Článek
V první polovině roku se v Česku postavilo více fotovoltaických elektráren než za celý minulý rok. Už rok 2022 byl přitom ve výstavbě solárních elektráren rekordní. Podle údajů solární asociace bylo loni připojeno do sítě 33 760 fotovoltaik a letos už počty dosáhly 45 197 elektráren.
„Loňský rok byl pro českou fotovoltaiku důležitým impulsem, kdy bylo postaveno necelých 289 MWp (megawatt peak, jednotka výkonu solárního panelu v bodě maximálního výkonu za standardních podmínek, pozn. red.) výkonu. Jen letos za první pololetí jsme v Česku postavili 487 MWp,“ říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Oproti prvnímu pololetí loni jde o nárůst výkonu o 551 procent, o do počtu pak o 383 procent. Ve srovnání s celým loňským rokem pak počet instalací narostl o 33,9 procenta a celkový výkon elektráren o 68,5 procenta.
Letos poprvé od nechvalně proslulého solárního boomu v roce 2010, který lidé vnímali spíše jako úspěch solárních baronů, podle Krčmáře padne hranice celkového instalovaného výkonu 1 GW.
Co do počtu instalací by tak Česko mohlo splnit jeden z cílů programového prohlášení vlády postavit do roku 2025 sto tisíc solárních střech. Pokud bude instalace nových fotovoltaik postupovat tempem jako doposud, splní Česko bod prohlášení do konce letošního třetího čtvrtletí. Zatím zbývá 21 043 instalací.
Sektor fotovoltaiky v důsledku vysokých cen energií a díky firmám, které se snaží omezit znečišťování ovzduší, stále roste. „Nevidíme zpomalení a úpadek čísel, o kterém se na trhu často mluví. V počtech dokončených a připojených instalací to nevidíme a ani počty žádostí o nové instalace a žádosti o připojení u distributorů neklesají,“ popisuje Krčmář.
Právě přibývající žádosti o připojení solárních elektráren do sítě jsou hlavním indikátorem toho, že se boom nezastavil. Některé instalační firmy však opravdu hlásí pokles zakázek. „Často slýcháme od našich členů, že mají výrazně méně poptávek. To je podle nás dáno tím, že je dnes mnohem větší množství firem na trhu a zákazníci se mezi ně rozloží,“ říká Krčmář s tím, že se do Solární asociace každý týden hlásí dvě až tři nově založené firmy.
Jsme evropskými rekordmany v počtu bateriových úložišť ve fotovoltaice, ale pouze v domácím sektoru, tedy v sektoru malých fotovoltaik.
Největší část nově vzniklých instalací zaujímají domácí elektrárny (zdroje do 10 kWp výkonu). Těch bylo postaveno 42 821 s výkonem 343 MWp. Většina těchto instalací je opatřena bateriemi, do kterých lze ukládat nespotřebovanou energii.
Aktuálně má téměř 95 procent domácích fotovoltaik svou baterii. „Jsme evropskými rekordmany v počtu bateriových úložišť ve fotovoltaice, ale pouze v domácím sektoru, tedy v sektoru malých fotovoltaik,“ říká Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace, který je zároveň ředitelem Asociace AKU-BAT CZ.
Loni se postavily pouze dva velké solární parky o výkonu nad 1 MWp. Letos to už bylo 13 instalací, ať už na velkých střechách, nebo na brownfieldech. Bateriové úložiště má však pouze jedna z nich.
Podle Fouska musí ale Česko akumulaci posílit. „Je to velké riziko pro stabilitu elektrizační soustavy a bezpečnost dodávek. Je potřeba co nejdříve odstranit legislativní i další bariéry a ještě více podpořit projekty OZE, které budou doplněny o bateriové systémy či později elektrolyzéry na vodík, a nebudou tak zatěžovat elektrizační soustavu,“ dodává Fousek. Fotovoltaiky totiž proud vyrábějí, jen když svítí slunce, takže jejich výkon je nerovnoměrný a to zatěžuje rozvodovou soustavu, která musí proud rozvádět neustále a na trend není připravena.
Rovněž upozornil na to, že s větším rozvojem obnovitelných zdrojů se bude situace zhoršovat nejen u nás, ale i v zahraničí. Mohlo by tak častěji docházet k odpojování solárů, jako tomu bylo na Velikonoční pondělí. Důvodem byl nevyrovnaný výkon v elektrizační soustavě. „Nadbytek elektřiny v síti nezpůsobují fotovoltaiky (s baterií), ale fotovoltaiky a obnovitelné zdroje bez baterie, elektrolyzéru, nebo jakékoli formy posílení flexibility,“ popisuje Fousek.
Přestože Česko dosáhlo dalšího rekordního počtu instalací, podle Krčmáře stále zaostává za okolními státy. „Slibný růst mnohdy brzdí zbytečné bariéry, mezi které patří složité povolovací procesy, omezené možnosti připojení nebo odpor místních občanů či památkářů,“ uvedl Krčmář.
Investoři se potýkají také s nejednotným přístupem úřadů. „Občas vidíme něco, čemu se nedá říkat jinak než šikana od stavebních úřadů nebo úřadů životního prostředí, kde jsou zamítnuty žádosti a důvody jsou přitažené za vlasy. Je to dáno dlouhým tažením proti FVE. Některé obce si do svých plánů a priori napsaly zákaz solárních a větrných zdrojů na svém území, což za nás také není v pořádku,“ podotýká Krčmář. Situaci by mohly změnit tzv. akcelerační zóny, které připravuje Ministerstvo životního prostředí.
