Průlom ve zdanění byznysu, daň ze zisků firem se má poprvé zvýšit

Poprvé v novodobé české historii vláda plánuje zvýšit zdanění firemních zisků. Od roku 1993 totiž daň z příjmů právnických osob klesala. Současná sazba ve výši 19 procent platí již 13 let. Nyní kabinet v rámci souboru opatření k ozdravení veřejných financí navrhuje, aby společnosti odváděly daň ze zisku ve výši 21 procent.

Státnímu rozpočtu má růst firemní daně přinést navíc 22 miliard korun. Bude se tak v příštích dvou letech zásadně podílet na růstu rozpočtových příjmů. Jejich celkový přírůstek má být 69 miliard korun.

„Pokud nemáme žít na dluh, musíme hodně udělat na výdajové straně rozpočtu, něco ale musíme udělat i na příjmové straně rozpočtu,“ uvedl na tiskové konferenci obecně k navrhovaným daňovým změnám premiér Petr Fiala (ODS).

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na tiskové konferenci uvedl, že prostor ke zvýšení korporátní daně v Česku je. S dosavadní sazbou daně z příjmu právnických osob je Česká republika na šestnáctém až osmnáctém místě z celé Evropské unie.

Vývoj sazeb daně z příjmu právnických osob:

Ze strany zástupců byznysu nadšení ohledně zamýšleného zvýšení podnikových daní nepanuje.

„Každé zvýšení korporátní daně znamená méně peněz na investice,“ reagoval generální ředitel petrochemické společnosti Orlen Unipetrol Tomasz Wiatrak.

„Z rozhodnutí vlády rozhodně nemám radost, i když si plně uvědomuji současnou situaci. Osobně bych preferoval výrazně štíhlejší stát a mnohem větší odpovědnost právnických a fyzických osob za nakládání s vydělanými penězi, tedy menší přerozdělování. Ale z jiného úhlu pohledu byla, je a vždy bude nezbytná nějaká míra solidarity, a to i platí i pro daňovou oblast,“ připojil se Milivoj Uzelac, majitel výrobce datových center Altron.

„I když na jedné straně chápu neutěšený stav státního rozpočtu, zvýšení daní z příjmu právnických osob je podle mého názoru málo účinné opatření. Pomineme-li, že ho navrhuje pravicová vláda, která původně zvyšování daní odmítala, přenesení části zátěže na firmy potýkající se s řadou dalších problémů, cenami vstupů počínaje a tlakem na růst mezd konče, povede opět k oslabení už tak chabého ekonomického růstu,“ komentoval návrh Petr Kymlička, partner v poradenské společnosti Moore Czech Republic.

Podle analytika společnosti XTB Jiřího Tylečka ale bylo možné zvýšení podnikových daní očekávat.

„Navýšení daně není extrémní. V rámci představovaných opatření, která mají skutečně široký záběr, dává smysl. Ano, můžeme čekat negativní dopad na konkurenceschopnost české ekonomiky. Majitelům firem ubudou prostředky na investice. Na druhou stranu však daň zůstane v blízkosti průměru zemí Evropské unie. Zároveň z dosavadních informací nelze tvrdit, že by firmy byly bity více než další daňoví poplatníci,“ uvedl analytik.

Kromě zvýšení daně z příjmu právnických osob se vláda dohodla rovněž na omezení výjimek k této dani. Konkrétně kabinet navrhuje omezit daňovou uznatelnost při nákupu osobních aut na první dva miliony korun.

„Hlavním důvodem jsou časté situace, kdy si podnikatelé pořizují luxusní vozy k soukromému užívání, čímž se vytrácí původní záměr daňového zvýhodnění nákupu automobilů takzvaně „na firmu“. Například v roce 2020 bylo 96 ze 101 nově registrovaných Ferrari v ČR registrováno na firmu,“ uvedlo Ministerstvo financí v příloze k ozdravnému balíčku.

Na konci roku 2022 se členské státy EU dohodly, že zdanění velkých skupin a korporací neklesne pod 15 procent. Cílem je omezit „soutěž“ o co nejnižší sazby.

Nejnižší korporátní daně v Evropské unii jsou nyní v Maďarsku, a sice devět procent. V Irsku platí firmy z příjmu daň 12,5 procenta. Naopak nejvyšší daně ze zisku platí firmy v Portugalsku (31,5 procenta) a na Maltě (35 procent).

S přispěním Zuzany Hodkové.