Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zařazení Krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem na Seznam světového dědictví je světový unikát. Hřebčínu to podle jeho vedení přineslo prestiž, která se přenáší na celé Česko.
„Finanční aspekt je z tohoto pohledu jen druhotný efekt. Samozřejmě registrujeme zvýšený zájem o nás ze strany návštěvníků, a tím jistý nárůst tržeb za vstupné a doplňkový prodej,“ přiznává Martin Lacina, náměstek ředitele Národního hřebčína Kladruby.
„Počet návštěvníků pak však významně poznamenala mimořádná situace, která v posledních dvou letech významně proměnila cestovní ruch u nás i ve světě. Ve srovnání s rokem 2019 je počet návštěvníků v letošním roce přibližně poloviční,“ dodal.
Na seznamu UNESCO už přes dva roky
Celý areál představuje unikátní kulturní krajinu složenou z luk, pastvin, starobylých alejí, lesů, slepých ramen Labe, zavodňovacích struh a historických budov mnoha různých účelů.
„Byla to právě jedinečnost krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní, která ji v roce 2019 vynesla na Seznam světového dědictví UNESCO,“ připomíná Alena Horáková, ředitelka Destinační společnosti Východní Čechy.
Zápis na seznam přivedl do Kladrub nad Labem více zahraničních návštěvníků. Hřebčín tak nabízí prohlídky i v anglickém a německém jazyce. Přesto ho nadále navštěvují především Češi.
Pokud se situace v cestovním ruchu v příštích letech znormalizuje, mohla by se návštěvnost celého areálu v roce 2025 pohybovat až na úrovni 100 tisíc návštěvníků ročně.
„Celková návštěvnost byla v posledním roce před pandemií – v roce 2019 – téměř 58 tisíc lidí. Pokud se situace v cestovním ruchu v příštích letech znormalizuje, mohla by se návštěvnost celého areálu v roce 2025 pohybovat na úrovni až 100 tisíc návštěvníků ročně,“ říká pro SZ Byznys Jan Herget, ředitel centrály cestovního ruchu.
Na takový nárůst je však podle něj potřeba se připravit. „Vznikla proto Strategie návštěvnického managementu, jejímž hlavním cílem je najít řešení pro zajištění udržitelného cestovního ruchu. Kladrubský hřebčín nechce být dalším turistickým cílem postiženým overtourismem,“ upozorňuje ředitel agentury CzechTourism Jan Herget na fenomén přehlcenosti turistických míst návštěvníky, který postihl například Český Krumlov.
„Je třeba rozprostřít návštěvníky v čase a místě a zajistit potřebnou základní a doprovodnou infrastrukturu,“ vysvětluje Herget, jak takovému problému čelit.
Ročně 140 milionů
Národní hřebčín Kladruby nad Labem je státní příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo zemědělství. Příspěvek zřizovatele na provoz celého hřebčína, tedy stájí v Kladrubech nad Labem, ve Slatiňanech a Heřmanově Městci, činí přibližně 140 milionů Kč za rok.
„V této částce nejsou zahrnuty prostředky na významné investice, které jsou přibližně 50 milionů korun na rok,“ vysvětluje Martin Lacina, náměstek ředitele kladrubského hřebčína a dodává: „Náklady na péči za den jsou velmi individuální. Jiné budou na koně v chovném stádě, jiné u koně užívaného k reprezentačním účelům se speciálním, individuálním výcvikem. Nejvyšší položkou je rozhodně lidská práce, tento stav je dlouhodobě neměnný,“ upřesňuje pro SZ Byznys.
Národní hřebčín Kladruby nad Labem
- Je jedním z nejstarších hřebčínů na světě a zároveň domovem nejstaršího původního českého plemene koní – koně starokladrubského.
- Chová přibližně 500 koní ve dvou barevných variantách.
- Tradice chovu sahá minimálně do poloviny 14. století. V 15. století Pernštejnové vybudovali oboru, ve které chovali koně. Habsburkové v roce 1563 založili hřebčinec, základy položil císař Maxmilián II., Rudolf II. 24. dubna 1579 povýšil původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín.
- Více než 300 let zajišťoval koně pro císařský a královský dvůr v Praze a ve Vídni. V roce 1918 ho převzal stát.
- Rekonstrukce z roku 2015 vrátila komplexu jeho klasicistní vzhled z počátku 19. století.
- Zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Rozhodl o tom 6. července 2019 výbor UNESCO na zasedání v Baku.
„Starokladrubáci“ v královských stájích
Starokladrubský kůň plní svou původní roli ceremoniálního koně. Mimo jiné na královských dvorech v Dánsku a ve Švédsku.
Národní hřebčín ročně prodá 50 až 70 koní, z toho třetinu do zahraničí.
„Národní hřebčín ročně prodá 50 až 70 koní, z toho třetinu do zahraničí. Zástupci královských stájí z Dánska nebo jezdecké gardy ze Švédska každý rok dokupují starokladrubské koně, a tím doplňují jejich stavy ve svých stájích,“ vypráví Martin Lacina. „Tito koně procházejí náročným výcvikem jak v tahu, tak pod sedlem. Ceny takto vybraných koní se pohybují ve stovkách tisíc korun za jednoho,“ upřesňuje náměstek ředitele hřebčína.
Starokladrubští koně – zřejmě jediné zachované plemeno na světě vyšlechtěné speciálně pro tažení kočárů císařů a králů – se hodí i pro soutěžní spřežení a klasickou drezuru. Pro klidnou a vyrovnanou povahu často slouží k hipoterapii. V parcích a ve městech, jako jsou Pardubice, Ostrava a Praha, je využívá i jízdní policie.
Plány pro další rok
„Hřebčín plánuje příští rok pokračovat ve významných investicích, které ocení i jeho návštěvníci. V Kladrubech nad Labem se připravuje projekt nového infocentra a v roce 2022 bude dokončena významná investice v areálu v Heřmanově Městci, a to rekonstrukce tamních historických stájí,“ říká o dalších plánech náměstek ředitele instituce.
„Pro veřejnost chceme pokračovat i v pořádání akcí a závodů. Nejznámější je jarní Rudolfův pohár, Den starokladrubského koně a nebo podzimní akce pro rodiny s dětmi – Kladruby Naruby,“ uzavírá Martin Lacina.
