Lex ČEZ II míří do Sněmovny. Vláda ho hájí, podle expertů je protiústavní

Do Poslanecké sněmovny míří sporný návrh zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Novelu zákona, neformálně známou jako lex ČEZ II, by poslanci měli projednávat již tento týden.

Schválení novely by vedlo k tomu, že o tom, jak bude ČEZ fungovat, jak se změní, ale i o jeho zestátnění bude možné rozhodovat na základě souhlasu 75 procent akcionářů přítomných na valné hromadě.

Stát nyní prostřednictvím Ministerstva financí vlastní v ČEZ 70 procent akcií. Podle odborníků bude nyní k zásadnímu rozhodnutí stačit souhlas tří čtvrtin akcionářů přítomných na valné hromadě, tedy i jen hlas státu, protože obvyklá účast akcionářů na valné hromadě ČEZ obvykle nepřekračuje 85 procent.

O rozdělení či zestátnění ČEZ by tak mohl rozhodnout pouze stát. Se svým podílem by už nemusel brát ohledy na minoritní akcionáře a mohl by se jich zbavit za podmínek, které budou vyhovovat jemu, ale třeba už ne menšinovým akcionářům. Proto se také hned po informaci o chystané změně objevily kritické hlasy, že stát si jen připravuje půdu pro zestátnění ČEZ (o kterém se již dlouho spekuluje) a chce to hlavně provést na úkor menších akcionářů.

Vláda ovšem výtky opakovaně odmítá. Tvrdí, že zákon je obecný, nemíří přímo na ČEZ a hlavně že návrh je v souladu Evropskou unií.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) to jsou hranice běžně používané v Evropě. „To, co bylo u nás dosud, je v Evropě naprosto neobvyklé a vlastně ojedinělé. Čili je to obecný předpis, který se obecně vztahuje na všechny, a ne pouze na jednu společnost,“ tvrdil Fiala. Totožné argumenty prezentuje i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Pochybnosti ale nyní vyjádřil i poslanec a člen ústavněprávního výboru Karel Haas (ODS), který je ve Sněmovně zpravodajem „lex ČEZ“. Nejen podle něj je předložený návrh zákona o přeměnách obchodních společností neústavní.

Poslanec Haas navíc upozorňuje, že země jako Německo, Rakousko, Dánsko, Belgie či Itálie při rozdělení společnosti s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií – což je i případ ČEZ – pracují s nutným souhlasem alespoň 90 procent akcionářů, v některých případech sta procent akcionářů. Již dříve na to rovněž upozorňoval bývalý člen Legislativní rady vlády Petr Bezouška.

Podle kritiků tudíž není pravda, jak tvrdí vláda, že v EU je běžnou praxí vytěsnění v podnicích typu ČEZ už při souhlasu 75 procent akcionářů. Dokládá to i čerstvé stanovisko Legislativní rady vlády (LRV) v dokumentu, který získal minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Členové LRV v něm vznášejí připomínky, že návrh zákona o rozdělení společností může být pro vládu značnou komplikací. Právníci konstatují možné porušení základních práv a svobod a nesoulad s ústavním pořádkem ČR.

Popisují v něm také, že nikde jinde v Evropě podobně nízké kvorum pro rozdělení společnosti s nerovnoměrným poměrem neexistuje, a i zde je tedy podle nich nesoulad s právním řádem EU.

Redakce SZ byznys se snažila zjistit, zda vláda v návrhu zohlednila stanovisko legislativní rady vlády, Ministerstvo spravedlnosti ani Ministerstvo financí však na dotazy neodpovědělo.

„Dle mého názoru jde o záměr a potvrzuje to i vědomé lhaní jak premiéra, tak i dalších ministrů k této věci. Cílem je manipulace hodnoty soukromého majetku na veřejných trzích, zneužití zákonodárné moci v kombinaci s pozicí 70procentního akcionáře v ČEZ. Je nepochopitelné, že centrální banka dávno nekoná a akcie ČEZ se dál obchodují na pražské burze. Za této situace mělo být obchodování dávno zastaveno, do vyjasnění celé situace, prokázaného lhaní premiéra, ministra financí v této věci,“ má jasno Šnobr.