Lidé si připlatí za elektřinu. Účet může vyskočit až o 10 %

Stát v příštím roce přenese cenu energií v plné síle zpět na spotřebitele. Letos na pomoc domácnostem a firmám s růstem cen elektřiny a plynu státní pokladna vynaložila celkem 110 miliard korun.

Spotřebitelé tak se silvestrovskou půlnocí na svých účtech opět pocítí návrat poplatků za obnovitelné zdroje energie (POZE), které místo nich od loňského října hradil stát. Částku 599 Kč včetně DPH v každé MWh elektřiny, kterou by jinak platily domácnosti, stát letos vykrýval celkem 28 miliardami Kč.

V příštím roce by podle odhadů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) na dotování POZE stát potřeboval 36 miliard Kč. Ponechání podpory však není slučitelné s dobou, kdy vláda v rozpočtu šetří, kde to jde.

„Nemůžeme si fiskálně dovolit pokračovat v plošných jednorázových opatřeních, ale zároveň bychom měli část tržního poklesu nechat domácnostem a firmám,“ uvedl v diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Stát také nebude dále dotovat ani regulovanou složku ceny energií a zastropování cen. Pokud by stát i příští rok chtěl nést náklady na stabilizaci cen energií pro domácnosti a firmy, byl by celkový účet ještě vyšší.

„Pokud bychom chtěli celý pokles cen, který je u silové elektřiny a plynu výrazný, přenést na domácnosti a firmy, bylo by to nějakých 75 miliard v příštím roce, a to si nemůžeme dovolit,“ řekl Síkela.

Kolik si lidé za regulovanou složku ceny elektřiny a plynu v příštím roce připlatí, bude záležet především na rozhodnutí ERÚ.

„Jsem méně optimistický než moji kolegové. Dostával jsem propočty v průběhu roku od ERÚ a s každou novou aktualizací se to zvýšilo zhruba o 10 miliard,“ uvedl Síkela. Konečné ceny za distribuci budou známé letos v listopadu.

Některé odhady odborníků říkají, že se regulovaná složka cen energií může zvednout o zhruba 20 procent. Spolu s POZE se tak částka za elektřinu v příštím roce zvedne. „Myslím si, že to bude do 10 procent, a pevně doufám, že pravdu mají moji optimističtější kolegové ve vládě, že to bude méně, nebo že k navýšení nedojde,“ řekl ministr.

Pokud by se však regulovaná složka ceny energií zvedla výrazně, mohla by dokonce vymazat pokles, k němuž došlo vlivem levnější silové elektřiny. „V tom horším scénáři může dojít k tomu, že si domácnosti připlatí trošku víc, než byla úroveň cenových stropů,“ uvedl Síkela.

To by znamenalo, že by běžná domácnost platila za každou spotřebovanou MWh elektřiny nad 6050 Kč. Tato suma zahrnuje silovou elektřinu, regulovanou složku, POZE i daň.

Zvýšení cen energií by se však propsalo i do míry inflace. Letošní pokles silové elektřiny a plynu spolu s vládní pomocí promlouval do růstu spotřebitelských cen spíše pozitivně. To se však může příští rok obrátit.

„Pokud by nastal ten nejpesimističtější scénář, tak by inflační skok měl být maximálně do 0,4 procenta podle podílu energií na spotřebitelském koši,“ předpokládá Síkela.

Místopředseda SPD Radim Fiala poukázal na to, že vláda nechává energetické firmy, banky a rafinerie platit daň z neočekávaných zisků, která měla vykrýt náklady na pomoc s vysokými cenami energií, i v příštím roce. „Windfall tax necháváte, ale kompenzovat už nic nebudete. Vyzývám vás k tomu, abyste daní z neočekávaných zisků kompenzovali lidem vysoké ceny energií,“ uvedl Fiala.

Legislativa je připravena tak, že vláda může svým nařízením v případě mimořádných okolností opět přistoupit ke stabilizacím cen energií a vrátit cenové stropy.

„Mimořádné okolnosti neočekávám, protože si myslím, že jsme se na příští zimu připravili nadstandardně dobře i ve srovnání s okolními zeměmi,“ popisuje ministr.

Podle bývalého člena Národní rozpočtové rady a emeritního rektora Vysoké školy ekonomické Richarda Hindlse riziko volatility velkoobchodních cen ještě nepominulo. „Geopolitická situace ve světě je taková, že v tuto chvíli nelze vyloučit vůbec nic. Kdybychom tady seděli před rokem a půl, nedalo by se nic tušit,“ říká.

Že trhy zůstávají volatilní, připustil i Síkela. Pokud by však došlo k nečekanému výkyvu cen na burzách, spotřebitelé to podle něj pocítí až s odstupem. „Zabránili jsme tomu, aby volatilita cen okamžitě dopadala na domácnosti. Volatilita bude rozmělněna nákupní politikou obchodníků, kdy dojde ke změnám s půlročním až ročním zpožděním,“ říká ministr.

Citlivost cen energií byla vidět například i letos v létě u plynu, kdy jeho cena v reakci na oznámení stávky v australských LNG terminálech vzrostla o 20 eur.

Ve středu stát pověřil státní společnost ČEPS, aby převzala plynárenskou infrastrukturu společnosti Net4Gas. Transakce bude dokončena až po schválení regulátorem, ale stát plynovody koupí za sumu do pěti miliard korun.

Obchod někteří kritizovali, neboť firma Net4Gas má dluhy za 33 miliard korun. Podle Síkely jde o „velmi důležité a strategické aktivum s dobrou ekonomickou, bezpečnostní a i investiční perspektivou“.

„Firmu jsme nakoupili zhruba za polovinu, než je stanovená hodnota vlastního jmění. Je tam 33 miliard úvěrů, proti tomu je tam sedm miliard , které má firma na účtech,“ uvedl Síkela.

Net4Gas má však ještě téměř 70miliardovou pohledávku u ruské státní společnosti Gazprom, která jí neuhradila poplatky za tranzit plynu.

„Budeme částku vymáhat a půjde to za ČEPS. Jsou různé cesty, jak peníze dostat. S dluhy se dá obchodovat, dá se je započítat s jiným majetkem,“ říká Síkela. Naznačil však, že nepředpokládá, že získají celou částku, kterou Gazprom dluží. „Když získáme 10 procent, tak to staví firmu do jiné roviny,“ dodal.

80 procent výnosů Net4Gas v minulosti plynulo z tranzitu plynu, který však skončil a firma na tom tratí. „Pořád je to hlavní plynová tepna České republiky. Plyn musíme přivést, uskladnit a tohle všechno řídí Net4Gas. V případě nedostatku plynu řídí celé plynové hospodářství a řídí zavádění regulačních stupňů,“ vysvětlil Síkela.

„Jde o strategickou infrastrukturu a stát by se jí neměl zbavovat. Je k pláči, že máme vyprodanou Českou republiku, ať se podíváte na 30 procent ČEZ (stát vlastní cca 69 procent akcií skupiny ČEZ, pozn. red.), trubky, které by měly vést plyn, vodovody. To všechno bohužel bude muset nějaká vláda kupovat zpátky, protože to svědčí o jakési energetické bezpečnosti země,“ myslí si Fiala z SPD.

Podle Fialy není pět miliard korun příliš velká cena za strategickou infrastrukturu. „Teď je důležité, na kolik je vláda schopná se domluvit s věřiteli, až k tomu bude mít mandát, a udělat z těch 33 miliard dluhů co nejmíň,“ upozornil místopředseda SPD.