Rusko škrtí plyn: Výroba kotlů a pelet nestíhá, plno mají i topenáři

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Češi se snaží rychle vybavit alternativním zdrojem vytápění, aby nebyli závislí na plynu či elektřině, jejichž ceny skokově vzrostly. Situaci na českém tepelném trhu pak zásadně vyhrotila hrozba uzavření ruských plynových kohoutků potvrzená zastavením dodávek ruského plynu do Polska a Bulharska z předminulého týdne. Snaží se tak skupovat tepelná čerpadla, nové kotle na uhlí či na dosud levné dřevo a dřevěné pelety (palivo slisované z dřevní biomasy) či brikety.

„Poptávka po vytápění dřevními paliva neustále roste. Zájem o peletové kotle a kamna se zvedl za poslední půlrok čtyřikrát oproti stavu z minulého roku. Jde to ve vlnách, které odstartovaly krachy dodavatelů plynu a elektřiny, následně zvyšující se ceny plynu a elektřiny, následně do toho válka na Ukrajině a teď reálná stopka na dodávky plynu,“ říká Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta, což je národní asociace zastupující v Česku a na Slovensku stovku firem od výrobců kotlů a pelet až po vysoké školy.

Řada dodavatelů pelet a briket podle něj už bere objednávky do pořadníku, skladové zásoby, které měli nastavené na „normální“ rychlost odbytu, už totiž mají nyní vyprodané. „Podobná je situace u kotlů i tepelných čerpadel – nejsou, na dodání se čeká měsíce, není, kdo by je montoval, natož servisoval. Elektřina pro jejich pohon zdražila o víc jak sto procent. Nečekají nás dobré výhledy nikde,“ konstatuje předseda.

Výrobce dřevěných pelet a briket společnost Waldera tento tristní stav potvrzuje. Ačkoliv až donedávna produkoval český trh několikanásobně více pelet, než stačil spotřebovat, nyní je tomu naopak. Lidé se tímto topivem začali předzásobovat už po krachu Bohemia Energy a dalších dodavatelů energií a zdražování elektřiny a plynu. Sílící prodeje podporuje i rostoucí inflace, která zdražuje většinu vstupů včetně základní suroviny štěpky a nafty na dopravu.

Horečka pak na energetickém trhu vypukla po začátku války na Ukrajině, která zesílila strach o dodávky surovin a zákazníci začali nakupovat zboží i na dva roky dopředu. „Z Ukrajiny, Běloruska a Ruska k nám přestaly proudit miliony tun pelet, které u nás obchodníci prodávali levněji než ty české. Koncoví zákazníci se začali chovat hystericky a nyní nakupují bez ohledu na ceny,“ popisuje vývoj paniky ředitel Waldery Marek Řebíček.

V tomto ročním období se navíc pelety standardně neprodávají a výrobci si proto naplánovali technologické přestávky na údržbu či vylepšení linek a na skokový nárůst poptávky z tuzemska tak nemohou mnozí z nich zareagovat. To dál zvyšuje místní paniku a navyšuje ceny pelet (zhruba o 40 %) v době, v níž lidé dříve čekali na výprodeje a ceny naopak klesaly.

„Jedeme na plné pecky. Omezili jsme velkoobchod, zrušili export a vše přesměrovali na český trh. Naši zákazníci jsou typičtí obyvatelé vesnic. Do telefonu nám pláčou babičky i samoživitelky, co mají dělat, že neutáhnou rostoucí ceny, a je to extrémně nepříjemné. My nyní nemůžeme objednávku dodat do 10 dnů jako dříve. Kdo si teď objedná, přijde na něj řada v červnu. Byznys sice jede, ale v takové extrémní situaci, kdy jsou všichni naštvaní, nervózní a zoufalí, se nikomu dlouho pracovat nechce,“ líčí své dojmy Řebíček.

Šéf Waldery doufá, že během jednoho měsíce se na českém trhu srovná nabídka s poptávkou a pelet a briket na topení bude dostatek.

Enormně rostoucí zájem o své zboží zažívá také například výrobce kotlů – společnost Jaroslav Cankař a syn Atmos z Bělé pod Bezdězem. Rostoucí poptávku evidoval podnik už v minulém roce, kdy ještě nebylo zřejmé, že se bude o dva roky prodlužovat limit na výměnu starých kotlů na pevná paliva (zákon o ochraně ovzduší ho stanovil na 1. září 2022) a lidé začali kotle vyměňovat ještě v dostatečném předstihu.

Válka však spustila nový nevídaný růst zájmu o alternativní způsoby vytápění. „Každý chce nyní k plynovému kotli získat záložní zdroj vytápění. Lidé skupují tepelná čerpadla, kotle na dřevo i krbová kamna. Nejvíc se prodávají kotle na dřevo, protože to si každý v nejhorším sežene sám v lese, pak se prodávají kombinované na uhlí a dřevo a nakonec kombinace dřevo a pelety,“ říká Petr Cankař, technický ředitel rodinné firmy, která dosud na domácí trh dodávala asi 40 procent své produkce a na export šlo 60 procent.

Zájem o jejich produkci však sílí ze všech stran. „Je to totální blázinec v celé Evropě, největší panika je v Polsku a poté u nás. Kdybychom najednou vyrobili 10 tisíc kotlů, tak je v Polsku hned prodáme. Problémy jsou ale s materiálem na výrobu – do léta bude, ale pak nikdo neví, co dál. Ceníky hutního materiálu se nám mění jednou za měsíc a menším výrobcům i jednou za týden. Cena železa například vzrostla za poslední tři měsíce o 15 korun na kilogram a meziročně je třikrát dražší,“ popisuje technický ředitel výrobce kotlů.

Firma chce letos vyrobit téměř 30 tisíc kotlů na pelety, dřevo a uhlí, což je asi o 40 procent vyšší produkce než před covidem. Nyní má zakázky na 12 tisíc kotlů s termínem dodání do půl roku. Kdo by si tak chtěl koupit nový kotel již na letošní topnou sezonu, nemá prakticky šanci. Ostatní výrobci dodávají aktuálně objednané kotle i za 14 měsíců.

Kdo uvažuje o koupi nového kotle, musí však dopředu myslet také na topenáře, kteří mu ho instalují do bytu. I ti jsou nyní plně vytížení a je nutné si je rezervovat i měsíce dopředu.

„Situace je kritická, omezili jsme příjem nových zakázek s tím, že je obnovíme v letních měsících. Už nyní je ale máme pokryté minimálně do konce roku. Práce je komplikovanější v tom, že se zdržují dodávky kotlů. U tepelných čerpadel dnes dodavatelé říkají, že to bude za čtyři až osm měsíců, pokud vše půjde dobře,“ říká Pavel Kačírek z firmy Kačírek – topení, která instaluje tepelná čerpadla, kotle na dřevo i na pelety se dvěma partami lidí ve Středočeském kraji.

Před covidem měla jeho firma na jaře práci na další tři až čtyři týdny, nyní ji má na dalších osm měsíců a kdyby nezastavila příjem objednávek, bylo by to mnohem více. „Poptávka vzrostla o řády. Po zprávě o uzavření kohoutků plynu do Polska a Bulharska se ještě zvedla. Zatímco do té doby nám volalo denně pět lidí, už týden to je i 15. Pro byznys to je sice dobré, ale je to až moc šílené,“ říká topenář, který byl naposledy na dovolené před čtyřmi lety.

Jako výherce v loterii si tak může připadat rodina Vančurova z Podještědí, která si pořídila kotel na pelety a odstavila původní elektrický loni v říjnu, kdy ještě nepanovala současná panika.

„Na začátku se mi líbil hlavně ekologický aspekt, že pelety vznikají z odpadu, je to udržitelná surovina, navíc se vyrábějí v Česku, takže podpoříme naše lidi. Navíc byly levné. Pak do toho zkrachovala Bohemia Energy, ceny energií začaly růst a šli jsme do toho. Jsme samozřejmě spokojeni, protože ceny plynu a elektřiny stoupají ještě víc a my barák o dispozicích 5+1 krásně vytopíme s průměrnou spotřebou 100 korun na den,“ pochvaluje si Petr Vančura. „Navíc máme krásná kamna, kde přes sklo koukáme do ohně – je to útulné a romantické a k horám, kde bydlíme, to patří,“ dodává.

Samotné kotle se dají na českém trhu pořídit za vyšší desítky tisíc korun. Když se k tomu však připočte cena dodatečných materiálů nutných k instalaci a práce topenáře, dosahuje celková částka za výměnu kotle až 200 tisíc korun. U tepelného čerpadla to je ještě více. Co mají dělat lidé, kteří potřebují řešit výměnu kotle a nemají na to?

„Pokud mají topný systém, který funguje, tak radím počkat s výměnou, protože ceny jsou nyní vyšroubované. Kdo musí kotel měnit brzy, ať už nevyčkává a koupí ho hned,“ říká Vladimír Stupavský z Klastru Česká peleta. Podle něj mají lidé zkreslenou představu o tom, co výměna obnáší. Volají s tím, že na vše mají třeba 20 tisíc korun a ať jim asociace poradí, co je nejlepší. „Jsou pak bohužel v šoku z reálné situace,“ dodává předseda klastru.