Živnostníkům se zvýší odvody, dostanou za ně vyšší důchody

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) hodlá v rámci úsporného balíčku navýšit odvody živnostníkům, jak oznámila na tiskové konferenci v rámci úsporného balíčku.

Drobní podnikatelé odvádějí podle jejích propočtů do státní kasy násobně méně peněz než zaměstnanci a musí se to v zájmu zachování zdravých veřejných financí, ale i spravedlnosti mezi různými skupinami pracovníků změnit.

Česko má nyní zhruba milion aktivních živnostníků a 60 procent z nich platí minimální pojistné. Liší se to podle věku. Mladí živnostníci, kteří s podnikáním teprve začínají, platí minimální odvody častěji než ti, kteří mají s podnikáním zkušenosti. Ti nejmladší kolem dvaceti let platí minimální odvody zhruba z 80 procent, naopak šedesátiletých živnostníků s minimálními odvody je „jen“ zhruba polovina.

Vysoký podíl živnostníků odvádějících státu jen minimum peněz na důchody pak v porovnání s platbami od zaměstnanců vychází v jednoznačný nepoměr vůči zaměstnaným lidem. Zatímco od živnostníků doputovalo loni na sociální zabezpečení 34 miliard korun, od zaměstnanců připlulo přes 600 miliard korun. Živnostníci tak tvoří jen šest procent celkových příjmů na sociální zabezpečení, což se vládě nelíbí.

V následujících třech letech, konkrétně mezi lety 2024 až 2026, se proto minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění OSVČ má zvednout z 25 procent na 40 procent průměrné mzdy, tedy o pět procentních bodů ročně. „Minimální vyměřovací základ se tak přiblíží na úroveň minimální mzdy,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

V praxi to znamená, že zatímco dnes musí každý živnostník odvádět na sociální zabezpečení minimálně 2944 korun měsíčně, pokud je jeho výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmu, tak nově by měl za tři roky odvádět na zálohách 4710 korun měsíčně. Namísto zhruba 35 tisíc ročně by OSVČ nově zaplatily přes 56 tisíc korun za rok, tedy o 60 procent více.

U živnostníka, pro které ho je jeho podnikání vedlejší pracovní činností, se měsíční záloha zvedne ze současných 1178 korun na 1884 korun. Ročně by tak místo zhruba 14 tisíc korun odváděl více než 22,5 tisíce korun.

Živnostníci se však podle Stanjury mohou zároveň těšit na vyšší důchody. Pokud si dnes platí jen minimální odvody, dostanou po 44 letech pojištění důchod ve výši 10 686 korun, po zvýšení záloh by to bylo 14 678 korun.

Vedle odvodů na důchod se mají živnostníkům zvednout také odvody na zdravotní pojištění. Namísto 50 procent základu daně mají nově odvádět 55 procent. Měsíční pojistné by se tak zvedlo ze současných 2722 korun na nových 2994 korun.

Počet registrovaných živnostníků se posledních deset let pohybuje podle poradenské firmy Dun & Bradstreet nad hranicí dvou milionů. Aktivních jich je však výrazně méně. „Dlouhodobý průměr aktivních živnostníků je zhruba kolem 50 procent,“ říká analytička společnosti Petra Štěpánová.

Letos počet zaregistrovaných živnostníků významně klesl (o 178 000 za první čtvrtletí), a to díky tomu, že stát všem podnikatelům zřídil povinně datové schránky. Kdo o ně nestál a nebyl ve své činnosti aktivní, raději si živnost zrušil.

Nová opatření povedou podle předsedy Podnikatelských odborů (Unie podnikatelských a živnostenských spolků) Radomila Bábka k tomu, že se sníží počet živnostníků, avšak ne fatálně, jen v řádu desítek tisíc. Mnohem horší věcí však podle něj je, že vláda místo posilování principu spravedlnosti vůči všem pracujícím zvyšuje nespravedlnost vůči skupině samostatně se živících občanů.

„Postoj politiků k živnostníkům je fatální. Ignorují fakt, že živnostník si vše platí ze svého, nese plnou měrou rizika svého podnikání, stát se mu nestará ani o dovolenou, ani o nemocenskou, nemá právo na ‚ošetřovačku‘, nemá minimální mzdu, nemá nic z toho, co stát zaručuje zaměstnancům zákonem,“ upozorňuje Bábek.

Pravicová vláda tak podle něj vysílá živnostníkům jednoznačný signál - „platit budete jako zaměstnanci, ale jinak se o sebe starejte sami. Žádná práva, jen samé povinnosti.“

Předsedovi podnikatelských odborů se nelíbí ani argumentace vyššími důchody. „Nejlepší by bylo nechat živnostníky i ostatní občany, aby si sami spořili na důchod, a pak měli tolik, kolik si naspoří, a šli do důchodu, kdy oni budou chtít,“ dodává Bábek. Stát to však podle něj udělat nechce proto, že by pak nemohl nic přerozdělovat, a politici by tak ztratili svou moc.

Aktualizace: V textu jsme doplnili část, která se týkala navýšení záloh na zdravotní pojištění. To se z 50 procent základu daně má navýšit na 55 procent. Minimální odvody na pojistné se tak ze současných 2722 korun mají navýšit na 2994 korun.