Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nabídka pracovních míst v Česku převyšuje poptávku. V červnu míra nezaměstnanosti pokračovala v klesajícím trendu a počet nezaměstnaných se dostal na 3,1 procenta osob v aktivním věku. Meziročně pak nezaměstnanost klesla o 0,6 procentního bodu.
Zaměstnavatelé tak v červnu nabízeli 319 000 pracovních pozic, ale práci hledalo „jen“ 231 309 lidí. V evidenci úřadu práce bylo oproti předchozímu měsíci o 4 159 lidí méně a ve srovnání s loňským rokem o 40 tisíc lidí.
Podle ekonomů na trhu aktuálně převládá krátkodobá nezaměstnanost spojená s pohybem pracovníků na trhu práce, naopak cyklická nezaměstnanost, která souvisí s negativní ekonomickou situací, má na současnou situaci minimální dopad.
„Červnový pokles míry nezaměstnanosti je do značné míry standardním kalendářním jevem, když již naplno běží sezónní práce a na trh práce dosud nedorazil čerstvý ročník školních absolventů, hledajících uplatnění,“ říká hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.
Poklesu nezaměstnanosti pod tři procenta, kde byla v roce 2019, se však podle hlavního ekonoma Creditas Petra Dufka nejspíš do konce roku nedočkáme. „Na podzim nezaměstnanost obvykle ještě mírně klesá. Ekonomický útlum ovšem začne situaci na trhu práce měnit,“ říká ekonom. Přesto podle něj není prudký nárůst nezaměstnanosti pravděpodobný.
Vliv na pokles nezaměstnanosti mají i uprchlíci z Ukrajiny, kteří zde našli práci. Ke konci června jich u nás pracovalo 68 777. Drtivou většinu z nich však tvoří ženy, které nemohou zastávat fyzicky náročné práce. „Dokážou zacelit jen část chybějících pracovních sil na trhu práce. Velká část z nich stále zůstává nenaplněna. Firmy pořád potřebují zaměstnance, které nemohou na trhu práce najít,“ popisuje hlavní ekonom Deloitte David Marek.
„V některých odvětvích – zejména pak ve stavebnictví – dál přetrvává extrémní nedostatek kvalifikovaných i pomocných pracovníků. Navzdory aktuálnímu poklesu těchto míst si i ve druhém čtvrtletí Česko nejspíše v rámci EU udrží pozici země s nejvíce napjatým trhem práce,“ předpokládá Dufek.
Začíná se ochlazovat
Už na podzim by se ale mohla situace změnit. „V letošním roce ovšem právě podzim s velkou pravděpodobností přinese ochlazení nejen klimatické, ale i to ekonomické,“ předpokládá Hradil.
Zhoršující se ekonomická situace může vést k tomu, že se převis poptávky ze strany firem bude spíše zužovat.
Už nyní se totiž ekonomická situace spíše zhoršuje. Podle Českého statistického úřadu například meziročně klesly maloobchodní tržby o 6,9 procenta, zásadním způsobem roste inflace, na trhu chybí řada zboží a materiálů a kvůli válce na Ukrajině trhy ovládá nejistota z dalšího vývoje.
Podle Marka sice stále můžeme těžit z dědictví vysokého převisu poptávky po práci nad nabídkou pracovních míst, do budoucna se však může vývoj změnit. „Zhoršující se ekonomická situace může vést k tomu, že se převis poptávky ze strany firem bude spíše zužovat. Ale zásobník poptávky je stále dost velký, tak i přes krátkodobou recesi by se neměla nezaměstnanost více zvýšit. Spíš by měla stagnovat,“ myslí si Marek.
Tuzemské firmy sice zatím nenaznačují, že by se kvůli špatné ekonomické situaci chystaly propouštět či omezovat nábory, otázkou ale je, jak dlouho tato situace vydrží. „Kromě hojně diskutovaného dramatického zdražování výrobních vstupů se nově v průmyslovém sektoru objevuje i pokles objemu zakázek,“ říká Hradil.
Pokud by pak na přerušení dodávek plynu přece jen došlo, nevyhnul by se dramatu ani trh práce, a na konci roku by nezaměstnanost mohla atakovat pět procent.
Počet volných míst se od konce května snížil zhruba o 18.000. „Po sezonním očištění byl počet volných pracovních míst nejnižší od srpna 2018,“ uvedla analytička Komerční banky Jana Steckerová. Na firmy i zákazníky podle ní již doléhají vysoké ceny vstupů, což brzdí nabírání nových zaměstnanců. Za celý loňský rok se počet volných míst snížil o 36 tisíc.
Průmyslový sektor navíc s obavami sleduje vývoj ohledně dodávek ruského zemního plynu do Evropy. Většina průmyslových odvětví v Česku ani v okolních zemích nemá za surovinu náhradu, a tak by přerušení toku plynu znamenalo zastavení výroby.
Nejhorší scénář, v němž by Rusko plyn úplně vypnulo, by se odrazil i na míře nezaměstnanosti. „Pokud by na přerušení dodávek plynu přece jen došlo, nevyhnul by se dramatu ani trh práce, a na konci roku by nezaměstnanost mohla atakovat pět procent,“ popisuje Hradil. Zda se tento nejhorší scénář naplní, možná ukáže už 21. červenec, kdy by měl být obnoven provoz plynovodu Nord Stream 1, ten je od pondělí odstaven kvůli technické údržbě. A například Německo se obává, že Moskva provoz plynovodu neobnoví.
