Článek
Druhá, třetí, nebo pátá vlna. Ukazuje se, že jedno mají společné. Signálem toho, že jde do tuhého, nejsou zásahy vlády, ale samoregulace byznysu a lidí. Ve chvíli, kdy vláda diktuje, už jsou divadla, kina a restaurace téměř prázdné.
S kongresy, eventy nebo firemními večírky je to stejné. Od půlnoci platí omezení hromadných akcí na maximálně 100 lidí, přitom se však akce ruší už několik týdnů.
„Už zhoršená epidemická situace a následně podmínka vstupu jen pro očkované způsobily, že se úplně všechny meetingy do konce roku zrušily. Omezení akcí na sto lidí už nemá efekt,“ říká Kateřina Joklová, členka představenstva společnosti Vienna House Czech Republic, která klientům ze zahraničí zajišťuje firemní akce do kapacity 500 lidí, například pro farmaceutické společnosti.
Pošleme zaměstnance na překážky, uzavřeme většinu hotelů a budeme hibernovat.
Pohotová reakce trhu je důsledkem přísných vnitrofiremních pravidel, přijímaných s ohledem na pandemii. Firmy zakazují zaměstnancům cestovat, musí omezovat kontakty a logicky také ruší všechny větší akce.
Jejich pořadatelé opět po půl roce mohou začít sčítat ztráty, které jim zřejmě nikdo neuhradí. Za nasmlouvané cateringové služby, mzdy zaměstnanců, ubytování nebo techniku.
„Jen storna konferenčních akcí včetně ubytování nás stojí deset milionů korun. Vládní programy nám to ani zdaleka nemohou vykompenzovat,“ uvedla Joklová.
Firma sama provozuje tři hotely. V Praze je to hotel Diplomat v Dejvicích a hotel Andel’s Prague na Smíchově. Jediným, který žije i z individuální a volnočasové turistiky, je plzeňský Easy Pilsen.
Možná uzavřeme hotely
Teď reálně hrozí, že se pražské hotely s padesáti zaměstnanci kvůli situaci uzavřou a zakonzervují.
„Rušení akcí pro nás přestavuje existenční problémy. Bavíme se o tom, jestli některé hotely úplně zavřeme. Stále tam držíme nějaké individuální rezervace, ale hosté je budou rušit. Pošleme zaměstnance na překážky, uzavřeme většinu hotelů a budeme hibernovat,“ líčí Joklová pravděpodobný scénář.
Tak špatně, že by to položil, na tom pořadatel akcí není. Návštěvnost byla od začátku do konce září velmi solidní a současný vývoj je oproti loňsku příznivější v jedné věci. Firmy plánují svou budoucnost.
„Při uzávěrách v loňském roce všechno ustalo, letos je to jiné. Firmy už posílají poptávky na příští rok. Od února už zase chtějí pořádat akce,“ dodala.
Konferenční byznys sice zjistil, že se akce dají pořádat i online, ale přes internet lidé mnohem hůř navazují kontakty.
„Podzim byl velmi silný, a to hlavně dík boomu lokální klientely. Velké zahraniční kongresy nad tisíc lidí se moc nekonaly, spíš se přesouvaly na příští rok. Se zhoršením situace se všechny akce, vánoční večírky a firemní mítinky začaly rušit,“ říká Roman Muška, ředitel neziskové organizace Prague Convention Bureau, která se stará o rozvoj konferenční turistiky v hlavním městě.
Na kongresech Praha vydělává
Nehledě na to podotýká, že limit 100 osob na akci je pro kongresovou turistiku smrtící. Znamená to rušení, v lepším případě přesouvání akcí do online režimu. Těžko představitelné je to u větších vánočních večírků, oslav a podobných akcí.
Praha se v letech před pandemií řadila mezi deset největších kongresových měst na světě. Tato turistika generuje pro hlavní město podstatné příjmy. Přímo do rozpočtu města byznys přispívá zhruba pěti miliardami korun ročně. Další peníze turisté utrácejí v restauracích, hotelech, obchodech nebo kulturních zařízeních. Z ekonomického pohledu je kongresový turista mnohem lukrativnější než volnočasový turista.
„Analýzy a studie spočítaly, že kongresový turista utratí minimálně 2,5× až 3× více než běžný turista. Když běžný turista v Praze utratí zhruba 2500 korun na den, tak kongresový turista utratí zhruba 6500 korun. Když se do toho započítají i útraty v rámci kongresových zařízení, je to až 9000 korun na den,“ řekla dříve ředitelka Kongresového centra Praha Lenka Žlebková.
