Článek
Nejvyspělejší země světa v čele s Evropou se v posledních letech snaží změnit lineární model ekonomiky, ve kterém zdroje končí v odpadu, na svět cirkulární, v němž se naopak odpad stává cenným zdrojem. Navzdory tomu se však situace zhoršuje.
Globální ekonomika je cirkulární ze 7,2 procent, přitom ještě v roce 2018, kdy ekologové měli lehčí nohu na plynu, našlo 9,1 procenta všech použitých materiálů druhý život v podobě nových výrobků a nekončilo jako odpad.
Vyplývá to z nové studie Circularity Gap Report nadace Circle Economy a společnosti Deloitte, zveřejněné na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.
„Ukazuje to, nakolik je globální ekonomika závislá na nových primárních materiálech. Je tady obrovský potenciál pro využití druhotných materiálů,“ řekl vedoucí výzkumu nadace Circle Economy Matthew Fraser.
Těžební sprint
Tempo, kterým lidstvo těží materiály ze země, je závratné. Dokument zmiňuje, že v roce 2021 se vytěžilo přes sto miliard tun materiálů. Může jít o ropu, nerostné suroviny, drahé kovy, uhlí a další materiály, které se dají na konci svého životního cyklu znovu zužitkovat. Dále odhaduje, že v roce 2050 se vytěží mezi 170 a 184 miliardami tun. Za posledních padesát let se využití materiálu zvýšilo 3,5krát a předčilo tak nárůst populace, tvrdí studie.
Pokud se má civilizace dostat do bezpečných kolejí v rámci snah o potlačování klimatických změn, bude podle studie zapotřebí globálně snížit spotřebu materiálu o jednu třetinu. Právě větší tlak na opětovné používání výrobků, opravy a recyklace materiálů může podle nové zprávy přispět k tomu, aby se globální oteplování udrželo pod dvěma stupni Celsia.
Studie předpokládá, že k uspokojení základních lidských potřeb, mezi které patří výživa a bydlení, by stačilo 70 procent spotřebovávaných materiálů.
Klíč ke snížení emisí skleníkových plynů spočívá v přechodu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie a v redukci poptávky po velkoobjemových nerostných surovinách, jako jsou písek a štěrk, používané především k výstavbě bydlení a infrastruktury.
Podle studie je proto například zapotřebí podporovat obnovitelné zdroje energie a renovace starých budov namísto výstavby nových. Někdy se mluví o tom, že by stavby po konci své životnosti měly sloužit jako materiálové banky, z nichž by čerpali developeři při výstavbě nových projektů.
Nejvíce znečišťuje stavebnictví
Hlavní zlepšení mají přijít ve čtyřech klíčových oblastech: v potravinovém systému, v oblasti mobility a dopravy, v oblasti výstavby a konečně i v průmyslové výrobě a spotřebním materiálu.
Potravinový systém zaujímá asi polovinu obyvatelného povrchu planety a je zodpovědný za třetinu celosvětových emisí skleníkových plynů. Přitom osm až deset procent z nich souvisí s produkcí ztracených a vyplýtvaných potravin. Přechod na oběhový potravinový systém by zahrnoval omezení plýtvání potravinami, zlepšení řízení dopravy a skladování, nebo například podporu sezónní a organické produkce a snížení objemu toxických hnojiv.
Ještě více světových emisí generuje stavebnictví – je zodpovědné až za 40 procent celosvětových emisí, tvrdí studie. Samotná výroba cementu přitom přispívá z vypouštění CO2 do atmosféry zhruba sedmi procenty. Jedním z receptů je zvýšení energetické účinnosti budov.
Za čtvrtinu světových emisí je zodpovědná doprava. Model cirkulárního světa chce zvýšit podíl alternativní dopravy, podporovat přechod na elektrická vozidla, investovat do veřejné dopravy a také cyklistiky. Jeho přirozenou součástí je také možnost práce na dálku (z domova) a konečně také nahrazování dopravy obyčejnou chůzí, pokud je to možné.
Průmyslová výroba má na svědomí přes čtvrtinu celkových emisí. Klíčový je zodpovědný nákup a spotřeba na straně domácností i firem a také prodloužení životnosti strojů.
„Dosáhli jsme bodu, kdy planeta nemůže držet krok s lidskou poptávkou po materiálních statcích. Cirkularita nám dává možnost, jak snížit globální spotřebu. Zapojení firem a vytváření většího množství cirkulárních produktů bude v budoucnu klíčové pro dosažení pozitivních změn,“ shrnula ředitelka Deloitte pro udržitelnost Dieuwertje Ewalts.
