dodávky plynu ze zbytku Evropy byly pro region téměř nemožné.
Nyní se Pobaltí napojí na EU přes Polsko plynovodem GIPL. Pro Litvu je to důležitým krokem ke snižování závislosti na Rusku a navyšování flexibility dodávek plynu. Plyn měl původně začít proudit přibližně v polovině roku 2022, ale kvůli hrozbám zastavení přítoku ruského plynu do Evropy bude otevřen již 1. května. Uvedla to agentura Reuters.
Ročně by se mělo přepravit přibližně 27 TWh zemního plynu do pobaltských států a Finska. V opačném směru může být přepraveno až 21 TWh ročně.
Plynovod stál 500 milionů eur. Z toho 60 procent poskytla EU, protože šlo podle ní o projekt společného zájmu. Dále byl projekt financován lotyšskými a estonskými provozovateli plynárenských přepravních soustav. Plynovod mezi Litvou a Polskem má 508 km na délku. 165 km se nachází v Litvě, 343 km je na území Polska.
„V době geopolitického napětí zaručuje propojení baltského a finského trhu s plynem s evropským trhem energetickou bezpečnost a nezávislost pro celý region,“ uvedl litevský ministr energetiky Dainius Kreivys.
Více zdrojů dodávek plynu zajistí bezpečnost a spolehlivost dodávek a otevře příležitosti pro terminál LNG v Klaipedě.
GIPL také umožní Polsku zvýšit dovoz zkapalněného zemního plynu a dodávat plyn do pobaltských států, čímž by se vyrovnalo případné přerušení dodávek z ruské strany.
„Více zdrojů dodávek plynu zajistí bezpečnost a spolehlivost dodávek a otevře příležitosti pro terminál LNG v Klaipedě,“ řekl Kreivys. Tento plovoucí terminál v Litvě stojí od roku 2014 a putují do něj dodávky zkapalněného zemního plynu z celého světa. Byl tak prvním místem pro neruské dodávky v Pobaltí.
Kapacita terminálu s názvem FSRU Independence by dokázala pokrýt veškerou litevskou spotřebu plynu. Litva si plavidlo pronajímá od norské firmy Höegh LNG, ale až doba pronájmu v roce 2024 vyprší, Litevci terminál odkoupí. Jeho litevský provozovatel Klaipedos Nafta už rozhodnutí o koupi schválil.
Ještě před dostavbou terminálu v Klaipedě měly litevské domácnosti jednu z nejvyšších cen plynu v EU, protože země byla závislá na dodávkách suroviny z Ruska. Po jeho uvedení do provozu však ruský plynárenský gigant Gazprom snížil cenu plynu o 20 procent.
Podle Nausedy je litevská nezávislost na ruském plynu stále „v procesu“, i když se ji v poslední dekádě snaží intenzivně zvyšovat. „Stále jsme napojeni na takzvanou Brellovu soustavu bývalého Sovětského svazu a toto napojení v současnosti neumožňuje přechod na jiné evropské systémy,“ říká.
Proces odklonu Litvy od systému Brell podle něj bude dokončen v roce 2025. „Nyní se budeme snažit tento proces urychlit, abychom se odpojili rychleji,“ dodal.
