Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jedna z největších uhelných elektráren v Česku přišla o důležitou výjimku, kvůli které se dohaduje s ekology už čtyři roky. Rozsudek může utvrdit provozovatele elektrárny, skupinu Sev.en Pavla Tykače, v tom, co už tak jako tak plánoval – po 54 letech v Počeradech definitivně ukončit provoz.
Verdikt se týká úlev, které Počerady dosud měly na vypouštění rtuti. Bez nich by kvůli zpřísňování norem už musela být elektrárna odstavená. Úřední výjimku napadly v roce 2021 ekologické organizace. Teď jim dal Krajský soud v Ústí nad Labem za pravdu v tom, že výjimka byla příliš velkorysá.
„Elektrárna by měla buď zavřít, nebo začít urychleně limity plnit,“ uvádí k dopadům rozsudku Lukáš Hrábek, mluvčí české pobočky Greenpeace, která žalobu podávala spolu s dalšími spolky.
V praxi podle Hrábka elektrárna může ještě nějakou dobu běžet. Rozsudek totiž neznamená automatický zákaz. Jde jen o podnět pro úřad, který elektrárně povolil provoz, aby teď toto povolení přehodnotil.
„Má však povinnost postupovat bez zbytečného odkladu,“ říká na adresu povolovacího úřadu právnička Eliška Beranová z organizace Frank Bold, která soudní proces v Ústí osobně sledovala. Povolení v tomto případě vydává krajský úřad v Ústí nad Labem. V novém řízení, bez výjimky, ho elektrárna vzhledem k svému stáří už těžko dostane.
Počerady patří skupině Sev.en miliardáře Pavla Tykače, který je i majitelem uhelných lomů na Mostecku. Lomy s elektrárnou sousedí a těžba tu je s výrobou elektřiny tradičně provázaná. Tykač elektrárnu koupil v roce 2021 od ČEZ, polostátní podnik se jí zbavoval právě kvůli zpřísňování exhalačních limitů.
Letos na jaře Tykač přišel jako první z velkých uhelných hráčů s varováním, že po letech nadstandardních zisků možná Počerady i další uhelné provozy zavře, a to možná už příští rok. Nikoli kvůli rtuti, ale kvůli celounijnímu tlaku na menší produkci skleníkových plynů a zdražování emisních povolenek.
Ministerstvo průmyslu spolu se státním podnikem ČEPS, který zdejší elektrárenskou soustavu spravuje, poté zahájily hlubší šetření, k čemu odpojování uhelných zdrojů povede. V červnu zveřejnily první závěry, podle kterých ani v takzvaném superkritickém scénáři nic nehrozí. A to hlavně díky tomu, že Česko je nyní stále velkým vývozcem elektřiny a že postupný útlum uhlí půjde nahradit z jiných zdrojů.
Co je „superkritický scénář“
Podle modelů ČEPS a Ministerstva průmyslu a obchodu z června 2024 by Česko mělo mít v příštích letech dost proudu i v případě souhry více negativních faktorů.
Tzv. superkritický scénář uvádí, co by se stalo, kdyby uhelné elektrárny končily nejrychlejším možným tempem. Tedy že v roce 2025 zavřou elektrárny firem Sev.en a SUAS a v roce 2027 elektrárny ČEZ kromě nejmodernějších Ledvic. (Sev.en už v březnu oznámil, že sám zvažuje zavřít do roka obě uhelné elektrárny v Počeradech a Chvaleticích; SUAS avizuje udržení roků 2024 a 2025 a dál mluví o možnosti pokračovat v elektrárnách Tisová a Vřesová s výrobou tepla.)
Současně se testovala situace, kdy by vedle rychlého útlumu uhlí došlo dočasně k odstavení jednoho bloku v Temelíně a Dukovanech, nefungovalo vedení pro dovoz proudu z Německa a rozvoj obnovitelných zdrojů šel dvakrát pomaleji, než je odhadováno v Národním energeticko-klimatickém plánu.
I při kombinaci všech těchto problémů by měla síť dál fungovat. Už v roce 2025 by se však Česko stalo mírným dovozcem.
Zároveň chce ČEPS vypsat zakázku na nový typ podpůrných služeb, a sice pro takzvaný „start ze tmy“, aby bylo v záloze dost zdrojů schopných rozjet zásobování i v případě blackoutu. ČEPS pro tyto účely plánuje „rozšíření portfolia dodavatelů“, aby mohl zaručit stabilní chod sítě. To by mohlo některé končící velké elektrárny ještě na nějakou dobu zachránit.
Jak Tykačova firma nyní s verdiktem soudu naloží a zda sílí pravděpodobnost již avizovaného zavírání, zatím není jasné. „Musíme se nejprve podrobně seznámit s rozsudkem, než ho budeme komentovat,“ uvedla mluvčí Sev.en Eva Maříková. Písemný rozsudek s odůvodněním zatím není k dispozici, soud jen na konci stání oznámil, jak rozhodl.
„Na splnění ekologických limitů pracujeme intenzivně už od chvíle převzetí Elektrárny Počerady. Jedná se ale o složitý a náročný technologický proces, který není stejný pro všechny elektrárny, a dokonce ani pro všechny bloky v jedné elektrárně,“ uvedla dále v písemném vyjádření Maříková. S tím, že není v zájmu firmy zatěžovat přírodu a že podle rozptylových studií předložených v žádosti o úlevy má stávající provoz „zanedbatelný, či dokonce neměřitelný vliv“.
Organizace, které žalobu podaly, však popisují příběh Počerad jinak. Už v okamžiku převzetí od ČEZ prý elektrárna měla nakročeno k zániku a nový majitel jen kličkováním před úřady vytěžuje starý provoz do poslední možné chvíle. Spolky nesouhlasí ani s argumentací, že nadlimitní emise rtuti ve skutečnosti přírodě neškodí – nikdo prý nemůže nic takového jednoznačně zaručit, navíc krajský úřad při udělování výjimky postupoval příliš benevolentně, což soud nyní potvrdil.
Tykačova firma se hájí také tím, že ekologové napadali podobným způsobem emisní výjimku na rtuť pro další elektrárnu Sev.en ve Chvaleticích. A že tam nakonec soudy daly firmě za pravdu. Podle Beranové je však toto řízení pro Počerady irelevantní, protože soud jim nyní zrušil výjimku „z důvodů závažných procesních pochybení při zjišťování skutkového stavu“, což je jiný příběh než u Chvaletic.
Ekologové tlačí na uzavření Počerad i proto, že by tím Česko skokově vylepšilo svou uhlíkovou stopu. Loni byly Počerady největším producentem CO2 v Česku. V součtu s dvojkou a trojkou, což byly uhelné elektrárny firmy ČEZ v Tušimicích a Prunéřově, vypustily do atmosféry stejné množství skleníkových plynů jako všechna tuzemská osobní auta.
