Článek
Sociální síť Facebook vytváří prostor pro obchodování s nejrůznějším zbožím, ale také příležitosti pro podvody. Na Facebook Marketplace mohou uživatelé prodávat a kupovat především použité zboží, a platforma tak konkuruje například Aukru nebo Bazoši, které fungují na podobném principu.
Celosvětově se na Facebook Marketplace otočí zhruba miliarda obchodů za měsíc. Po negativních zkušenostech s platformou, kdy podvodníci z lidí pouze vylákali peníze a následně přestali komunikovat a inzerované zboží nezaslali, se na sociální síti rozmohl nový trend.
Prodejci nabízejí zboží častěji s podmínkou osobního předání a platbou v hotovosti. V inzerátech se tak častěji objevují věty jako: „Pouze osobní předání“ nebo „Nikam neposílám! Vyzvednutí pouze osobně“.
Podle předsedkyně Sdružení obrany spotřebitelů Aleny Máčové tento požadavek vyplývá z obav kupujících z podvodů spojených s platbami kartou, převody peněz a také vysokým počtem podvodníků, kteří se na podobných platformách objevují.
„Při platbě hotovostí při osobním převzetí se může kupující cítit více chráněn, protože může vidět zboží a zkontrolovat jeho stav před provedením platby. Platby hotovostí při osobním převzetí mohou proto snížit riziko podvodných nákupů, kdy prodávající zboží kupujícímu nezašle nebo mu zašle zcela jiné, nehodnotné zboží,“ popisuje Máčová.
Tento způsob prodeje také zamezí nepřevzetí nebo vrácení zásilek na dobírku, což by jinak pro prodávajícího nebo kupujícího znamenalo vyšší náklady.
Podle ředitelky spotřebitelské organizace dTest Eduardy Hekšové je oslabení důvěry při nakupování použitého zboží logické. Zákazníci jsou opatrnější a nechtějí v takovém případě zasílat peníze předem nebo vyplňovat své bankovní údaje.
„Při osobním předání zboží a platbě v hotovosti naopak těžíme ze snadné okamžité transakce, víme, s kým jednáme, obdržíme peníze takzvaně ‚na ruku‘ a vše je rychle vyřízeno,“ říká Hekšová.
I platba hotovostí při osobním setkání s sebou nese určitá úskalí. „Jde o bezpečnostní rizika a omezenou transparentnost provedené platby. Pokud jde kupující na schůzku pro osobní převzetí zboží s hotovostí, může být vystaven riziku krádeže nebo podvodu,“ říká Máčová.
Je důležité se setkat na veřejném místě a být opatrný.
Ale i proti těmto podvodům se lze pojistit. „Je důležité se setkat na veřejném místě a být opatrný,“ radí předsedkyně Sdružení obrany spotřebitelů.
Platba hotovostí také není transparentní jako platba kartou či převodem, takže transakce není nikde zaevidována. „Při platbě v hotovosti bych proto kupujícím doporučila, aby si vyžádali od prodávajícího potvrzení o přijetí peněžních prostředků a aby si uchovali proběhlou komunikaci mezi ním a prodávajícím,“ říká Máčová.
Ale ani z Facebook Marketplace a z jemu podobných platforem modernější způsob obchodování nevymizel. Odeslání zboží poštou a platba online stále převládají na stránkách Vinted, Aukro nebo Bazoš.
Lidé jsou tak v některých případech vystaveni riziku podvodů, kdy jim například po odeslání platby zakoupené zboží nepřijde nebo dorazí rozbité. Některé weby však mají podobné případy ošetřené.
„Pokud jde o Platbu přes Aukro, je platba kupujícího v Aukro úschově, odkud je pak vrácena zpět kupujícímu v případě nesplnění závazku prodávajícím,“ říká vedoucí zákaznické péče Aukro Andrea Zemanová.
Zákazník je chráněn i v případě, kdy produkt zaplatí přímo na účet prodejce. „Kupující se může přihlásit do Programu ochrany kupujícího. Po splnění podmínek kompenzujeme 50 procent částky maximálně do výše 10 000 Kč z vlastních zdrojů,“ popisuje Zemanová.
Lidé by se také měli zaměřit na facebookový profil prodejce. Možnost si jej prohlédnout sice může navodit pocit jistoty a bezpečí, ale lidé by měli být opatrní. Zákazník si člověka může ověřit například ve facebookových skupinách, kde uživatelé sdílejí zkušenosti s podvodníky a dokládají je jménem a fotografiemi. Podezřelé jsou také profily, které se jeví jako falešné, neboť se za nimi často skrývají pachatelé podvodných prodejů.
Kupující by také měl vědět, zda nakupuje od fyzické nebo právnické osoby. „Pokud je prodávajícím fyzická osoba, která se prodejem zboží neživí, kupující přichází o spotřebitelskou ochranu, a to například o možnost vrátit zboží ve čtrnáctidenní lhůtě bez udání důvodu, a kupující se nemůže opřít ani o žádnou zákonnou lhůtu pro vyřízení reklamace,“ říká Máčová.
Nákupy na sociálních sítích však fungují jinak než na e-shopech, protože proti sobě nestojí podnikatel a jeho zákazník, ale dva rovnocenné subjekty. „To znamená, že se nemůžeme opřít o robustní ochranu práv spotřebitele a naše postavení je v určitém ohledu oslabeno,“ říká Hekšová. Nákupčí například nemá právo na odstoupení od smlouvy, pokud dostane poškozené zboží nebo pokud produkt neodpovídá tomu, jaký si objednal.
Vztah těchto obchodujících upravuje primárně civilní právo. „Od toho je potřeba odlišit další práva a povinnosti, které vznikají mezi provozovateli platforem a jejich uživateli. I zde lze uvažovat o odlišnostech ve vztahu k tomu, kdo služby poskytuje a komu jsou služby poskytovány,“ popisuje mluvčí České obchodní inspekce František Kotrba.
V případě stránek, na nichž obchodují nepodnikatelské subjekty, může vznikat několik vztahů. „Lze předpokládat, že vzniká vztah mezi kupujícím, provozovatelem platformy a prodávajícím. Obsah vzniklých právních vztahů určují právní předpisy a smluvní ujednání, na něž účastníci v rámci tohoto vztahu přistupují,“ říká Kotrba a dodává, že v případě podezření na trestný čin podvodu je třeba se obrátit na Policii ČR nebo státní zastupitelství.
Další podobné platformy by podle Hekšové měly informovat o dřívějších incidentech a reagovat na stížnosti a podněty svých uživatelů.
„Zároveň by měly mít nastavené bezpečnostně-technické mechanismy, které budou podvodům předcházet. V rámci možností by také měly poskytnout pomoc poškozeným při vymáhání jejich práv,“ popisuje Hekšová. Dále by podle ní měly sítě účty podvodných uživatelů deaktivovat. Například Facebook ročně smaže několik miliard falešných profilů, ale další podvodníci z platformy stejně nemizí.
