Článek
Evropský parlament v pondělí schválil opatření, která by měla přispět k bezpečnějšímu užívání internetu. Vedoucí výbor chce totiž regulovat způsob, jakým obří technologické společnosti nakládají s obsahem.
Podle informací serveru Bloomberg chce Evropský parlament omezit cílení reklam na nezletilé a zcela zakázat takzvané „dark-patterns“ – tedy nekalé praktiky, kterými se weboví designéři snaží zmanipulovat návštěvníka stránky, aby například souhlasil se zpracováním osobních údajů, jinak nebude moci používat službu.
Kromě toho se vedoucí výbor Evropského parlamentu zaměřil i na platformy s pornem. Podle kontroverzního pozměňovacího návrhu, se kterým europoslanci souhlasili, bude nutné, aby se každý, kdo nahrává obsah na porno stránky, registroval.
Dark-patterns
Jako dark-patterns, v češtině „temné vzory“, se dají označovat webdesignérské strategie, které mají za úkol zmanipulovat chování internetových uživatelů. Cílem designéra je, aby platformě neklesla čísla sledujících, případně odběratelů či klientů. Obecně se tak pod označením „dark-pattern“ skrývají nekalé praktiky na internetu, například:
- Souhlas se zpracováním údajů, bez kterého není možné navštívit danou webovou stránku.
- Vynucený odběr – stránky slibují „odběr zdarma“, ale zároveň nutí uživatele, aby vyplnil údaje o své kartě. Lehce se pak stane, že osoba zapomene odběr odhlásit.
- Automatické „rozšíření košíku“ – v tomto případě jde o strategii, kterou uplatňují spíše internetové obchody. Zákazník naklikne položku, kterou chce koupit, a v košíku se mu automaticky objeví produkty, které by podle obchodníka „mohl potřebovat“.
- Skryté reklamy – čtenář má pocit, že čte skutečný článek, přitom je „obětí“ převlečené reklamy.
Nová pravidla by mohla vstoupit v platnost v roce 2023, vyjednávání však není u konce. Návrhy musí totiž v lednu schválit celý Evropský parlament. Očekává se, že někteří europoslanci budou tlačit na úplný zákaz cílené reklamy, uvádí server Bloomberg.
Poté, co nová opatření projdou Evropským parlamentem, přijdou na řadu jednání s Evropskou komisí a členskými státy EU. Ta mohou chvíli trvat, protože Evropská komise navrhuje méně radikální řešení. Je tak možné, že se uvedení pravidel do praxe protáhne.
Whistleblowerka Facebooku Frances Haugenová v listopadu Evropskému parlamentu řekla, že zákon o digitálních službách má potenciál stát se globálním „zlatým standardem“, který nutí obří internetové společnosti k odpovědnosti.
Pokud návrhy projdou, rozšíří zákon o digitálních službách. Ten v loňském roce prosadila Evropská komise proto, aby regulovala online obsah. Zákon například požaduje odstranění nelegálních příspěvků a zpřístupnění informací o algoritmech výzkumníkům.
Parlament má také podepsat zákon o digitálních trzích. Jde o nová pravidla, která mají omezit protikonkurenční chování velkých technologických společností. Někteří europoslanci ale na poslední chvíli prosazují opatření proti vražedným akvizicím.
