Článek
Poválečná Sýrie se sice stále potýká s nejistou bezpečnostní situací, dohoda syrské vlády s vedením Syrských demokratických sil (SDF) by ale měla dalšímu sektářskému násilí zabránit. Následná rekonstrukce země nabízí ohromné příležitosti, což si uvědomují i české firmy.
Do Damašku proto 19. a 20. března vyrazila delegace ropných a plynárenských firem. Cestu organizovala Českosyrská asociace pro průmysl ve spolupráci s českou ambasádou v Damašku. „Česká delegace je první evropskou delegací takovéto velikosti, která se setkala s představiteli syrské vlády,“ řekl SZ Akram Jalout, který na jednání zastupoval společnost Ekol.
Na programu bylo setkání se syrským ministrem pro elektřinu Umarem Šarúkem a s ředitelem státní elektrárenské firmy. Následovala schůzka s náměstkem ministra zemědělství, o den později pak byznysmeni zamířili na ministerstvo ropy, kde je čekal ministr Ghiát Diáb a také ředitel rafinerie v Homsu, kterou postavili českoslovenští inženýři.
„Řešili jsme další vývoj rafinerie v Homsu, její rekonstrukci,“ informoval Alfred Nilius z firmy Cheteng Engineering, která se zabývá průmyslovým řešením pro zpracování ropy, zemního plynu a následnými provozy. Cesty se zúčastnili také například zástupci firem BEZ transformátory či KPS metal. Češi se domluvili, že pošlou do tamní rafinerie inženýry na inspekci.
Výsledkem cesty zatím nejsou konkrétní smlouvy, ale spíše opětovné navázání kontaktů – Česko má v regionu dobré jméno, kromě výše zmíněné rafinerie se Čechoslováci podíleli i na budování textilek v zemi.
Česká byznysová ofenziva má pokračovat i v dalším týdnu, kdy do Damašku zamíří výrobci zemědělské techniky.
Sankce se mohou vrátit, varovala EU
Nové investiční příležitosti v Sýrii se naskytly díky částečnému zrušení sankcí, o němž rozhodli unijní ministři zahraničí na zasedání 24. února. EU tehdy ze sankčního seznamu vyjmula pět syrských bankovních institucí a pozastavila také sankce v odvětví ropy, zemního plynu, elektřiny a dopravy. Cílem je usnadnit transakce pro humanitární účely a obnovu země.
Původní reportáže ze Sýrie
Na webu Seznam Zprávy už jsme vám nabídli reportáž Milana Rokose a Radka Vebra z porevolučního Damašku i příběh čtyřiadevadesátiletého bojovníka za právní stát, kterého věznil Asadův režim a který se teď pokouší ovlivnit podobu toho nového.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová nicméně upozornila, že sankce se mohou opět vrátit v případě, kdy by v zemi došlo k utlačování etnických a náboženských menšin. Většina sankcí EU byla uvalena po násilném zásahu Bašára Asada proti syrským demonstrantům v roce 2011, včetně rozsáhlých omezení obchodu, finančních transakcí a klíčových průmyslových odvětví, jako je energetika a doprava.
Sýrii vede od svržení Asadovy diktatury prozatímní prezident a vůdce islamistického hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) Ahmad Šara. V některých evropských státech se už objevily výzvy k tomu, aby byl Šara odstraněn z teroristického seznamu EU, to ale zatím Rada ministrů odmítla a v platnosti ponechala například sankce týkající se obchodu se zbraněmi nebo zboží dvojího využití.
Sýrie je po občanské válce zbídačenou zemí, v níž podle OSN žije pod hranicí chudoby více než 90 procent obyvatel. Nejméně 16,5 milionu lidí je pak závislých na nějaké formě humanitární pomoci. Nezisková organizace Human Rights Watch varovala, že rozsáhlé západní sankce brání hospodářské obnově země a brání Syřanům v přístupu k základním službám.
