Článek
Avizované posilování státní pozice v elektrárenské firmě ČEZ se komplikuje. Změna zákona, která měla vytěsnění minoritních akcionářů umožnit, sice v srpnu prošla ve Sněmovně prvním ze tří čtení, teď se však bude předělávat.
„Vládní koalice není připravena tento bod v této podobě schválit,“ řekl k aktuální situaci při projednávání bodu v ústavně-právním výboru Sněmovny jeho místopředseda a lídr vládního bloku Marek Benda (ODS). Výbor poté bod odložil na další jednání, do té doby má pokračovat uvnitř koalice diskuze, jak návrh upravit.
Původně navrhovaný zákon by státu, zjednodušeně řečeno, umožnil přehlasovat ostatní akcionáře, podnik rozdělit, ovládnout příslušnou část a pak drobným podílníkům dát za akcie celé firmy jen podíly ve zbytkové části.
V řeči paragrafů se tento režim popisuje jako nerovnoměrný výměnný poměr a měl platit obecně pro všechny firmy, kde by dominantní akcionář posbíral na valné hromadě 75 procent z přítomných hlasů. Dnes je tato hranice 90 procent. Stát má v ČEZ 70 procent, obvyklá účast akcionářů na valné hromadě podniku však nepřekračuje 85 procent, takže změna by byla pro stát postačující.
Proti snížení z 90 na 75 procent se však ozvali právní experti i část poslanců včetně zpravodaje zákona Karla Haase z ODS.
Ten říká, že je jednání přerušeno do další schůze výboru, která se plánuje na polovinu října. Úpravy mají podle něj reagovat na kritiku právníků, že původní návrh je na hraně ústavnosti, že by mohl být minoritními akcionáři následně napadán jako nepřípustný zásah do ochrany soukromého vlastnictví a že by se Česko v případě jeho přijetí vymykalo zvyklostem běžným v EU.
Podle Haase je ve hře více možností, jak původní verzi upravit, například úplné vypuštění sporných paragrafů, „změna parametrů“ (tedy snížení procentního prahu pro odhlasování změn) nebo vypuštění zmínky o nerovnoměrném výměnném poměru tak, aby všichni akcionáři v případě rozdělování podniku měli nárok na podíly ve všech nově vzniklých částech a aby si dominantní akcionář nemohl tak snadno nechat atraktivní část podniku jen pro sebe.
Myšlenka na posílení vlivu státu v ČEZ pochází z loňského léta, kdy vláda čelila nevídanému zdražování energií a tlaku na to, aby v energetice nějak zasáhla. Premiér Petr Fiala v tu chvíli zareagoval příslibem, že vláda podnikne takové kroky, které by vedly k zestátnění výroby elektřiny.
S poklesem cen energií však vládní činitelé od tohoto nákladného a procesně složitého záměru, který vylekal minoritní akcionáře, začali postupně ustupovat. Začátkem září Fiala uvedl, že místo výroby mu už stačí získat pod kontrolu energetickou infrastrukturu.
Zákon, chystaný kvůli ovládnutí ČEZ, tak nakonec vůbec nemusí být v praxi potřeba.
