Levnější energie nečekejte ani v roce 2022. Asi už se nikdy nevrátí

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

V roce 2021 zažívali odběratelé energií, kteří v tomto období neměli smluvně zaručené dodávky elektřiny a plynu za fixní částku, cenové peklo. Ceny komodit na burze prudce rostly, což se samozřejmě promítlo i do účtů mnoha domácností i firem. Výhled cen elektřiny a plynu nemluví ve prospěch odběratelů ani na nadcházející rok.

Jakým směrem se budou ceny energií ubírat, je podle odborníků těžko předvídatelné. Už nyní ale lze říct, že do poloviny roku částky výrazně nespadnou. „Čekáme pokles už několik měsíců, ale svět se mění v jiném gardu. Dnešní okolnosti jsou jiné než měsíc zpátky. Pořád předpokládáme, že by se ceny zemního plynu a elektřiny měly začít snižovat na jaře 2022, ale tento výhled je velmi nejistý,“ říká odborník na energetiku Michal Macenauer z EGÚ Brno.

Nervozitu v první polovině roku předpokládá i ředitel alternativního dodavatele energií Yello Michal Kulig. „Cena elektřiny na denním trhu neustále osciluje, nicméně v celkovém trendu stále roste. To je nepříjemné. Druhou polovinu roku je těžké odhadovat, pevně ale věřím, že situace bude minimálně ustálenější a lépe předvídatelná a tím i lépe plánovatelná,“ uvádí.

Loňský vývoj cen elektřiny ovlivňoval především rekordní růst cen emisních povolenek či zdražování uhlí a plynu. Za růst však může i celkové oživení průmyslu a ekonomik a s ním spojená vysoká poptávka po energiích, zejména na asijských trzích. Tyto faktory budou hrát na energetickém trhu důležitou roli i v letošním roce 2022.

„Postačí, že se opět navýší cena povolenek či nebude měsíc dostatečně foukat v Německu, anebo jakýkoliv jiný vliv a budeme zase jinde. Toto je jednoznačně daň za požadavek urychlené dekarbonizace a zvýšení lability energetiky,“ myslí si Macenauer.

Růst pohání i odstavení šesti německých jaderných elektráren, jejichž výroba odpovídá spotřebě Česka. „Nová německá vláda chce navíc urychleně odstavit i uhelné elektrárny, a to už je 150 TWh, více než dvojnásobek naší spotřeby, což bude mít velký vliv a možná už i má,“ varuje Macenauer a doplňuje, že na uhelných elektrárnách je střední Evropa závislá přibližně z 80 procent.

K poklesu cen plynu v Evropě mělo dle spekulací přispět zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Zde však mají vývoj v rukou i politici. „Situace ohledně pozastavení schvalovacího procesu se komplikuje kvůli německému regulátorovi a odporu USA. Německo nicméně potřebuje značné množství ruského plynu k zajištění výroby elektřiny po odstavení jaderných elektráren,“ vysvětluje Lenka Kovačovská, ředitelka Českého plynárenského svazu.

Cenu plynu by ale podle ní mohla srazit jeho vyšší produkce a také teplá zima. „To jsou faktory, které mohou cenu poměrně rychle ovlivnit. Za zlevněním stojí i vyjádření Ruska, že plyn do Evropy proudit bude,“ uvádí Kovačovská.

Odklon od jádra a uhlí, ale i produkce plynu tak bude výrazně hýbat energetickým trhem. „Nová energetika bude zkrátka dražší, je férové to přiznat. A to výrazně, o desítky procent. Dlouhodobě jsme před tím varovali a nyní to přichází, možná jen výrazně hektičtěji,“ říká Macenauer.

Letošní rok tak nebude o moc lepší než minulý. Lidé by se proto podle Kuliga měli připravit na vyšší zálohy a možné nedoplatky na vyúčtováních. „Pravděpodobně nás čeká těžký rok, ale je to zase dobrý motor pro nás dodavatele, abychom přinášeli nová inovativní řešení, která pomůžou zákazníkům,“ uvádí Kulig.

Chvíli ještě potrvá, než se trh uklidní. Éra levných energií, kterou odběratelé znali z let 2016 až 2020, se jen tak nevrátí. „Teprve za rok či dva se znovu všichni sejdeme na podobných cenách. Nepochybné ale je, že ta budoucí běžná cenová hladina energií bude o dost vyšší než ta, na kterou jsme byli ještě z nedávných let zvyklí,“ varuje odborník na energetiku a minoritní akcionář společnosti ČEZ Michal Šnobr.

I když je situace obzvlášť v současné době těžko předvídatelná, Macenauer průměrnou velkoobchodní cenu plynu pro rok 2022 odhaduje na 40 až 60 eur za MWh a u elektřiny na 60 až 70 eur za MWh. „Situace je ale téměř nepředvídatelná. Trh je labilní a panuje na něm velká nejistota,“ dodává.

Cena elektřiny se tak zvýší i pro odběratele. „Průměrná prodejná cena silové elektřiny, tedy komoditní neregulovaná složka konečné spotřebitelské ceny elektřiny, ze strany největšího výrobce se mezi roky 2021 a 2022 může zvýšit až o 40 procent, což by mělo vyvolat zdražení konečné spotřebitelské ceny elektřiny minimálně o 25 procent,“ předpokládá Šnobr.

Řada spotřebitelů si ale do roku 2022 přenese fixované ceny z doby před příchodem velkého zdražení. „Někomu tak ceny plynu a elektřiny nezdraží vůbec a jinému zásadně a klidně i o 50 procent,“ říká Šnobr a odhaduje, že se situace srovná až v letech 2023 až 2024.

Loňské vysoké ceny energií zasáhly hlavně bývalé klienty společností, které na podzim ukončily dodávky. Mezi nimi byla kdysi největší skupina alternativních dodavatelů Bohemia Energy, jež dodávala energie 900 000 odběrných míst, Kolibřík Energie s více než 30 000 odběrateli, Ray Energy s 3000 zákazníky nebo dodavatel plynu Lumius, který svým zhruba 11 000 klientům oznámil „restrukturalizaci portfolia a reorganizaci své činnosti“.

Ti tak spadli do režimu dodavatele poslední instance (DPI) a ceny energií jim vyskočily o stovky procent. U náhradního dodavatele mohou maloodběratelé setrvat maximálně šest měsíců, než podepíšou smlouvu na běžný produkt.

V případě nejpočetnější skupiny zákazníků, kteří přišli k DPI od skupiny Bohemia Energy, vyprší lhůta pro setrvání v nouzovém režimu v polovině dubna. Ale nižší ceny by dle odborníků neměli čekat ani po uplynutí tohoto období. „Očekáváme, že do jara 2022 ceny plynu a elektřiny dolů nepůjdou, a pokud, tak trendově jen velmi málo,“ varuje Macenauer.

Stále tak platí to, že se v režimu DPI nevyplatí setrvávat. „Čím kratší dobu tam lidé budou, tím lépe. Ceny za energie jsou v tomto režimu podstatně vyšší. Každá nová standardní smlouva na elektřinu i plyn je podstatně výhodnější,“ říká Kovačovská.

Macenauer doporučuje při podpisu smlouvy u nového dodavatele postupovat v závislosti na spotřebě zákazníka. „Ti aktivní, a pokud možno s menší spotřebou, nechť se více orientují na krátkodobější nabídky, pokud je seženou. Ti, kteří se o to nechtějí starat, nechť využijí delší fixace a hledají mezi spolehlivými dodavateli tu nejvýhodnější nabídku,“ doporučuje.

Kulig naopak odběratelům navrhuje, aby zvážili i produkty na dobu neurčitou, jelikož mají tříměsíční výpovědní lhůtu. „Pokud chce zákazník čekat a věří v příznivý vývoj, pak bude moci přejít. Pokud se budoucnosti obává a je konzervativnější, pak by si měl vzít smlouvu na dobu určitou,“ říká.

Kovačovská doporučuje, aby se odběratelé rozhlíželi po různých řešeních snížení spotřeby elektřiny či plynu. „Měli by hledat nejrůznější možnosti úspor energie. Je totiž dobré připomenout, že se odběratelé na cenové úrovně z minulých let patrně nevrátí,“ říká.

Odběratelé s vyšší spotřebou by zároveň měli zvážit i další alternativy. „Doporučuji, především firmám, nechat si velmi rychle prověřit možnosti své vlastní výroby elektřiny a tepla. Mít vlastní zdroj se bude více vyplácet,“ vysvětluje Macenauer.