Článek
Češi začínají topit. Ačkoli klesají ceny elektřiny i plynu, z nějž se teplo často vyrábí, většině domácností zatím ještě zůstane vyšší cena z minulé topné sezony. Řada z nich totiž pokles nákladů na dálkové vytápění pocítí až na přelomu roku.
Na rozdíl od elektřiny a plynu se cenový rozdíl u tepla při posledním zdražení většinou nepohyboval v násobcích. Výjimku tvořily akorát oběti zkrachovalé společnosti NWT například v Břeclavi nebo Vrbně pod Pradědem. Poté, co společnost ukončila dodávky břeclavské teplárně, stoupla zde cena na pětinásobek a ve Vrbně více než dvakrát.
Cena dálkově odebíraného tepla se však bude v různých teplárnách lišit. „V případě tepla vyrobeného ze zemního plynu očekáváme od příštího roku další pokles cen, ovšem ze stále vysoké úrovně. V případě cen tepla vyrobeného z uhlí, které jsou stále významně nižší než v případě tepla vyrobeného z plynu, očekáváme v řadě případů nárůst,“ říká ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení Martin Hájek.
Ceny tepla zohledňují hlavně ceny paliv a emisních povolenek, ale roli hrají i další náklady. Loni, případně na začátku letošního roku, se koncové ceny pro zákazníky zvedly většinou o desítky procent. Vzhledem ke skokovému nárůstu cen komodit v loňském roce některé teplárny zvedaly cenu už na podzim. Letos to ale bude jiné.
Například společnost Veolia Energie bude držet cenu tepla kolem 1000 Kč za GJ. „Se zahájením nové topné sezony se pro zákazníky skupiny Veolia Energie nic nemění, ceny se zpravidla nastavují s platností na jeden kalendářní rok, a tak tomu je i letos. Pokud nedojde k nějakému významnému neočekávanému výkyvu, zůstávají v platnosti dosavadní ceny,“ říká obchodní ředitel skupiny Veolia Jakub Tobola.
Aktuálně však pro snížení cen tepla nevidí prostor. „Základní vstupy jsou pod neustálým tlakem inflace a dalších vlivů. Částečné snížení cen některých komodit nevede ani zdaleka k cenovým úrovním z období před rokem 2022 a nekompenzuje nárůst ostatních nákladů,“ říká Tobola.
Zásadním faktorem, proč jsme mohli přistoupit ke snížení ceny tepla, byl pokles ceny zemního plynu.
Například Jihlavské kotelny byly loni mezi prvními, které cenu tepla zvedaly. Letos se chystají ceníky do konce roku ponechat a vzhledem k poklesu cen plynu o cca 40 procent předpokládají i zlevnění pro své zákazníky. „Pro rok 2024 plánujeme snížení ceny tepla o cca 20 procent. Když to hodně zprůměruji, očekáváme roční úsporu nákladů jednoho bytu cca 5000 Kč,“ říká jednatel společnosti Jihlavské kotelny Jan Diviš.
V Brně už teplo zlevnilo na začátku října 2023. „Zásadním faktorem, proč jsme mohli přistoupit ke snížení ceny tepla, byl pokles ceny zemního plynu,“ popisuje mluvčí Tepláren Brno Zuzana Novotná.
Drtivá většina brněnských domácností nově platí 1090 Kč za GJ bez DPH (1199 Kč s DPH), zbytek platí 1023 Kč za GJ s DPH. V porovnání s loňským navýšením je nová cena o 473 Kč nižší. „V porovnání s cenou z listopadu 2023 průměrná domácnost se spotřebou zhruba 20 GJ za rok 2023 uspoří cca 5000 Kč oproti tomu, kdybychom cenu nesnižovali,“ říká Novotná.
Naopak Plzeňská teplárenská navrhla cenu tepla od ledna navýšit o 40 procent. Stále ovšem vychází levněji než výše zmíněná konkurence. Loni odběratelé tepla na západě Čech platili průměrně 600 Kč za GJ, od příštího roku by si tak museli ještě 240 Kč připlatit.
Někteří dodavatelé s oznámením nové ceny ještě vyčkávají. Například ČEZ Teplárenská zveřejní nové ceny v listopadu a pro každou oblast zvlášť. „Zatím je na to brzo. K úpravě ceny tepla dojde, na letošek vzrostly ceny tepla u nás o pouhých 20 procent, minimálně oproti cenám ostatních energií. Od té doby vzrostla cena povolenky, projevuje se inflační růst dalších vstupů,“ říká mluvčí Skupiny ČEZ Ladislav Kříž.
Ceny na nadcházející období zatím nezná ani Teplárna Otrokovice, Teplárna Liberec, Teplo Zlín, Teplárna České Budějovice či Tepelné hospodářství města Ústí nad Labem.
