Článek
Online prodejce potravin Košík.cz, který je dvojkou tuzemského internetového trhu, využívá byznysových synergií svého majitele Daniela Křetínského. Miliardář loni ovládl předluženou francouzskou maloobchodní skupinu Casino, odkud nyní Košík dováží potraviny.
Z dovozu je 1500 ze zhruba 20 tisíc položek v nabídce Košíku a prim v tom hraje právě Francie. Část zboží dováží také z italského řetězce Cortelazzi.
Příklon k potravinám z Francie navíc v Košíku sílí v době, kdy online supermarket ukončil spolupráci na dodávkách privátních značek se společností Kaufland. Místo konkurence teď logicky odebírá zboží od majetkově spřízněných firem.
„Francie je jeden z největších trhů s jídlem v Evropě. Nákupní síla řetězců ve Francii je mnohem větší oproti řetězcům v tuzemsku, takže jsme schopni spoustu produktů nakoupit za velmi výhodných podmínek,“ říká ředitel Košíku Ivan Utěšil.
Českým zákazníkům začal online supermarket nabízet výrobky z nabídky francouzských značek Monoprix nebo Naturalia. Cílit na privátní značky je v souladu s trendem, Česko tím dohání Evropu. Loni značky řetězců, ať už jde o potraviny či drogerii, podílově na celém sortimentu vzrostly ze 27 na 28 procent.
Sázka na Francii coby kolébku kvalitní gastronomie může ve stále ostřejším konkurenčním boji o onlinového zákazníka přinést body navíc. Zvlášť když se do prostředí e-shopů loni naplno pustila i společnost Billa, která se netají tím, že do onlinu silně investuje a chtěla by vystřídat Košík na pozici dvojky na trhu.
Košík.cz většinově ovládá miliardářské duo Daniel Křetínský a Patrik Tkáč, čtvrtinu drží německé Metro AG, mateřská společnost velkoobchodu Makro Cash & Carry, kde mají hlavní slovo stejní podnikatelé z Česka.
Letošní cíl: snížit ztrátu
Ve finančním roce 2024/2025, který skončil v březnu, narostl společnosti Košík.cz obrat o 15 až 20 procent na 3,4 miliardy korun. Společnost čekala vyšší tempo, protože výsledek byl stále v červených číslech.
„Věříme, že v roce 2025 budeme schopni ztrátu snížit na úroveň, která bude dlouhodobě naprosto udržitelná. K tomu pomohou investice z posledních let,“ uvedl Utěšil v rozhovoru pro SZ Byznys.
Na Slovensku máme ambici stát se jedničkou, je tam menší konkurence než v ČR, kde je největší rivalita v Evropě.
Firma podle něj v uplynulých třech letech hodně investovala, a to by mělo začít přinášet ovoce. Loni například plně otevřela slovenský a bulharský trh, otevřela 8 menších skladů, rozšiřovala služby a investovala do slev.
„V Bulharsku jsme sice byli dlouho, ale byznys jsme tam nerozvíjeli. Loni jsme otevřeli v obou zemích sedm nových skladů, dosahujeme tam pokrytí okolo 40 procent. Na Slovensku máme ambici stát se jedničkou, je tam menší konkurence než v Česku, kde je největší rivalita v Evropě,“ popsal mladý manažer, který dříve zajišťoval retailové fúze a akvizice v rámci Křetínského holdingu EPH.
Tempo investic teď nejspíš oproti minulým rokům zmírní. Do budoucna firma zvažuje možnosti automatizace svých skladů, které jsou poloautomatické nebo dokonce manuální.
Regulace slev? Proč ne
Loni zároveň Košík vystoupil z klasického kolotoče krátkodobých slevových akcí. Nahradil je množstevními slevami Multikup, kterými se inspiroval u Makra a které generují kolem 20 až 30 procent obratu. Podle Utěšila nová slevová politika zvyšuje marže a snižuje tlak na výrobní řetězec. Slevy totiž vydrží několik měsíců.
„Zákazníci díky tomu nekupují jen to, co je aktuálně ve slevě, ale to, co mají rádi,“ uvedl. Podíl slev v řetězcích v posledních letech silně rostl, podle Utěšila však deformují celý trh. Růst podílu slev se sice loni podle analytické společnosti NIQ zastavil, ale i tak se Česko pohybovalo na úrovni 64 procent.
„V klasických slevách český retail vytočí 60 až 70 procent obratu, a to je z mého pohledu dlouhodobě extrémně neefektivní. Všichni to chápeme, ale nechceme se tomu jakkoliv přizpůsobit,“ uvedl s tím, že by mu nevadilo, aby byly akce nějak regulované.
„Osobně si myslím, že by se kolektivně mělo udělat něco pro omezení slev. Do určité míry jsou nesmyslné, protože snižují transparentnost cen pro zákazníka a na druhé straně zvyšují nároky na celý dodavatelský a výrobní řetězec,“ myslí si.
Některé slevy však podle něj mají své opodstatnění. Například akce kvůli výprodejům zboží nebo za účelem marketingové podpory nových produktů. „Možná že omezení slev třeba na 20 procentech celkového celkového obratu by dávalo smysl,“ uvažuje šéf Košíku.
I tento obchodník však klasické krátkodobé „letákové“ slevy používá, a to poměrně agresivně, aby konkuroval i kamenným diskontům. Snaží se totiž zbořit zavedenou představu, že jsou internetoví prodejci dražší.
„Jsme dnes velmi agresivní na cenách a věříme, že to zákazník začne reflektovat,“ věří Utěšil. Tyto slevy nazývá „Ostře sledované ceny“ a kromě nich nabízí i klasické slevové akce.
Otevřený regulaci byl dříve také někdejší šéf sítě hypermarketů Globus Hans Jörg Bauer. Ve skutečnosti však nikdy legislativní pokus na omezení akcí nebyl předložen. Minulá vláda se pokoušela chránit českou produkci v obchodech návrhy na povinný podíl českých potravin v regálech obchodů. Návrh však narazil.
Podle šéfa Košíku množstevní slevy v kombinaci se zpřísněním podmínek pro dopravu zdarma zvýšily průměrnou velikost nákupů. Meziročně velikost objednávky narostla o více než deset procent na průměrnou útratu 1500 Kč bez DPH.
