„Lex ČEZ II“ prošel ve Sněmovně prvním čtením. Akcie výrazně nereagují

Vláda v květnu novým návrhem zákona podnikla zásadní krok k zestátnění energetického podniku ČEZ. V úterý v pozdních večerních hodinách pak tento návrh podpořila. Nová úprava zákona má snížit podíl hlasů akcionářů, které jsou nutné pro přeměny obchodních společností a družstev. Novelu bude nyní před druhým čtením projednávat ústavně-právní výbor. Akcie ČEZ ve středu v úvodu obchodování výrazněji nereagovaly.

Místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů by nově mělo podle návrhu pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů na valné hromadě. Tedy i jen hlas státu, jakožto největšího akcionáře se 70 procentním podílem, protože obvyklá účast akcionářů na valné hromadě ČEZu obvykle nepřekračuje 85 procent.

Návrh přitom kritizuje řada odborníků a především také minoritních akcionářů ČEZ. Zřejmě tím nejviditelnějším je investor Michal Šnobr, podle nějž je návrh účelově zamířen konkrétně na ČEZ, a to za podmínek, které poškodí jak minoritáře, tak tuzemský kapitálový trh.

„Za normálních okolností přichází férové vypořádání a to, co vláda dělá, tak vlastně navyšuje rizika a nejistoty menšinových spoluvlastníků ČEZ. Zahání je do kouta a vytváří si situaci, kdy by je mohla donutit prodat ty akcie mnohem levněji, než by si žádalo nějaké férové vypořádání, nějaký morální postup vlády v této věci,“ řekl v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Schválení návrhu vládou vedlo před létem k prudkému propadu akcií ČEZ na pražské burze o více než 300 Kč pod hranici 900 korun za akcii. Investoři se totiž podle analytiků obávali nejisté budoucnosti kolem energetického podniku, ale i kapitálového trhu v Česku.

Podle investičního analytika Iva Bečváře ze Sirius Finance dopady novely pro český kapitálový trh určitě nebudou pozitivní.

„Tímto krokem příběh zdaleka neskončí. Jsem si téměř jistý, že se mezi minoritními akcionáři ČEZ najdou tací, kteří se proti tomu budou bránit, rozhodnou se napadat ústavnost této novely a budou žalovat stát. Na základě dat z obchodování si troufám tvrdit, že už dnes řada zahraničních investorů dává od ČR ruce pryč, v následné fázi mohou ztratit trpělivost další investoři a odliv kapitálu z ČR se může prohloubit. Celá záležitost se ale může táhnout ještě měsíce, nebo spíše roky,“ myslí si Bečvář.

Premiér Petr Fiala i ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) vládní novelu přitom obhajují jako obecnou úpravu, která není zacílena přímo na konkrétní firmu a je běžná i v ostatních zemích EU.

„To, co bylo u nás dosud, je v Evropě naprosto neobvyklé a vlastně ojedinělé. Čili je to obecný předpis, který se obecně vztahuje na všechny, a ne pouze na jednu společnost,“ tvrdí opakovaně Fiala. Totožné argumenty tasí i ministr Stanjura.

Podle expertů ale nikde jinde v Evropě podobně nízké kvorum pro rozdělení společnosti s nerovnoměrným poměrem neexistuje. Praxe je ve skutečnosti jiná i podle bývalého člena legislativní rady vlády Petra Bezoušky, který prostudoval legislativu pro nerovnoměrné dělení společností v jiných státech. V Evropě nenašel státy s podobnou právní úpravou pro tyto případy dělení podniku.

Podle analytika České spořitelny Petra Bártka není schválení návrhu zákona ve Sněmovně v prvním čtení překvapením, přičemž v průběhu legislativního procesu ještě může dojít k určitým změnám. Vláda ovšem zatím neupřesnila, jak bude pokračovat.

„Zákon umožní vládě téměř jistě přistoupit k restrukturalizaci ČEZ bez získání souhlasu od minoritních akcionářů. Očekávali bychom, že vláda převezme stoprocentní podíl ve výrobní části výměnou za část svého podílu v distribuční či prodejní části, přičemž ‚ďábel‘ bude v detailech,“ uvedl Bártek.

Proti úpravě se postavilo hnutí ANO, jehož poslanec Tomáš Kohoutek neúspěšně navrhoval vrátit návrh vládě k přepracování mimo jiné kvůli popření principu právního státu a rozporu návrhu s právem EU. Ostřejší kritika pak ve Sněmovně zazněla také od místopředsedy Poslanecké sněmovny Karla Havlíčka (ANO).

„Samozřejmě, že víme, že Lex ČEZ je špatně. A vy to víte velmi dobře. Vůbec nezpochybňuji tu implementaci evropské směrnice. Ta je jasná, bezproblémová. Proč tady řešíme ten jeden šílený bod, který se váže pouze, a to zdůrazňuji, na společnost ČEZ. Neschovávejme se, že za tím je něco jiného. Principiálně jakýkoliv lex, a dosaďme si za tím, co chceme, je špatně a jsem přesvědčen, že tohle musí být názor většiny rozumně uvažujících lidí,“ řekl Havlíček.

Na rozpor návrhu s Listinou základních práv a svobod upozornila podle kritiků ve stanovisku z 25. května, které zveřejnil na sociální síti X Šnobr, i Legislativní rada vlády. A její postoj citoval poslanec ANO Patrik Nacher. Výhrady vládních legislativců potvrdil rovněž poslanec ODS Karel Haas. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) je zatím komentovat nechtěl.