Hlavní obsah

Kvůli zeleným zdrojům už není třeba měnit územní plán. Jsou ve veřejném zájmu

Foto: Pixabay.com

Jednodušší podmínky platí také pro budování výroben z větru.

Výstavba nových zelených zdrojů bude nyní snadnější. Pro ty s menším výkonem dokonce není potřeba rozhodnutí o umístění stavby. Povolení získají snáze i větší instalace, protože výroba elektřiny je ve veřejném zájmu.

Článek

Výstavba nových zdrojů energie už nevyžaduje změnu územního plánu, jak tomu bylo doposud. 11. ledna totiž schválil Senát novelu energetického a stavebního zákona přezdívanou Lex OZE 1, která má usnadnit výstavbu obnovitelných zdrojů energie (OZE).

Nově ke stavbě malých i velkých zdrojů k výrobě zelené energie není třeba změna územního plánu. Novela usnadňuje především budování malých zdrojů do instalovaného výkonu 50 kW. Podle novely stavebního zákona už není potřeba rozhodnutí o umístění stavby, pokud je instalace v souladu s územním plánem.

„Zpravidla pro ně nebudou potřebná žádná povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu a nebude vyžadována ani licence pro výrobu,“ říká právnička a partnerka advokátní kanceláře Frank Bold Anna Francová.

Naopak velké výrobny (s instalovaným výkonem nad 50 kW) stále vyžadují povolení od stavebního úřadu. K jejich instalaci je potřeba územní souhlas nebo územní rozhodnutí o umístění stavby, stavební povolení a kolaudační souhlas.

Dále je pro ně nutná i licence od Energetického regulačního úřadu pro „samovýrobu“ elektřiny, kterou doposud vyžadovaly i zdroje o výkonu nad 10 kW (pro představu: velikost instalace na větším rodinném domu odpovídá zhruba osmi kW). Výrobci tak byli vnímáni jako podnikatelé, což s sebou přinášelo komplikace.

Postavení výroben z OZE při posuzování různých veřejných zájmů (životní prostředí, obrana státu, památkové zóny apod.) určitě napomůže i zákonná deklarace, že výroba energie z výroben z OZE od 1 MW je ve veřejném zájmu.
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie

Povolovací proces je ale možné urychlit, a to zahrnutím zdroje mezi veřejnou technickou infrastrukturu, kterou lze umisťovat do nezastavěných oblastí, a tedy není nutné měnit územní plán. „Postavení výroben z OZE při posuzování různých veřejných zájmů (životní prostředí, obrana státu, památkové zóny apod.) určitě napomůže i zákonná deklarace, že výroba energie z výroben z OZE od 1 MW je ve veřejném zájmu,“ říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Ještě před začátkem účinnosti novely Lex OZE 1 bylo nutné zajistit pro obnovitelné zdroje územní rozhodnutí. „Stavební povolení ani ohlášení nevyžadovala žádná výrobna s instalovaným výkonem do 20 kW,“ popisuje Francová. Pro výstavbu jakýchkoliv OZE mimo zastavěná území obcí bylo také potřeba vymezit přípustné plochy v územním plánu.

Snadnější povolení pro budování nových zelených zdrojů energie s sebou nese i možné zvýšení počtu jejich instalací a zapojení do distribuční sítě.

Pomocí energie z obnovitelných zdrojů lze podle odhadu Komory OZE do pěti let nahradit deset až 20 procent spotřeby zemního plynu. „Zhruba desetinu z této úspory dodají nové větrné elektrárny, jejichž výkon se do pěti let může zdvojnásobit. Společně s nově vybudovanými fotovoltaickými a malými vodními elektrárnami by ročně vyrobily 2,7 milionu megawatthodin, což odpovídá roční spotřebě čtvrtiny obyvatel Česka,“ myslí si Chalupa.

Větrné elektrárny jsou náročnějším zdrojem jak na potřebná povolení, tak na financování. Staví je většinou větší společnosti, ale i obce a kraje.

„Podmínky pro větrné elektrárny máme velmi podobné, jako jsou v jižní polovině Německa, když porovnáme větrnost i charakter krajiny. Přesto u nás nevyužíváme větrné elektrárny ani z desetiny jako tam,“ říká David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

Největší potenciál pro rozvoj větrných elektráren je podle Komory OZE ve středních a vyšších nadmořských výškách. „Vhodné podmínky najdeme na většině území,“ dodává Chlaupa.

Právě větrníků se však týká řada omezení, kterých je třeba fotovoltaika ušetřena. Nelze je stavět například v okolích národních parků nebo v hustě osídlených oblastech. „Lokality také částečně limitují další omezení jako letiště, a hlavně přistávací a vzletové koridory, či ochranná pásma,“ říká Chalupa.

Naopak fotovoltaiku si může postavit téměř každý, kdo pro ni má vhodný prostor a peníze. Vhodné je ale předem si ověřit možnost připojení k distribuční soustavě. „V některých regionech to bývá problém a na připojení se musí dlouho čekat,“ upozorňuje Francová.

Zatím ale není dořešena potřeba stavebního a územního povolení pro plovoucí fotovoltaiku a agrofotovoltaiku, kdy je na jednom místě kombinována výroba energie ze slunce a pěstování zemědělských plodin.

Doporučované