Vedra testují elektrickou síť, někde až na hranu možností

Evropou prochází vlna veder, což mimo jiné trápí i elektrizační soustavy. Energetická politika je obvykle zaměřena na uspokojování poptávky v zimě, kdy se během topné sezony spotřeba zvyšuje. Poptávka po elektřině však roste i během extrémních veder , neboť lidé více využívají klimatizace a větráky.

Horké počasí v posledních dnech zasáhlo i Česko. Teploty se od počátku týdne pohybují nad 30 stupni Celsia, přičemž nejtepleji má být ve středu, kdy meteorologové předpovídají i 36 stupňů.

„Oproti minulému týdnu dochází nyní k nárůstu spotřeby, který je způsoben výrazným nárůstem průměrné denní teploty. V pondělí se spotřeba oproti minulému týdnu zvýšila o 1,4 procenta, v úterý dokonce o 4,8 procenta,“ říká Hana Klímová, vedoucí odboru komunikace ČEPS, který je provozovatelem české elektroenergetické soustavy.

Teploty se na začátku minulého týdne pohybovaly kolem letního průměru, nyní teploměry ukazují zhruba o pět stupňů více. „Zatížení ve špičce bylo v pondělí o 300 MW vyšší, v úterý pak o 700 MW vyšší než v minulém týdnu,“ popisuje Klímová.

Vyšší spotřebu, kterou mají na svědomí především klimatizace, řeší ČEPS standardně. „To znamená, že ČEPS případný rozdíl mezi výrobou a spotřebou pokrývá ze služeb výkonové rovnováhy, které za tímto účelem nakupuje,“ říká Klímová.

Blackouty proto z důvodu vyšší spotřeby v našich podmínkách nehrozí. „Spotřeba elektřiny je i v nejteplejších dnech hluboko pod zimními hodnotami a pro soustavu tak nepředstavuje velký problém,“ uvádí Klímová. Spotřeba elektřiny v Česku je v zimních měsících o 40 procent vyšší než v létě.

V červnu však výpadky elektřiny hrozily Japonsku, kde teploty přesáhly 40 stupňů celsia. Vláda proto občany vyzývala, aby si ponechali zapnutou klimatizaci, ale zbytek spotřeby snížili.

Hůře na tom jsou také Francouzi, kteří s vysokými teplotami bojovali už v polovině června, kdy překročily 40 stupňů. Hojnější využívání klimatizací a ventilátorů podle tamního provozovatele elektrizační soustavy zvýšilo spotřebu elektřiny, kterou však země musí čerpat ze zahraničí kvůli odstávce jaderných reaktorů.

Tropická vedra však také omezují výrobu energie. Provoz plynových elektráren je méně efektivní a jaderné elektrárny se snaží navzdory vysokým teplotám udržet v chladu.

Vysoké teploty proto ohrožují už tak napjaté dodávky elektřiny ve Francii. Teplejší voda v řekách, která se v zemi za běžných podmínek používá k chlazení jaderných elektráren, vede ke snížení výroby energie z jádra. To zvyšuje tlak na společnost Électricité de France v době, kdy je polovina francouzských reaktorů mimo provoz kvůli pravidelné údržbě, ale i technickým potížím.

Podobná situace u nás nehrozí. Obě jaderné elektrárny v Česku mají uzavřený chladicí systém, který využívá chladicí věže, místo od vody z řek. „Na rozdíl od některých zahraničních jaderných elektráren, které využívají průtočné chlazení, nejsme natolik závislí na vnějších vodních zdrojích,“ popisuje specialistka komunikace jaderné elektrárny Dukovany Jana Štefánková.

Oba bloky v jaderné elektrárně Temelín mají instalovaný výkon 2160 MWe a pokrývají přibližně čtvrtinu české spotřeby. „Rozdíl ve výkonu elektrárny v tropickém létě a zimním obdobím se pohybuje v desítkách MWe, tedy přibližně do dvou procent,“ říká mluvčí jaderné elektrárny Temelín Marek Sviták.

Druhá tuzemská jaderná elektrárna v Dukovanech, jejíž instalovaný výkon 1 434 MWe odpovídá pětině naší spotřeby, téměř nepozoruje rozdíl ve výkonu během letních a zimních měsíců. „Pohybuje se pouze v řádech MWe. Jde přibližně o jedno procento,“ říká Štefánková.

Snížení produkce se tak spotřebitelů nijak nedotkne, protože výkonové změny jsou nízké. „Souvisí s teplotou chladicí vody, která proudí mezi věžemi a kondenzátory. Obecně nižší teplota chladící vody zlepšuje podmínky v kondenzátorech turbín a tím také jejich účinnost. Právě proto nejvyšších výrob elektrárna dosahuje v chladném počasí, což je výhodné i pro přenosovou soustavu, kdy v zimně je spotřeba elektřiny vyšší,“ vysvětluje Sviták.

V důsledku vlny veder se evropská energetická soustava dostává na hranici svých možností.

„Klíčovým faktorem a obavou pro pracovníky v oboru je to, že při teplotách, které pozorujeme ve Velké Británii a Evropě, je většina energetických systémů jednoduše méně efektivní a nemůže dodávat běžný výkon,“ řekl agentuře Bloomberg Rajiv Gogna, partner, který se v poradenské společnosti Lane Clark & Peacock specializuje na energetiku.

Horké počasí tak ještě umocňuje nejhorší energetickou krizi v Evropě za poslední desetiletí. Podle společnosti Rystad Energy by při vyšších teplotách nemusela nabídka energie stačit na pokrytí poptávky a navíc by bylo nutné doplnit zásoby před příští zimou.

„I když se energetická politika do budoucna hodně soustředí na to, jak zajistit energii v zimě, zejména při udržování tepla v našich domovech, musí se zabývat také scénáři, které zažíváme dnes, a zajistit, aby Spojené království mělo správnou kombinaci výroby i pro léto,“ uvedl Gogna s odkazem na historickou vlnu veder ve Velké Británii.

Na energetiku má negativní vliv také sucho na jihu Evropy. Španělské hydroelektrárny mají nyní druhou nejnižší výrobu za posledních 20 let, ty francouzské nejnižší za poslední dekádu. Výkon se snižuje také v Portugalsku, kde v červnu vodní elektrárny dodaly jen čtvrtinu toho, co loni.

V Itálii jsou kvůli nedostatku sněhu a deště zaplněné rezervoáry hydroelektráren pouze z poloviny. Důvodem je špatný stav řeky Pád, jenž je nejhorší za 70 let. Zvyšuje se tak závislost státu na zemním plynu, jehož dodávky do Evropy z Ruska jsou nyní v nejistotě.

V horku fungují s menší efektivitou také solární elektrárny, které mají nejvyšší účinnost při teplotě kolem 25 stupňů Celsia – tedy na konci jara, případně při začátku podzimu. Ale i s nižším výkonem pomáhají solární panely vykrýt poptávku vyvolanou například právě klimatizacemi.