Článek
Maso vypěstované z namnožených zvířecích buněk zajímá světové investory i startupy. Za vývoj produktu, který bude mít plnohodnotnou chuť i strukturu jako maso ze skotu, prasat nebo drůbeže, platí stamiliony dolarů. Vědci věří, že objem pomůže nakrmit svět a zmírnit klimatickou krizi. Zelenou mu dávají i vegani – ubude totiž porážek.
Do světového závodu o kultivované maso se před dvěma lety pustil i český biotechnologický startup Bene Meat Technologies. Dobu, kdy tato náhražka poprvé sjede z výrobní linky, se teď řediteli Romanu Křížovi moc nechce odhadovat. Na začátku věřil, že by jeden hamburger denně mohl sjet z prototypové linky už na konci roku 2023. Byla to optimistická vize.
„Šlo by to sice už dnes, ale hamburger by byl příliš drahý. Je pro nás důležité dostat na trh něco, co lidi nakrmí a bude mít cenu kolem 100 korun za kilogram,“ říká. Odhaduje, že v současnosti by kilogram kultivovaného masa stál 5 až 10 tisíc korun.
Zatím se totiž nepodařilo najít levné kultivační médium, pomocí kterého by se buňky množily v bioreaktoru. I toto zařízení je zatím ve vývoji. Vyrábět se dá médium například ze sóji, ale firma experimentuje také s kvasinkami, řasami a jinými rostlinnými produkty.
„Médium je alfa a omega. Zatím nevíme o nikom ve světě, kdo by měl ekonomicky dostupné médium, které by tvořilo 10 až 15 procent hodnoty masa,“ říká Kříž.
Kultivované maso ušetří i nakrmí planetu, věří firma.
Bene Meat Technologies za dva roky své existence investovala do výzkumu a vývoje okolo 30 milionů korun. Výzkum je však dražší, než si myslela a byla nucena hledat další externí zdroje.
Výsledkem je dohoda, že celý projekt bude dál pohánět společnost BTL Medical Technologies. Významný světový výrobce medicínských přístrojů zejména pro fyzioterapii, který působí v 55 zemích světa, do vývoje kultivovaného masa vloží během následujících dvou let 130 milionů korun. Výměnou za to získá práva na využití všech objevů, k nimž vědci dospějí při výrobě kultivovaného masa po 1. říjnu 2021.
Tím, že máme imortalizované buňky, bychom se teoreticky mohli domluvit s nějakým výrobcem rostlinných burgerů a sypat buňky do jejich hamburgerů. Není to ale cesta, kterou chceme jít.
Největším objevem Bene Meat Technologies před tímto datem je vývoj imortalizovaných buněk, tedy buněk, které neodumírají jako ty v živém těle, ale neustále se množí. Dalším úkolem firmy, aby byl projekt komerčně zajímavý, je teď najít způsob, jak dosáhnout alespoň padesáti dělení buněk. Teď je zhruba na polovině počtu.
„Tím, že máme imortalizované buňky, bychom se teoreticky mohli domluvit s nějakým výrobcem rostlinných burgerů a sypat buňky do jejich hamburgerů. Není to ale cesta, kterou chceme jít,“ naznačuje Kříž, že cílem je vyrobit produkt, který bude mít strukturu a chuť živočišného masa.
Tak snadné by ale „sypání buněk“ do jídla nebylo. Výrobce by totiž musel projít certifikací a získat potřebná povolení. Zřejmě jedinou firmou ve světě, které se to zatím podařilo, je americká potravinářská společnost Eat Just, která před několika měsíci získala povolení prodávat své kultivované kuřecí maso v Singapuru.
Ředitel startupu Roman Kříž.
Bene Meat pracuje s buňkami různého druhu skotu. Stejnému druhu masa se věnuje asi třetina světových startupů. Svatým grálem, ke kterému se čeští vědci upínají, je dostat vývoj na úroveň, kdy bude možné vyrábět zhruba 10 tun chuťově i strukturou autentického a konkurenceschopného masa denně.
„Chceme nutričně podobné maso. Chuť se často dohání pomocí dovedné kombinace chuťových efektů. V živočišných produktech je mnoho látek, třeba karnitin, které se nějak musí nahradit,“ uvedl Kříž.
Cílem firmy není samotná výroba v průmyslovém měřítku, která by obnášela další investice do technologií.
Současný investor BTL Medical Technologies by mohl získané know-how použít k vývoji produktů, určených například k léčbě poraněných tkání. Majitelem české firmy s tržbami sedm miliard korun v roce 2020 je Jan Vild, který zároveň vlastní přes 89 procent akcií Bene Meat Technologies. Desetina připadá předsedovi představenstva Romanu Křížovi.
Ve společnosti BTL pracuje na pozici vedoucího výzkumu a vývoje v kardiologické sekci bývalý premiér Bohuslav Sobotka. Také Jan Vild se v minulosti angažoval v politice. Na začátku 90. let byl poslancem za Občanské fórum a později za Občanské hnutí.
