Lidé v zajetí vysokých záloh na energie. Jde je snížit, ale opatrně

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dodavatelé energií vzhledem k dění na trhu postupně zvyšují ceny elektřiny a plynu, což se samozřejmě propisuje i do záloh odběratelů. Měsíční platby za energie se jim tak letos v průměru zvýšily o desítky procent.

Některým domácnostem se ale zálohy jen za půl roku zvýšily o více než 100 procent, a na energie tak už vydávají podstatnou část svých příjmu. Ti, kteří vysoké zálohy těžko utáhnou, mají v některých případech možnost si je snížit. Záleží však na tom, jak mají platby nastavené, i na jejich dodavateli energií.

Pokud například klient Pražské energetiky (PRE) požádá o snížení záloh, které mu v posledních měsících značně narostly, a to i za cenu toho, že by v pravidelném vyúčtování doplácel, společnost mu pravděpodobně nevyhoví. „Zálohy snižujeme pouze v odůvodněných případech, jako jsou cesta na dlouhodobý pobyt v zahraničí nebo očekávané podstatné snížení spotřeby, například z důvodu odstěhování člena rodiny,“ uvádí mluvčí PRE Petr Holubec.

Zákazníci si někdy nastavují měsíční platby výš, aby při finálním vyúčtování nemuseli doplácet a dodavatel jim naopak přeplatky vracel. Když obchodník na konci zúčtovacího období porovná zaplacené zálohy se skutečnými náklady, při vysoké spotřebě a nižších zálohách naopak vznikají nedoplatky.

Při nízkých zálohách vzniká problém nejen pro zákazníka, ale i pro dodavatele. „Musíme nakupovat elektřinu průběžně a není možné čekat do fakturace,“ říká Holubec. Spotřebitel elektřiny či plynu se podle něj naopak nízkými zálohami vystaví riziku vysokého nedoplatku při vyúčtování a v důsledku toho i řešení nepříjemného dluhu.

Výše zálohy se odvíjí od typu tarifu a velikosti spotřeby. Typický byt v panelovém domě u PRE průměrně platí něco mezi 1 000 až 1 500 korunami měsíčně. Čím vyšší odběr, tím vyšší zálohy. Dům, který k ohřevu vody používá bojler, platí ve vysokém a nízkém tarifu 2 až 4 tisíce korun za měsíc, naopak odběrné místo, kde se elektřinou navíc topí, může platit zálohy 6 až 10 tisíc korun.

U ČEZ si například může zákazník nastavit zálohy přes portál Můj ČEZ sám, a to až o desítky procent nižší, než mu je vypočítal obchodník. „Pouze v případě, že zákazník platí zálohy ještě nižší, než si je nastavil, spadne mezi neplatiče a upozorníme ho, aby zálohy doplatil,“ varuje mluvčí společnosti ČEZ Alice Horáková.

ČEZ přitom za posledního půl roku zvýšil ceny už šestkrát. Naposledy zvednul od 1. července cenu elektřiny o pět korun za kWh na 10,58 koruny a plyn o 3,5 koruny na 4,92 koruny. Další zdražení přijde od začátku srpna.

Vzhledem k tomuto navýšení ČEZ doporučuje zákazníkům, aby si sami upravili zálohy tak, aby novou skutečnost reflektovaly. „Navýšení zálohy u každého zákazníka je velmi individuální, pro správné navýšení doporučujeme provést odečet a přepočítat doporučenou zálohu v Můj ČEZ,“ dodává Horáková.

Do určitého limitu si může zákazník snížit zálohy sám i u Pražské plynárenské v zákaznickém portálu. Pokud by si ale odběratel chtěl snížit zálohy z jiného důvodu, než je zdražení energií (jako například po výměně spotřebičů za úsporné, snížení počtu členů domácnosti apod.), je tento případ posuzován individuálně a zákazník jej musí odůvodnit.

Zákazníci však podle dodavatelů o snížení záloh nyní nijak zvlášť nežádají. „Ani to nedává smysl, neboť se případné nedostatečné zálohy stejně ve výsledku projeví v konečném vyúčtovaní za dané období, a to vysokým nedoplatkem,“ vysvětluje mluvčí Pražské plynárenské Miroslav Vránek.

Podobně jsou na tom i ostatní dodavatelé a dokonce pozorují opačný trend než snižování záloh. „Řada zákazníků si naopak raději nechala zálohy zvýšit z obavy vyššího nedoplatku v následující faktuře,“ popisuje Holubec.