Článek
Evropská komise zveřejnila pravidelnou makroekonomickou prognózu pro Evropskou unii. Letošní růst české ekonomiky odhaduje Komise na 1,9 procenta. Svou únorovou předpověď snížila o více než polovinu, na začátku roku předpovídala 4,4procentní růst.
Celkový průměrný růst evropské ekonomiky odhaduje Evropská komise (EK) na 2,7 procenta v roce 2022 a 2,3 procenta v roce 2023. Svůj odhad pro EU snížila Komise ze 4 procent pro příští rok a z 2,8 procenta pro rok 2023.
Loni podle EK české hospodářství vzrostlo o 3,3 procenta. Na příští rok Brusel očekává růst české ekonomiky o 2,7 procenta. To je o čtyři desetiny procentního bodu více než průměr celé sedmadvacítky.
Komise snížení výhledu zdůvodnila narušenými dodavatelskými řetězci, jež zapříčinila ruská invaze na Ukrajinu a koronavirový lockdown v Číně, stejně jako zvýšená míra inflace, kterou mají na svědomí vyšší ceny energií a zboží.
Inflace by měla vrcholit v letošním druhém kvartálu. Za celý rok bude v průměru činit 11,7 procenta, v roce 2023 pak podle Komise zpomalí na 4,5 procenta díky posílení domácí měny a stabilizaci cen energií. I tak ale její míra výrazně převýší odhadovaný letošní unijní průměr 6,8 procenta.
Hlavním motorem růstu podle EK zůstává domácí poptávka. A to přesto, že vysoká inflace výrazně stlačí reálné disponibilní příjmy domácností. Podpoří ji totiž výdaje zhruba 400 tisíc uprchlíků, kteří se do Česka uchýlili před ruskou invazí na Ukrajinu.
Česká národní banka počátkem tohoto měsíce zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošek, pro příští rok ho naopak mírně zlepšila. Letos čeká růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta. V únorové prognóze odhadovala pro letošek růst o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta.
