Článek
Cestující stráví v současnosti na letišti v průměru tři hodiny na každý let. Před covidem to bylo o polovinu méně, ačkoliv byl provoz zhruba třikrát silnější. Mezinárodní organizace pro leteckou dopravu (IATA) zjišťovala, co pasažérům na současném stavu nejvíce vadí a co by chtěli změnit.
Z průzkumu, kterého se zúčastnilo přes 13 500 lidí ze 186 zemí, vyplynulo, že pasažérům vadí fronty hlavně při odbavení a na hraničních kontrolách, kde se vedle klasických dokumentů kontrolují i ty zdravotní. Bojí se toho, že až se začne cestování vracet k předcovidové době, kdy byl podle dat IATA provoz na letištích v průměru o 70 procent vyšší, část opatření přesto zůstane v platnosti a čekání už bude nesnesitelné.
Ideální čas strávený na letišti by podle sedmi lidí z deseti měl trvat jen půl hodiny v případě cestování pouze s palubním zavazadlem. Při cestování s větším zavazadlem, které je třeba odbavit, by pro tři čtvrtiny cestujících bylo přiměřenou dobou 45 minut. Hodina je pak důležitým časovým mezníkem pro 90 procent cestujících.
Lidé si podle Nicka Careena, viceprezidenta IATA odpovědného za provoz a bezpečnost, uvědomují, že mohou k rychlejšímu cestování sami přispět. „Pasažéři jasně řekli, že chtějí zavést takové technologie, které zkrátí ‚papírování‘ a stání ve frontách, a že jsou ochotni využívat biometrická data, pokud to pomůže zkrátit čas strávený na letišti,“ říká Careen.
V současnosti využívá biometrická data, jako je snímek obličeje, otisk prstů a v budoucnosti třeba i otisk duhovky oka, zhruba třetina pasažérů. Pokud by však biometrické údaje pomohly zkrátit fronty, jsou ochotny je poskytnout až tři čtvrtiny cestujících.
Devět lidí z deseti je dokonce ochotno sdílet tato data i s dalšími institucemi napojenými na cestovní ruch, jako jsou hotely nebo půjčovny aut.
Více než polovina pasažérů má však zároveň obavy ze ztráty či úniku svých citlivých dat nebo se bojí o to, že nebudou mít dostatečný přehled o tom, kdo další bude informace o nich moci sledovat. Šest lidí z deseti se také bojí, kdo a jak bude citlivé informace spravovat a chránit.
Průzkum dále ukázal, že by se pasažérům líbilo, kdyby se na letišti vůbec nemuseli starat o odbavování zavazadel a vyřídil by to někdo jiný, komu by ho předali z místa, kde se právě nacházejí, tedy z kanceláře, domova či konference. Stejnou službu by pak uvítali i v cílové destinaci, tedy donesení zavazadla do hotelu či práce.
Vůbec nejvíce by takovou službu ocenili Asiaté a pasažéři na Středním východě a v Africe, nejméně příznivců by našla v Latinské Americe. Osm lidí z deseti by dále uvítalo, kdyby měli přehled o tom, kde se jejich zavazadlo právě nachází, a tři čtvrtiny pasažérů by si přály po příletu vyzvednout zavazadlo do 10 minut.
Nakolik odpovídají světové statistiky českému prostředí? Podíl lidí, kteří využívají rychlejší cestu k letadlu, je podobný jako ve světě. „Možnost rychlejšího odbavení pomocí biometrických pasů využívalo už před covidem zhruba 30 až 40 procent cestujících, a i dnes je toto číslo podobné,“ říká mluvčí Ředitelství služby cizinecké policie Renata Grecmanová.
Takzvanou e-gate však podle ní mohou využívat jen pasažéři ze zemí Schengenu. Cestující ze třetích zemí musí nadále procházet klasickou pasovou kontrolou, protože kromě pasu se jim kontrolují další náležitosti potřebné pro vstup do země, například vízum, doklad o nástupu do práce nebo o přijetí ke studiu.
Také čas trávený na pražském letišti je mnohem delší než před příchodem koronaviru. „Průměrný čas k odbavení před covidem se pohyboval dle náročnosti destinace mezi 20 vteřinami až dvěma minutami. V rámci covidových restrikcí a potřebných dokumentů jsou to tři až 15 minut dle připravenosti cestujícího,“ říká Klára Divíšková, mluvčí Letiště Praha.
Běžný průchod stanovištěm bezpečnostní kontroly trvá podle ní připraveným cestujícím do pěti minut. V případech, kdy je nutné provést dodatečnou kontrolu, se tento čas navyšuje až na 15 minut.
„K tomu je ještě nutné přepočítat dobu strávenou ve frontě před bezpečnostní kontrolou. Pro včasný průchod je proto důležité dostavit se na kontrolu s dostatečným časovým předstihem. Obecně platí, že by se měl cestující dostavit na letiště přibližně dvě hodiny před odletem, u některých odletů jsou doporučené i tři hodiny,“ radí Divíšková.
Anketa
Nejdelší fronty se podle ní tvoří na ranních letech s návaznými dálkovými lety, dále u charterových letů, kdy se odbavují současně rodiny s dětmi.
Co se podle ní od světového průzkumu liší, je počet lidí, již cestují s větším zavazadlem, které je třeba odbavit. Zatímco celosvětový průzkum říká, že si zavazadlo nechávají odbavit dvě třetiny lidí, v Česku je to mnohem menší podíl. Češi si totiž oblíbili lowcostové lety v nejlevnějším tarifu, kde by si za dodatečné zavazadlo museli platit, což většina z nich nedělá.
Patrně i z tohoto důvodu není v Česku takový zájem o odbavení z domova, jako tomu je v jiných zemích. „Letiště Praha tuto službu nenabízí. Neustále ji však zvažujeme, ale aktuálně pro ni není potenciál,“ vysvětluje Divíšková.
A co by tedy pomohlo zkrátit čas cestujících při čekání na ruzyňském letišti? „Největšími překážkami současného létání jsou nejednotné a nepřehledné vstupní podmínky v jednotlivých zemích transferu a příletu a jejich časté změny. Toto by se mělo zlepšit,“ je přesvědčen šéf rozvoje leteckého obchodu Letiště Praha Jiří Vyskoč.
