Lidé skupují dřevo, je nejdražší za 20 let

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Zákazníci se vrhli na dřevo a už teď skupují zásoby na příští topnou sezónu. Svědčí o tom čtyřicetiprocentní nárůst objednávek. Největší zájem je o tvrdé listnaté dříví, jako je buk a dub, zvyšuje se i poptávka po smrku, říká Michal Pernica z Lesů Colloredo Mansfeld.

„Kdybychom tu seděli před rokem a půl, tak bych vám tady brečel, jak je to strašné, jak v podstatě nemáme ani na výplaty, za poslední rok a půl se situace úplně změnila,“ vysvětlil v pořadu Agenda SZ Byznys. Ceny vyskočily na hranici, která tu nebyla dvacet let.

„Za poslední rok a půl se situace úplně změnila. Dneska se ceny dostaly na hranici, která tu nebyla dvacet let. Stavební dříví nebo kulatinu prodáváme za cenu okolo 3300 korun, před rokem a půl jsme byli na pěti stovkách,“ vypočítává. Podobně vláknina, využívaná k výrobě papíru, stála tři sta, teď se prodává za 1200 korun.

Lesnickým firmám ale také strmě rostou náklady. „U některých položek to je v řádu sto až dvě stě procent, někdy je problémem i nedostatek surovin,“ říká Michal Pernica a vyjmenovává například sazenice, postřiky na škůdce a další chemie, nebo pletivo, které v lesích chrání mladé stromy před zvěří.

„Vstupem ruských vojsk na Ukrajinu došlo k významnému omezení dovozu pletiva, drátů. Když jsem se poptával, tak Ukrajina dodávala 40 procent drátu, takže se to rozhodně projevilo.“

Správci lesů se tak snaží vysazovat na místa v kůrovcových oblastech dřeviny, které nepotřebují tolik chránit, jako je smrk, borovice nebo modřín. „Tam zase narážíme na to, že takových dřevin není na trhu dost. Jsou to tři, čtyři roky, kdy školkaři museli pálit miliony kusů smrku, dneska je o smrk takový zájem a není na trhu,“ říká Michal Pernica.

„S kolegy z think tanku Czech Forest jsme spočítali, že kůrovcová kalamita stála od roku 2018 přes sto miliard korun,“ zdůraznil s tím, že brouk dál decimuje české lesy, intenzivní těžba ho ale zpomalila.

„Kůrovec postupoval z východní části Moravy, přes jižní Čechy, dneska s ním bojujeme ve středních Čechách, a doufejme, že ho zpomalíme natolik, že nezasáhne až západní Čechy.

Česko je na tom stále ze všech středoevropských zemí nejhůř, a to i přes to, že v roce 2021 firmy, včetně státních Lesů ČR, vytěžily přes 30 milionů metrů krychlových dřeva, nejvíce v oblasti Vysočiny. Při zalesňování kalamitních oblastí naopak spotřebovaly 244 milionů sazenic.

„Když to řeknu globálně, nastartovaly se změny, které by měly vést ke zlepšení stavu, ale pořád jsme ve velmi krátkém období, abychom to mohli zhodnotit. Kůrovec lesy stále drtí, rozhodně nejsme z nejhoršího venku,“ uzavírá Michal Pernica z Lesů Colloredo Mansfeld, které obhospodařují oblasti v Orlických horách a na Dobříšsku.