Článek
„K meziročnímu poklesu tržeb v maloobchodě přispěl vývoj prodeje potravin i nepotravinářského zboží. Na snížení maloobchodních tržeb se podílel i nižší prodej pohonných hmot, avšak oproti předchozímu měsíci pokles zmírnil,“ uvedla dnes k srpnovým výsledkům maloobchodu vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová.
Meziroční pokles tržeb v maloobchodě v Česku se v srpnu dál prohloubil. Snížily se o 8,8 procenta po červencovém revidovaném poklesu o 7,9 procenta. Tržby obchodníků klesly čtvrtý měsíc v řadě a opět si pohoršily všechny typy prodejen s výjimkou lékáren. Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě nižší o 0,7 procenta. Informace dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Celkově tržby za nepotravinářské zboží klesly proti loňskému srpnu o 10,3 procenta, za pohonné hmoty obchodníci utržili meziročně o 9,2 procenta méně a za potraviny o 6,6 procenta méně. Zároveň se opět snížily tržby internetových a zásilkových obchodů, a to o 10,2 procenta.
Mezi specializovanými prodejnami si nejvíce meziročně pohoršily oděvy a obuv, tržby jim klesly o 15,1 procenta. O 13,2 procenta nižší tržby měly domácí potřeby, o 12,7 procenta se snížily obchodníkům s počítačovým a komunikačním zařízením a o 12,6 procenta obchodům s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci.
Tržby drogerií stagnovaly a prodejny s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím si mírně polepšily, jejich tržby vzrostly meziročně o 1,3 procenta.
U potravin se podle statistiků projevilo větší snížení tržeb ve specializovaných prodejnách, které měly o 12,5 procenta nižší tržby než před rokem. V nespecializovaných prodejnách s převahou potravin tržby klesly o 6,2 procenta.
Méně peněz lidé vydali v druhém prázdninovém měsíci také v autosalonech a servisech. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel byly meziročně nižší o 7,2 procenta. Pokles zaznamenal jak prodej motorových vozidel, včetně náhradních dílů, tak i opravy.
Více za méně
„Ačkoli z meziročního pohledu domácnosti koupily reálně o devět procent méně, v nominálním pohledu zaplatily o sedm procent více. Za celý letošní rok tržby meziročně klesají o jedno procento, vzhledem k nepříznivému dopadu energetické krize a inflace obecně však předpokládáme ve druhé polovině roku zesílení jejich poklesu a za celý letošní rok propad o čtyři procenta,“ uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. V srpnu se podle něj z reálného pohledu tržby nacházely 1,5 procenta pod úrovní průměru předpandemického roku 2019, v nominálním vyjádření však byly o pětinu vyšší.
„Viditelný nebyl očekávaný pozitivní vliv výplaty mimořádné finanční pomoci vlády některým rodinám s dětmi, které na každé dítě do 18 let dostaly příspěvek 5000 Kč,“ doplnil analytik Komerční banky Martin Gürtler. Vše podle něj nejspíše přebil pokračující negativní efekt horší spotřebitelské nálady, která souvisí se zvýšenou ekonomickou nejistotou, rizikem vzniku recese a vysokou inflací.
„Kupní síla domácností klesá, což má nepříznivý dopad na spotřebu domácností a tedy i na maloobchod. Tento trend bude trvat přinejmenším po zbytek letošního roku a zřejmě i v prvních měsících roku 2023,“ míní analytik Generali Investments Radomír Jáč. Analytik UniCredit Bank Jiří Pour očekává, že česká ekonomika míří do recese a spotřeba domácností bude oslabena přinejmenším během následujících tří čtvrtletí.
„Nejnovější data ukazují, že si Češi z obchodů odnášejí výrazně méně zboží, než tomu bylo před rokem,“ uvedl analytik Cyrrusu Vít Hradil. Spíše než o důsledek skutečného šetření ale podle něj jde o efekt inflace. Samotný objem peněz, které Češi v obchodech utrácejí, naopak meziročně narostl o 6,7 procenta, tedy svižněji, než kolik činil růst průměrné mzdy. „Průměrný Čech tak v srpnu neváhal v obchodech utratit větší část svého příjmu než před rokem. Útraty pak vzrostly i ve srovnání s letošním červencem,“ podotkl.
