Klíčovou českou jadernou firmu kontroluje Gazprom. Vláda ho chce odříznout

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Z jedné z nejdůležitějších firem českého jaderného průmyslu je bolehlav pro vládu i šéfy skupiny ČEZ. S tím, jak se vyhrocuje konflikt mezi Západem a Ruskem, se důležitý strojírenský podnik v ruských rukách stává čím dál větším bezpečnostním rizikem.

Plzeňskou Škodu JS vlastní od roku 2004 ruský strojírenský holding OMZ, ovládaný státní Gazprombank, která je součástí impéria Kremlem kontrolovaného gigantu Gazprom. V sedmičlenném představenstvu Škody JS zasedají čtyři ruští zástupci OMZ, Češi jsou v menšině. Firma je od roku 2014 kvůli svému vlastníkovi na amerických sankčních seznamech. V domácích byznysových kruzích se šíří informace, že dva její ruští statutární zástupci jsou podezřelí ze spolupráce s ruskou tajnou službou FSB (jména jsou SZ Byznys známa, protože ale není možné podezření spolehlivě potvrdit, nebudeme je uvádět).

Škodovácké jaderné strojírenství má pro českou energetiku mimořádný význam: je výhradním dodavatelem servisních a údržbářských služeb pro atomové elektrárny Dukovany i Temelín. Zajišťuje výpočty pro využití jaderného paliva v reaktorech, jeho pracovníci mají přístup do nejpřísněji kontrolovaných reaktorových zón.

Citlivé kontrakty skupiny ČEZ se Škodou JS není možné vypovědět, protože plzeňská firma disponuje jedinečným know-how, znalostmi českých elektráren i unikátními zkušenostmi s jejich servisem.

„Škoda JS je klíčová česká firma pro zajištění údržby a provozu stávajících jaderných elektráren i pro zapojení českého průmyslu do projektu nového jaderného zdroje, což je jedna z našich priorit,“ říká mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka.

„Ta firma je pro nás do jisté míry nenahraditelná,“ připouští jeden z vysoce postavených manažerů skupiny ČEZ, který nechce takto citlivou situaci komentovat otevřeně.

Navíc má Škoda JS podíl 17,4 procenta ve výzkumném ústavu ÚJV v Řeži u Prahy. I když jde o minoritní vlastnictví, stává se z toho problém, protože na vývojové projekty ÚJV jsou poskytovány granty z veřejných zdrojů.

„Škoda JS je jedním z takzvaných dodavatelů logických celků našich jaderných elektráren,“ vysvětluje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. „Je to historicky česká společnost, s českými experty. Že po privatizaci byla postupně prodána a jaké má nyní současné vlastníky, ČEZ nemohl a nemůže nijak ovlivnit,“ dodává.

Jistým paradoxem je, že svou divizi jaderného strojírenství plzeňský holding Škoda Rusům prodával v době, kdy patřil tehdy majetkově neprůhledné firmě Appian. Ta se chtěla soustředit jen na dopravní strojírenství a ostatních činností se zbavovala. Generálním ředitelem Škody Plzeň byl tehdy Martin Roman, který vzápětí po odprodeji jaderné strojařiny a některých dalších aktiv Rusům přesedlal do téže pozice v čele ČEZ.

„Na to, že má Škoda JS ruské vlastníky, lze z dnešního hlediska jednoznačně pohlížet jako na chybu,“ říká dnes mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Srnka.

Kvůli Škodě JS jednala vláda už začátkem března přímo s generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem. „Současnou situaci analyzujeme a hledáme možná řešení, nyní ale nemůžeme být z bezpečnostních důvodů konkrétnější,“ říká mluvčí ČEZ Kříž.

„Bezpečnostní riziko spojené se Škodou vnímáme, hledáme řešení, detaily ale zatím nelze komentovat,“ doplňuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ani mluvčí ministerstva Srnka nechce upřesnit žádné podrobnosti. „Na řešení nyní vláda pracuje,“ říká pouze. Komentovat situaci odmítl také mluvčí samotné Škody JS Jan Stolár.

Podle zdrojů SZ Byznys je ve hře odprodej Škody JS skupině ČEZ, ale i vyvlastnění či nasazení nuceného správce, který by odstřihl od vlivu ruské statutární zástupce. Jak vyvlastnění, tak převzetí kontroly nad firmou by ovšem vyžadovalo změnu legislativy, fakticky by vláda musela připravit a parlamentem protlačit speciální „lex Škoda“.

Nejsnadnější cestou by tak byl odprodej firmy společnosti ČEZ. Tím spíš, že tato varianta byla na stole už několikrát v dřívějších letech. „Teď ale má ČEZ obavu z reputačních dopadů, těžko by se vysvětlovalo, že při zpřísňování protiruských sankcí posílá státem kontrolovaná energetická firma finance ruské Gazprombank,“ říká zdroj z ČEZ.

Transakce by se ovšem dala provést i bez finančního plnění: ČEZ vůči Škodě JS uplatňuje pohledávku za škody způsobené odstávkami jaderných reaktorů kvůli zfušovaným rentgenovým kontrolám svarů z roku 2016, za něž je plzeňská firma zodpovědná. 

Nárok vystoupal z původních 611 milionů s příslušenstvím na současné 2,7 miliardy korun, není ale právně potvrzen. Po neúspěšných pokusech o mimosoudní dohodu podal ČEZ před dvěma lety na Škodu JS žalobu, případ leží u prvoinstančního soudu.

Elegantním řešením by každopádně bylo odkoupit Škodovku právě za tuto pohledávku. Na dohodu by ale musela kývnout ruská strana, což se zatím nestalo. Ve hře jsou tak stále i razantnější řešení.

Napojení na ruské majitele se může stát problémem i pro samotnou Škodu. Mezi jejími obchodními partnery se začínají šířit obavy, že se firma dostává do špatné kondice a kvůli sankcím má problém s financováním, takže může mít brzy problém splácet své závazky. Tím spíš, že klíčové zakázky má nyní na válkou zmítané Ukrajině.

Tyto obavy ale vyvrací mluvčí Škody Stolár: „Škoda JS nevyužívá financování ruských bank, je v dobré finanční kondici a své závazky vůči tuzemským i zahraničním klientům plní. Na další období máme zakázky v řádech miliard korun. A pokračujeme na projektech pro ukrajinské jaderné elektrárny,“ prohlásil.