Hlavní obsah

Křetínský počítal výsledky z energetiky. Ukázal číslo, které by předběhlo ČEZ

Foto: Jiří Nádoba, Seznam Zprávy

Uhelná elektrárna Schwarze Pumpe firmy LEAG u Chotěbuzi ve východním Německu.

Daniel Křetínský podruhé sečetl výsledky svých firem v energetice. Už nejsou rekordní, ale opět mu vyšlo přes sto miliard korun. Jedná se však jen o hrubá čísla, navíc i za některé podniky, které loni ještě plně neovládal.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Energetika, která byla od začátku hlavním podnikáním českého miliardáře Daniela Křetínského, slušně vynáší a vydělává na expanzi do dalších oborů.

Všechny jeho energetické firmy, od dolů v Německu až po nově ovládnuté jaderné elektrárny na Slovensku, vydělaly 5,5 miliardy eur, tedy v přepočtu 138 miliard korun. Těsně víc než ČEZ s výdělkem 137,5 miliardy.

V obou případech jde o hrubý zisk bez započtení odpisů, daní a úrokových nákladů (EBITDA), považovaný v podnikové praxi za nejvěrnější ukazatel reálné výkonnosti a finančního přínosu pro akci. V roce 2023, kdy ještě byly ceny vysoko v důsledku energetické krize, Křetínský v tomto pojetí vykázal ještě o 40 miliard korun víc.

Rozdíl oproti ČEZ je v tom, že u Křetínského jde jen o orientační výpočty, bez razítka auditora a bez konsolidace dat napříč skupinou. Navíc se započítáním firem, které loni jeho skupina plně neovládala.

Celek, za který Křetínský čísla uvádí, má dvě hlavní nohy. Tou první je Energetický průmyslový holding (EPH), hlavní Křetínského firma ovládající tři velké teplárny a elektrárny v Česku a další výrobní a distribuční firmy napříč Evropou. Hrubý zisk (EBITDA) v EPH dosáhl 108 miliard korun. V tom je započítán i celý výdělek Slovenských elektráren ve výši 43 miliard.

EPH má ve slovenské firmě už roky manažerskou kontrolu, ale vlastnictví bylo až do Vánoc rozděleno na třetiny mezi EPH, italský Enel a slovenský stát. V prosinci Křetínský podepsal dohodu s Italy o převzetí jejich podílu, do července díky tomu stoupne podíl EPH z jedné třetiny na dvě. Celý zisk ze Slovenska si EPH započítává do skupinových výsledků proto, že firmu řídí.

Druhou část čerstvě prezentovaných výsledků tvoří německé doly a elektrárny LEAG, vedené ve struktuře celé skupiny zvlášť. Po deseti letech společného vlastnictví s PPF Křetínský minulý měsíc oznámil, že podíl PPF vykupuje a bude německý podnik držet plně pod svou kontrolou. Dosud v něm měl 70 procent.

Oba tyto celky řídí Křetínský se svým nejužším týmem a má v nich i těsnou většinu. Zbytek drží jeho dlouholetý společník Patrik Tkáč a s ním provázaná československá finanční skupina J&T. Vedle energetiky se Křetínský snaží proniknout ve velkém do dalších oborů, v Británii nyní přebírá poštu Royal Mail a v Německu obchodní síť Metro, pod kterou spadají také české hypermarkety Makro.

„Diverzifikace mimo energetiku je pro nás do budoucna hlavní cesta,“ uvedl loni v rozhovoru pro SZ Byznys jeden z nejbližších Křetínského kolegů, finanční ředitel skupiny EP Group a také jeden z minoritních společníků ve skupině Pavel Horský.

Zisk kolem pěti miliard eur Horský popsal jako částku, kolem které by se firma ráda držela v energetice i do budoucna. Kromě toho má v rámci nově zastřešeného celku pod značkou EP Group vyrůst ještě stejně velký celek mimo energetiku – tak, aby do roku 2027 celá skupina vydělávala 10 miliard eur ročně a výhledově se zařadila „mezi 15 největších podniků v rámci Evropy“.

Větší čísla než loni Křetínský čeká i v energetice. V písemné zprávě k výsledkům EPH poznamenal, že loňská čísla „ještě plně neodráží potenciál Skupiny pro nadcházející roky“, protože hodně peněz loni spolykaly nové investice a akvizice.

Zároveň Křetínský zopakoval svou podnikatelskou filozofii v energetice, vycházející ze dvou principů. Jednak staví na „stabilních příjmech plynoucích z regulovaných aktivit a dlouhodobých smluv v segmentu energetické infrastruktury“ a jednak na výrobě elektřiny z flexibilních uhelných a plynových zdrojů, které těží z výkyvů tržních cen a zároveň „z dlouhodobých kapacitních kontraktů a poskytování podpůrných služeb v oblasti zajištění stability sítě“.

Současně zpráva k výsledkům EPH opakuje příslib, že bude pokračovat odklon od uhlí a do roku 2030 je v plánu jeho úplné opuštění. Místo uhlí má nastoupit plyn, v Česku má EPH, ale i konkurenční výrobci, na tento přechod už zajištěné miliardové dotace, financované z emisních povolenek. V Německu LEAG současné provádí rozsáhlé investice do větrné a solární výroby.

Příslib konce uhlí do roku 2030 se netýká východního Německa, kde útlum poběží déle. Proto také Křetínský tamější doly a elektrárny vyčlenil do samostatné nohy mimo EPH a kompletní energetické výsledky prezentuje jen jako prostý součtem, bez auditu a konsolidace. Standardní rigorózní účetní výkazy se budou zatím dál vyrábět zvlášť za EPH a LEAG.

Pozn.: Článek jsme aktualizovali o podrobnosti k započítávaným číslům.

Doporučované