„Kudla do zad“, tak vidí americká cla dělníci z automobilek v Kanadě

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Někdo z rodiny Lawtonů pracuje v kanadském automobilovém průmyslu již více než sto let. Kathryn Lawtonová a její manžel Chad pracují pro automobilku ve Windsoru, srdci kanadského automobilového průmyslu, který od amerického státu Michigan dělí jen jeden most. Stejně tak jejich děti, které jsou „pátou generací zaměstnanců Fordu“, říká.

Když tedy americký prezident Donald Trump naznačil, že Kanada ukradla americký automobilový průmysl, Chad Lawton to označuje za „směšné“.

„Nikdy to nebyla americká pracovní místa. Byla to vždy kanadská pracovní místa,“ řekl BBC když vstoupila v platnost Trumpova cla na automobily. Město Windsor se nachází v jihozápadní části Ontaria, tedy v jedné z předních linií Trumpovy obchodní války.

Místní továrny nyní čelí 25% clu na automobily vyrobené v zahraničí - sníženému na polovinu pro automobily vyrobené z 50 % nebo více komponentů vyrobených v USA - a také všeobecným 25% americkým clům na dovoz oceli a hliníku. Cla na automobilové součástky se očekávají příští měsíc.

Region s více než 422 000 obyvateli se rozrůstal spolu s Detroitem, kterému se přezdívá Motor City kvůli jeho postavení v centru automobilové výroby.

Ford se ve Windsoru poprvé představil v roce 1896, první továrna Stellantis (tehdy Chrysler) zde byla v roce 1928 a v následujících desetiletích zde vznikly desítky dalších továren a jejich dodavatelů v okolí města.

Od té doby sice většina výrobních podniků město opustila, ale stále se může pochlubit dvěma továrnami na výrobu motorů Ford a montážním závodem Stellantis, které zaměstnávají tisíce lidí.

Přímo v automobilovém průmyslu ve Windsoru-Essexu pracuje přibližně 24 000 lidí, zatímco dalších 120 000 pracovních míst je na tomto odvětví závislých.

Chad Lawton si pamatuje finanční krizi v roce 2008, kdy se velká trojka amerických automobilek - Ford, General Motors a Chrysler - potýkala se závratnými ztrátami a GM i Chrysler musely požádat o miliardovou finanční pomoc z USA, aby se vyhnuly bankrotu.

„Tohle je stejný pocit. Úzkost u zaměstnanců, strach, přesvědčení, že je to něco úplně mimo vaši kontrolu, že si nedokážete představit, co dělat.“

John D'Agnolo, prezident místní organizace Unifor Local 200, která zastupuje pracovníky Fordu ve Windsoru, uvedl, že situace vytvořila zmatek. „Myslím, že se dočkáme recese,“ dodal.

Pro pracovníky automobilového průmyslu, jsou cla těžkou pilulkou ale také proto, že přišla z USA, nejbližšího spojence Kanady. „Vypadá to jako kudla do zad,“ řekl Austin Welzel, 27letý dělník na montážní lince ve firmě Stellantis. „Jsou to skoro naši sousedé, naši přátelé - nechtějí s námi spolupracovat.“

Christina Grossiová, která u Fordu pracuje 25 let, uvedla, že vyhlídka na ztrátu zaměstnání a to, co to bude znamenat pro její rodinu, je „děsivá“.

Laura Dawsonová, výkonná ředitelka Future Borders Coalition, uvedla, že cla by mohla způsobit otřesy v celém odvětví. Pokud by se vývoz z Kanady zastavil na déle než týden, pocítí to podle ní celý kontinent.

Struktura amerických cel je navíc nesmírně komplikovaná. U automobilů překračujících hranice bude nutné posoudit každou součástku z hlediska „kvalifikovaného obsahu“ - odkud pochází, jaké jsou náklady na pracovní sílu při její výrobě a - pokud obsahuje ocel nebo hliník - odkud tento kov pochází. „Každá součástka automobilu je doslova pod drobnohledem, kde a jak byla vyrobena,“ řekla.

Americká cla byla také hlavním tématem kanadských parlamentních voleb a strany se předháněly v plánech na pomoc automobilovému odvětví.

Pro pracovníky továren, s nimiž BBC hovořila, jsou cla hořkou pilulkou i kvůli tomu, že situaci způsobily USA, tedy nejbližší spojenec Kanady.

Předseda liberálů Mark Carney, současný premiér, se zavázal vytvořit fond ve výši 2 miliard kanadských dolarů (32 miliard korun) na podporu konkurenceschopnosti a ochranu pracovních míst ve výrobě, spolu s plány na vybudování sítě „all-in-Canada“ pro výrobu automobilových součástek.

Minulý týden také zavedl proticelní opatření na automobily v hodnotě 35 miliard kanadských dolarů (přes půl bilionu korun), která doplnila již dříve oznámená reciproční opatření vůči USA.

Carneyho hlavní soupeř, předseda konzervativců Pierre Poilievre, zase slíbil zrušit daň z prodeje kanadských vozidel a vytvořit fond pro společnosti postižené cly, který by pomohl udržet jejich zaměstnance.

Jagmeet Singh, jehož levicová Nová demokratická strana bojuje o konkurenční křeslo ve Windsoru, slíbil, že každý dolar z proticel použije na pomoc zaměstnancům a zabrání výrobcům v přesunu zařízení do USA.

Přesto všechno je ale ekonomika Windsoru závislá na výrobcích automobilů a obchodu se Spojenými státy. Pokud dojde k jeho oslabení, pocítí to všichni - od restaurací až po charitativní organizace.

„Pracoval jsem pro Ford Motor Company téměř 31 let a nikdy jsem nic podobného nezažil. To se týká i covidu, protože u covidu jsme alespoň věděli, s čím máme co do činění. A byla tam určitá jistota. Tohle je všechno na hlavu,“ řekl BBC místní odborář Chad Lawton.