Kvůli Rusku končí podpora vytápění plynem. Čím „špinavý“ kotel nahradit?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

S vytápěním plynem může být kvůli ruské invazi problém. Evropa se nyní snaží snížit svou závislost na ruských energiích včetně plynu, a tak Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ve snaze posílit energetickou bezpečnosti upravilo podmínky kotlíkových dotací pro nízkopříjmové domácnosti.

Konkrétně časově omezilo podporu pro plynové kondenzační kotle. Jejich úhradu garantuje pouze tehdy, pokud žadatel o dotaci realizuje výměnu starého kotle 1. a 2. emisní třídy, nebo si výměnu závazně objednal od začátku roku 2022 do 30. dubna.

Omezení plynových kotlů resort promítne i do programu Nová zelené úsporám. O dotace na tento typ vytápění bude možné žádat do konce dubna.

„Přistupujeme k omezení podpory pro plynové kondenzační kotle, a to zcela ve shodě se snahou Evropské komise, která se snaží najít cesty, jak se co nejrychleji zbavit závislosti na ruském plynu,“ zdůvodnila krok ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Resort naopak navýšil dotace na tepelná čerpadla o 50 tisíc korun na celkových 180 tisíc korun. „Omezení podpory pro plynové kotle chceme ale žadatelům vykompenzovat právě vyšší podporou pro tepelná čerpadla. Obnovitelné zdroje jsou totiž v daný okamžik – spolu s energetickými úsporami – nejčistší, nejlevnější a nejrychlejší cestou, jak urychlit odklon od drahých fosilních paliv, primárně od ruského plynu,“ říká Hubáčková.

Domácnosti, které výměnu starého kotle za plynový nestihnou ve stanoveném termínu vyřídit, musí hledat alternativu. Dotační programy stále podporují kromě tepelných čerpadel i kotle na biomasu.

Předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa si myslí, že vyřazení plynových kotlů z dotačního programu nemusí být jen dočasné opatření, ale může přetrvat. Možností, jak domácnosti mohou vytápění plynem nahradit, je hned několik.

„Automatický kotel na pelety, nejlépe se sezónním zásobníkem, tepelné čerpadlo, akumulační kamna, pro ohřev vody pak solární kolektor, případně i ohřev s využitím fotovoltaiky nejlépe v kombinaci s tepelným čerpadlem,“ jmenuje alternativy Chalupa.

Podle něj je výhodné tato opatření kombinovat, pokud to jde. „Téměř ve všech případech budou tyto zdroje navíc výhodnější než zemní plyn. Musíme však porovnávat celkové náklady, tedy první investici a pak provoz. Nesmíme zůstat u zjištění, že plynový kotel je levný, a proto si ho koupím,“ upozorňuje Chalupa.

Tato úvaha ignoruje cenu plynu, která letí vzhůru už od loňského podzimu a kvůli ruské invazi na Ukrajinu ještě více kolísá. Situace v energetice je navíc v současné době velmi nejistá a ovlivňují ji i politická rozhodnutí.

„Bohužel cena elektřiny a plynu je poměrně dost provázána. Plynové elektrárny jsou aktuálně nejdražší zdroj výroby elektřiny, který určuje její tržní cenu. Pokud roste cena plynu, roste i cena elektřiny,“ říká Jan Matyásko z poradenské firmy Optimal Energy.

Čistší náhradou starého kotle může být i tepelné čerpadlo. „Velkou výhodou u tepelného čerpadla je jeho účinnost a topný faktor, který je výrazně lepší oproti ostatním technologiím vytápění. Instalace však není vhodná pro staré nezateplené nemovitosti, kterých se často povinnost výměny vytápění týká,“ upozorňuje Matyásko.

Nevýhodou tepelného čerpadla jsou však vyšší pořizovací náklady a dlouhá čekací doba, která se týká i ostatních zdrojů energie pro domácnosti. U fotovoltaiky jsou aktuálně dodací lhůty mezi čtyřmi až šesti měsíci, v řádu měsíců se čeká i na tepelná čerpadla.

O tom, jaký bude mít dopad na rychlost výměny kotlů samotné rozhodnutí, je zatím předčasné spekulovat. „Vliv zde má více faktorů, především modernizace bydlení nebo jednodušší obsluha moderních kotlů,“ říká za MŽP Ondřej Charvát.

Odborníci proto doporučují si výměnu zajistit co nejdříve. „Ekonomicky se vyplatí skoro ve všech případech, je potřeba vzít v potaz, že má relativně vysoké pořizovací náklady,“ říká Chalupa. S financováním však mohou pomoct jak kotlíkové dotace, tak Nová zelená úsporám.

Čekací doba je aktuálně největší problém. Instalační firmy jsou totiž přehlcené a chybí jim montéři. „Všechny společnosti však dělají maximum, aby situaci zvládly a toto období hojnosti co nejvíce využily. Stejně jako u FVE (fotovoltaiky) jsou však nárůsty poptávky v řádu stovek procent a taková změna se nevyřeší ze dne na den,“ uvádí Matyásko.

Na výměnu kotlů 1. a 2. emisní třídy mají domácnosti ještě čas. Resort plánuje prodloužit jejich provoz do 1. září 2024, tedy o dva roky. Podle Charváta se však nedá říct, že by se tímto krokem Česko vzdávalo svých dekarbonizačních cílů. Hlavním důvodem pro omezení financování plynových kotlů je snaha se co nejrychleji zbavit závislosti na ruském plynu.

„Zároveň proto zvažujeme dotační podporu výměně starých plynových kotlů. Tento druh dotací je nyní ve stádiu návrhu, projednáváme jej s Ministerstvem průmyslu a obchodu a bude nezbytné, aby jej schválila i Evropská komise. O posunu v projednávání budeme informovat,“ dodává Charvát.