Článek
Spotřeba zemního plynu a elektřiny setrvale klesá již od ledna 2022. Dokonce i v letošním prvním pololetí, kdy jsou energie mnohem levnější, je pokles stále patrný, a to i vůči nižší spotřebě v loňském roce poznamenaného strachem nejen z cen, ale i z toho, zda energie vůbec bude.
Za druhé čtvrtletí tak spotřeba plynu meziročně klesla o 7,7 procenta, po očištění o teplotní vlivy klesla dokonce o 10,6 procenta. Vyplývá to z dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Nejvíce domácnosti a průmysl šetřily v dubnu, kdy spotřeba klesla o 9,7 procenta v porovnání s loňskem.
Do poklesu se promítá ale také to, že někteří odběratelé kvůli nestabilním cenám plynu přešli na jiná paliva, případně začali využívat vlastní zdroje energie.
„Za aktuálním poklesem spotřeby zemního plynu stojí především úsporná opatření velkých odběratelů,“ říká předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček. Průmysl a velké firmy, které spadají mezi velkoodběratele s roční spotřebou větší než 4200 MWh plynu, spotřebovali za první půlrok o 10,1 procenta plynu méně. U středního odběru (630 až 4200 MWh) se spotřeba snížila o 6,9 procenta.
„Do poklesu se promítá ale také to, že někteří odběratelé kvůli nestabilním cenám plynu přešli na jiná paliva, případně začali využívat vlastní zdroje energie,“ dodává Trávníček.
Menší pokles než u firem je vidět u domácností a maloodběratelů. Ti snížili spotřebu o necelá tři procenta, což je podle ERÚ dáno tím, že lidé šetřili už v loňském roce. Již minulý rok ve druhém čtvrtletí spotřebovali skoro o třetinu plynu méně, a tak je meziroční srovnání nižší.
Úsporný trend pokračoval i u elektřiny, kdy se čistá spotřeba snížila o 5,3 procenta. Nejvíce se šetřilo v dubnu (-5,8 procenta), nejméně pak v červnu (-4,4 procenta).
„Při meziročním srovnávání je klíčové zmínit válku na Ukrajině a její důsledky na ceny energií. Domácnosti svou spotřebu snížily už ve druhém čtvrtletí loňského roku, a to o bezprecedentních 12,6 procenta. Vzhledem k nízkému srovnávacímu základu z loňského roku jsou tak jejich meziroční úspory pro letošní druhé čtvrtletí nižší, byť se u nich spotřeba dále snížila o více než procento,“ říká Trávníček.
Spotřeba domácností klesla pouze o 1,4 procenta. Největší pokles ERÚ zaznamenal u podnikatelů, kdy firmy připojené na hladinu nízkého napětí spotřebovaly o 9,4 procenta elektřiny méně, u podniků na hladině vysokého napětí klesl odběr o 6,4 procenta. Naopak u velkoodběratelů připojených na hladinu velmi vysokého napětí dokonce meziročně o 0,9 procenta vzrostla.
Se spotřebou klesla i výroba elektřiny. Meziročně tuzemské výrobny vyprodukovaly o 13,1 procenta méně.
Nejvíce se snížila u obou hlavních českých zdrojů výroby elektřiny – u jádra (-4,6 procenta) a uhlí (-26,2 procenta). Nižší výroba souvisí i se stále vysokou cenou emisních povolenek, které musí nakupovat především uhelné elektrárny. Ve druhém čtvrtletí se cena povolenek držela nad 80 eury za kus. Meziročně více elektřiny naopak vyrobily větrné a vodní elektrárny.
