Letos pracujeme i 29. února. Ale o moc bohatší nebudeme

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jednou za čtyři roky se únor prodlouží o jeden den, aby vyrovnal předchozí tři roky, které byly dlouhé 365,256366 dní. Ten letošní přinese tímto posunem dva pracovní dny navíc než rok předchozí, a nabízí se tak otázka, jak se tyto dva „extra“ dny práce propíšou do ekonomiky.

Na první pohled by se mohlo zdát, že den navíc znamená oproti předchozím letům pro celou ekonomiku vzpruhu. Pracovat se však bude dohromady 252 dnů, což není žádná rarita a rozhodně se to nepojí pouze s přestupným rokem. Stejný počet dní se pracovalo například v roce 2022, 2021 nebo 2016.

V Česku se obvyklý počet pracovních dnů pohybuje mezi 250, 251 nebo 252 dny. Výjimkou byl rok 2013, kdy kalendář vyšel tak, že pracovních dnů bylo 253. To nastane znovu až v roce 2032.

Podle ekonoma Daniela Münicha tak nemá reálný ekonomický dopad kde vzniknout. Nijak významnou změnu pro ekonomiku nepřináší, statistici navíc ekonomická data o rozdílný počet pracovních dnů očišťují, aby se dala lépe srovnávat a dovedla zohlednit i přestupný rok.

„Naší klopýtající ekonomice přestupný rok moc nepomůže. Dva pracovní dny navíc, pokud jde o produkci, sice nějaký přínos k tvorbě přidaných hodnot v celém daném roce, a tedy k růstu HDP v daném roce, mají, ale jde o přírůstek víceméně zanedbatelný,“ sdělil redakci SZ Byznys Richard Hindls, emeritní rektor VŠE. Klade přitom důraz na očištění statistických údajů.

Jeden nebo dva dny navíc se podle něj neprojeví ani do spotřeby domácností, protože kupující svoji spotřebu rozkládají do více dnů.

O kolik se však zvýší za jeden takový pracovní den výkon ekonomiky? „V případě neočištěných dat představuje v letošním roce jeden pracovní den navíc zvýšení výkonu ekonomiky (HDP) o 4,2 miliardy Kč, také jinak 0,08 procenta. Máme-li ve srovnání s loňským rokem o dva pracovní dny více, polepší si tedy ekonomika asi o 8,4 miliardy korun (0,16 procenta),“ uvedl pro SZ Byznys David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte.

Podle Ministerstva financí má na celoročních číslech jeden pracovní den vliv na dynamiku HDP ve výši 0,07 procenta. Letos tedy při dvou pracovních dnech navíc oproti loňskému roku bude podle tiskové mluvčí ministerstva Gabriely Krušinové tento vliv činit cca 0,1 procenta.

„Jeden pracovní den nemá zásadní dopad na ekonomickou aktivitu. Důvodem je skutečnost, že v řadě odvětví probíhá kontinuální produkce bez ohledu na počet dní a státní svátky. Navíc může dojít ke snížení produktivity práce ve zbylé dny, neboť nasmlouvanou zakázku bude možné rozložit do více pracovních dní,“ komentuje Krušinová.

K odlišnému číslu došel Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta, podle kterého by dva extra pracovní dny zvedly HDP o 0,8 procenta. Tato úvaha podle něj však přeceňuje vliv pracovních dnů.

„Tento výpočet dopad pracovních dnů značně nadhodnocuje, protože hodně ekonomických aktivit se odehrává i přes víkendy a státní svátky. Řada průmyslových podniků jede v nepřetržitém provozu. Většina obchodů je otevřena i o víkendech a často v nepracovní dny mají i vyšší tržby. A například v turismu je ekonomická aktivita o víkendech a svátcích výrazně vyšší než v pracovních dnech,“ vyjmenovává jednotlivé sektory, které prý tímto výčtem zdaleka nekončí.

„Výsledný dopad přestupného roku s dvěma pracovními dny navíc bych odhadl tak, že se roční HDP díky tomuto efektu zvýší o 0,3 procenta, maximálně o 0,4 procenta. Dopad vyššího počtu pracovních dnů v letošním roce na HDP bych tak úplně nepřeceňoval. Český statistický úřad navíc údaj o HDP o nestejný počet pracovních dnů očišťuje,“ dodává.

Vliv nemá podle Martiny Seidlové, expertky na daně a účetnictví z PwC, přestupný rok ani na účetnictví. „Systémy jsou nastaveny tak, že se dnem navíc počítají. I státní instituce, například finanční úřad, pracují s koncem měsíce, nikoliv počtem dní,“ uvedla.

Ačkoli je podle expertů v rámci celého roku vliv očišťování extra pracovních dní v roce zanedbatelný, protože jde o rozdíl několika dní v rámci stovek dní, u měsíčních statistik už roli hrát může.

„Například v roce 2022 měl prosinec 21 pracovních dní, ale prosinec 2023 jich měl jen 19. V tomto případě dva pracovní dny vytváří desetinový rozdíl. To vedlo k tomu, že maloobchodní tržby v prosinci 2023 s očištěním o počet pracovních dní vykázaly růst o 1,6 procenta. Bez očištění dat by však maloobchodní tržby vykázaly pokles o 0,9 procenta,“ vysvětluje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

V rámci jednoho měsíce podle něj může očišťování dat zcela změnit celkové vyznění statistiky.

„Díky očištění jsme v prosinci 2023 mohli být spokojeni, že se konečně zvyšují útraty spotřebitelů v obchodech. Kdyby však k očištění dat nedošlo, tak bychom byli zklamaní, že lidé dál šetří a nakupují méně než před rokem. Při interpretaci těchto statistik tedy musíme být opatrní,“ upozorňuje a dodává, že očišťování dává smysl například u průmyslové výroby, protože mnohé podniky o víkendech přerušují provoz.

Menší smysl má podle něj očišťování u maloobchodních tržeb, protože mnohé obchody prodávají o víkendu stejně jako ve všedních dnech.