Komise představila pět pilířů, které mají zachránit evropské automobilky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Evropská komise vidí cestu automotivu z krize skrze pět pilířů. „Inovace a digitalizace jsou v našem plánu rozhodující. Potřebujeme technologicky inovovat a představovat také komerční výsledky pro trh. Naší možností je získání leadershipu v oblasti autonomních vozů. Na ni se chceme mimo jiné zaměřit,“ řekl na tiskové konferenci eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas.

Podle něj žádná evropská země nemá v tuto chvíli plán pro využití autonomních vozů. „Čína a USA to má. Nyní je čas udělat z toho naši největší sílu a sjednotit legislativu národních států, abychom mohli tuto technologii zavádět po celé Unii. Evropa bude do této oblasti investovat.“ Emisní limity pro rok 2035 – nejčastěji zmiňovaná výzva pro průmysl – ale podle něj dál platí.

Součástí takzvaného Akčního plánu pro automotive je i vývoj softwarové platformy pro autonomní vozidla. Pro ně také mají vzniknout testovací parkoviště.

Klíčový dokument představil Tzitzikostas ve středu odpoledne. Návrh má odvětví evropského průmyslu, ve kterém pracuje asi 14 milionů lidí, pomoci ze současné krize.

„Význam automotivu není jen v jeho číslech. Tento průmysl je součástí naší historie a momentálně je ohrožen z více hledisek. Výpadky dodavatelského řetězce, energetické náklady i upadající konkurenceschopnost. To vše nás ohrožuje. Zaostáváme v dodávkách baterií a dalších inovativních oblastech,“ vyjmenoval Tzitzikostas některé ze stávajících neduhů odvětví.

Série opatření je součástí Strategického dialogu, který předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová 30. ledna zahájila se zástupci evropských špiček automobilového průmyslu včetně zástupců firem Renault, BMW, Volvo či Volkswagen.

Potíže poslední zmíněné společnosti plnily v uplynulém roce titulky světových médií. Firmě klesaly prodeje v zahraničí i na domácí půdě. V rámci snížení nákladů omezila výrobu v Německu a do konce roku 2030 zruší až 35 tisíc pracovních míst. Šéf automobilky Oliver Blume považuje Akční plán za skvělou příležitost.

„Výsledek tohoto dialogu představuje pro skupinu Volkswagen skvělou příležitost z hlediska sladění ochrany klimatu, konkurenceschopnosti a hospodářského pokroku v této náročné geopolitické situaci. Jako vedoucí výrobce automobilů v Evropě vítáme, že se Evropské komisi podařilo najít tento pragmatický přístup tak krátce po jejím nástupu do funkce. Díky tříletému kompenzačnímu mechanismu EU neztratí ani gram úspor CO₂ na ochranu našeho klimatu,“ prohlásil Blume.

Zároveň podle něj plán poskytuje výrobcům větší flexibilitu při urychlování poptávky na trhu s elektromobily.

„Apeluji na Parlament a Radu, aby tento přístup schválily a uvolnily cestu, kterou vytyčili prezidentka Komise Ursula von der Leyenová, odpovědný komisař Apostolos Tzitzikostas a výkonný viceprezident Stéphane Séjourné,“ řekl v prohlášení ředitel VW.

Jedním z výsledků akčního plánuje zmírnění pokut za nedodržování emisních limitů pro automobilky, které předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila v pondělí. Komise navrhne zmírňující úpravu systému pokut pro výrobce aut, kteří neplní emisní cíle. Nově by jim stačilo vykazovat plnění cílů za tříleté období, a ne za každý rok. Tím by získali více času k tomu dojít do předem vytyčeného cíle. Podle Tzitzikostase ale emisní limity pro rok 2035, kdy má být Unie uhlíkově neutrální, přetrvají.

„Musíme být pragmatičtí. Naším návrhem řešíme pokuty pro rok 2025. Vykazování uhlíkové neutrality bude jednotné a společnosti budou mít na dosažení emisních cílů čas do roku 2027. Budeme také podporovat elektromobilitu financováním infrastruktury na nabíjení a uvolníme finance na otevření vlastní výroby baterií,“ vypočítával Tzitzikostas nutné kroky k udržení konkurenceschopnosti.

Elektromobily v současnosti tvoří 15 procent prodejů nových automobilů Evropy. Podle něj je toto číslo potřeba zvýšit. „Chceme proto podpořit rentabilní společnosti pro společné užívání automobilů s nulovými emisemi,“ řekl.

V tomto kontextu chce Komise ve spolupráci s členskými státy Unie navrhnout systém pobídek pro spotřebitele a podporovat přijetí sociálního leasingu pro nové i ojeté vozy s nulovými emisemi.

Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA) před zveřejněním plánu oznámila, že odvětví potřebuje vyšší nákupní a daňové pobídky na podporu zavádění vozidel s nulovými emisemi a specifický soubor opatření na stimulaci poptávky po segmentu těžkých nákladních vozidel, která by řešila celkové náklady na vlastnictví.

Kvůli provázanosti globálního dodavatelského řetězce také požaduje ACEA zachování otevřenosti a flexibility pro technologie související s elektromobilitou, jako jsou například baterie. Toho by mělo být docíleno zajištěním vyvážené obchodní politiky, která vyrovná podmínky s globálními konkurenty, zajistí evropskou přidanou hodnotu a zachová výhody globálně propojeného dodavatelského řetězce.

To je klíčové i podle eurokomisaře pro dopravu. Unijní instituce proto budou tlačit na otevření vlastních továren na baterie do elektroaut. „Baterie představují 30–⁠⁠⁠⁠⁠⁠40 procent hodnoty elektromobilu. Aby Evropa byla konkurenceschopná, musí si je umět vyrábět sama. Centrum pro kritické suroviny nabídne výrobcům přístup k surovinám za nízké náklady. Uvolníme také 1,8 miliardy eur z Inovačního fondu pro baterie na investice do bateriového průmyslu EU,“ řekl na tiskové konferenci. Pro získání klíčových surovin ve výrobě baterií chce Komise zřídit „subjekt pro přístup k bateriovým surovinám“.

Posledním pilířem a důležitou složkou v konkurenceschopnosti je také podle něj podpora a lákání nových pracovníků k práci pro evropský automobilový průmysl.

„Naše pracovní síla stárne. Musíme školit a lákat pracovníky. Evropská laboratoř pro spravedlivou transformaci bude plánovat cílenou podporu předtím, než problém vznikne,“ řekl eurokomisař.

Evropští výrobci automobilů bojují aktuálně s upadajícím zájmem o své výrobky především kvůli vzrůstající konkurenci z Asie na poli elektromobility, přechodu na elektromobilitu a přísným emisním limitům, jež Komise stanovila v rámci cílů uhlíkové neutrality.

Podle nich musí každé nové auto jedoucí po silnicích EU snížit v průměru uhlíkovou stopu ze 116 gramů oxidu uhličitého na 93,6 gramu na kilometr. Pokud to výrobci aut nezvládnou, zaplatí zhruba 2400 korun za každý gram oxidu uhličitého nad limit, a to za každý vyrobený vůz. Kvůli tomu evropským automobilkám hrozí podle šéfa Renaultu Luky de Mea pokuty ve výši až 15 miliard eur, tedy 376 miliard korun. Tato hrozba je výše uvedenými návrhy zmírněná.

K problémům automotivu se mohou přidat i cla ze strany Spojených států, jimiž hrozí americký prezident Donald Trump vůči EU. Tyto tarify by silně zasáhly evropské automobilky především z Německa. Prodeje největších hráčů německého odvětví VW, Mercedes-Benz a BMW tvoří dohromady 10 až 15 procent.

Tato cla mohou dopadnout nejvíce na středoevropské země s Českem v čele. Značný vliv bude mít německý automobilový sektor, uvedla mezinárodní ratingová agentura S&P Global. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zatím neoznámila, kdy začne cla vybírat, ale až se tak stane, omezí to zřejmě hospodářský růst celé střední Evropy, čímž se zhorší její současné rozpočtové problémy.

„Změny v globální poptávce, geopolitické změny z posledních týdnů – to vše vede k zavírání továren evropských automobilek,“ okomentoval záležitost Tzitzikostas.

Středoevropské země patří mezi ty státy EU, které jsou nejvíce závislé na zahraničním obchodu. Z údajů statistického úřadu Eurostat za rok 2023 vyplývá, že export jako podíl na produkci se pohybuje z 92 procent na Slovensku, 69 procent v České republice. Pouze Rumunsko je s 39 procenty pod průměrem EU.