Článek
Energetický a průmyslový holding (EPH), jedna z největších firem v Česku, vydělává po vypuknutí války na Ukrajině především na výrobě elektřiny z fosilních, ale také obnovitelných zdrojů. V rámci přerodu na čistější produkci elektřiny nyní vyčleňuje majetek v hodnotě 43,5 miliardy korun do nové firmy EP Energy Transition. Ta bude mít vůči EPH postavení sesterské společnosti.
V rámci zveřejněných finančních výsledů o tom EPH rozhodla s tím, že aktiva držená k prodeji ve výši 1,783 miliardy eur (43,5 miliardy korun) tvoří hlavně německé uhelné doly LEAG, které EPH vlastní napůl se skupinou PPF. „Převod skupiny LEAG se očekává do konce roku 2023 a je vysoce pravděpodobný,“ uvádí skupina v mezitímní účetní závěrce. Do budoucna pod firmu poputují i německé doly Mibrag.
Další plány s novou firmou EP Energy Transition však EPH nechce sdělovat. „Bez komentáře,“ uvedl mluvčí holdingu Daniel Častvaj.
Svou budoucnost však skupina poodhaluje ve své rozsáhlé zprávě o udržitelnosti, kterou zveřejnila letos v létě. Kromě plynových elektráren, které staví ve Velké Británii a Itálii, vidí budoucnost ve vodíku.
Ultimátní představou je, že by současnými plynovody jako Eustream v budoucnu přepravovala čistý vodík. Postupně proto mění ocelové trubky za polyethylenové, které přepravu vodíku umožňují. Sama EPH však přiznává, že vzhledem k délce svých plynovodů se výměna může protáhnout výrazně za rok 2050.
Podívejte se: Seznam Zprávy sestavily žebříček nejhodnotnějších firem
Děkujeme za spolupráci
Partnery České elity jsou Orlen Unipetrol, Penta Fund, Burza cenných papírů Praha, UniCredit Bank, A&O Shearman a Deloitte.
Na podrobnější otázky ohledně nákladů na přestavbu, státní podpory či podílu vodíku na budoucím mixu výnosů EPH však neodpověděla. Do roku 2025 ovšem na EP Energy Transition plánuje převést většinu uhelných elektráren a tepláren. Do konce roku 2030 pak těžbu a výrobu elektřiny z uhlí opustí úplně.
Kdo využije vodík
Vodík v různých formách od těch čistých, kdy je vyroben ze solární elektřiny, po ty „špinavé“ – z fosilních paliv jako zemní plyn či metan – je v současnosti velmi drahý pro použití v automobilové dopravě i v celé řadě průmyslových oborů.
„V našem výzkumu jsme dospěli k tomu, že vodík nebude palivem pro auta, ale mohl by se hodit k dekarbonizaci těch průmyslových sektorů, kde je elektrifikace obzvláště obtížná,“ uvedl pro SZ Byznys šéf analytického týmu pro vodíkové technologie v BloombergNEF Martin Tengler.
Podle něho to znamená hlavně tři obory, které dnes už vodík využívají, ale využívají ten tzv. šedý, a pokud se chtějí dekarbonizovat, tak by měly použít vodík čistý. Je to výroba hnojiv, potom rafinace ropy a nakonec výroba chemikálií. V Česku jsou to tedy například chemičky nebo výroba oceli v Třineckých železárnách. Všude je to však otázka vývoje nových technologií, kdy využití v praxi bude možné až za řadu let.
Rozsáhlou podporu vodíku připravuje Evropská unie, jednak snižováním počtu volně přidělovaných emisních povolenek, ale také zaváděním uhlíkového cla od roku 2026. Kromě toho je v plánu také přímá podpora výrobců čistého vodíku a firem, které ho budou spotřebovávat.
EPH vlastněný Danielem Křetínským a Patrikem Tkáčem v letošním prvním pololetí zvýšil hrubý provozní zisk EBITDA meziročně o 12 procent na 1,87 miliardy eur (45,7 miliardy korun). Tržby zůstaly stejně jako před rokem kolem 15 miliard eur (366,8 miliardy korun).
