Článek
Klienti Energetického holdingu Malina začali hromadně uplatňovat zadržovací právo vůči rozdělaným fotovoltaickým panelům na svých střechách. Soláry sice ještě nejsou jejich majetkem, ale již zaplatili zálohu a uplatněním zadržovacího práva se snaží svou pohledávku pojistit. Podle insolvenčního správce Maliny ale není jisté, že je takový postup právně v pořádku.
Zadržovací právo je právní nástroj, který věřitelům umožňuje zadržet cizí věc za účelem zajištění dluhu. V případě Maliny jsou to například solární panely, střídače a rozvaděče. Uplatnění zadržovacího práva vůči Malině vyplývá z dokumentů klientů zveřejňovaných v insolvenčním rejstříku.
„Institut zadržovacího práva lze obecně uplatnit i v insolvenčním řízení, ale má to svá specifika související zejména se zahájením insolvenčního řízení,“ sdělil insolvenční správce Maliny Rudolf Vinš.
V případě Maliny musel být proces zajištění podle správce dovršen před 9. květnem, odkdy běží insolvenční řízení. Jinak klientům hrozí, že jejich kroky mohou být u soudu zpochybněné.
Rozdělané zakázky na střechách odběratelů Maliny mají podle údajů firmy hodnotu 262 milionů korun. Zálohy firma vybrala od několika tisíc lidí. Firma slibuje, že zakázky dodělá v rámci insolvenční reorganizace. O ní se ale bude rozhodovat na schůzi věřitelů až na konci srpna. Podle Rudolfa Vinše navíc nelze říci, zda dodělání zakázek bude vůbec možné a kolika klientů by se to týkalo.
Celkové závazky Energetického holdingu Malina činí 1,4 miliardy korun. Většinu z toho tvoří zálohy vybrané od zákazníků. Od vyhlášení úpadku firmy 12. května běží věřitelům Maliny dvouměsíční lhůta pro přihlášení pohledávek.
Kauza Energetického holdingu Malina je zatím největším průšvihem současného solárního boomu. Na průběh insolvenčního řízení s Malinou dohlíží nově i Městské státní zastupitelství v Praze.
Z dalších dodavatelů fotovoltaik čelí problémům ještě například FG Energy. Také v tomto případě bylo již na návrh věřitelů zahájeno insolvenční řízení. Firma se k situaci zatím nevyjádřila.
