Článek
Dva tisíce metrů čtverečních plochy a ambice udělat z holešovických laboratoří „malé Švýcarsko“. To jsou plány společnosti SCTbio, původně výrobní divize biotechnologické společnosti Sotio, od které se před rokem oddělila.
Zatímco Sotio dál pracuje na vývoji léčiv například na léčbu rakoviny, SCTbio – coby nová výrobní společnost se specializuje čistě na výrobu buněčných nebo genových terapií. Jejími zákazníky už není jen Sotio, ale i další biotechnologické firmy.
„Laboratoře vznikly v Praze prostě proto, že si pan Kellner vždycky přál vybudovat v Praze a v České republice takovouto firmu. Nic takového tu nebylo, o to větší to byla výzva,“ uvedl Luděk Sojka, ředitel společnosti SCTbio.
SCTbio
- biotechnologická společnost s globální působností, která patří do portfolia PPF,
- vznikla v roce 2021 rozdělením původní biotechnologické společnosti Sotio (která se dál věnuje výzkumu nových léků) a oddělením její výrobní části,
- vyrábí léčivé přípravky založené na tzv. buněčné terapii nejen pro Sotio, ale i další zadavatele,
- její laboratoře mají rovněž oprávnění na výrobu geneticky modifikovaných produktů,
- vyrábí v Praze v prostorách o rozloze 2 000 metrů čtverečních.
Na rozdíl od konvenční výroby léků, například v podobě klasických pilulek, se tato léčiva zásadně liší způsobem výroby. „Jsou cílené přímo na pacienty. Vyrábí se z buněk sesbíraných přímo od konkrétního nemocného nebo od zdravých dárců, a protože se jedná o živé buňky, živé organismy, které na konci nemůžete nějakým způsobem vysterilizovat jako běžné pilulky, tak musíte dodržovat velmi čisté podmínky během celé výroby,“ vysvětluje Luděk Sojka.
Taková výroba je samozřejmě mimořádně nákladná a výroba jednoho léku stojí od několika stovek tisíc do půl milionu korun. Na druhou stranu také přináší výsledky.
V praxi ale složitý postup znamená například i složitou logistiku, protože vzorky mohou putovat i z kontinentu na kontinent.
Buněčná terapie
Buněčná terapie je léčba, při které dochází k cílenému průniku buněčného materiálu do těla pacienta. Ve většině případů jde o živé buňky, např. T-lymfocyty, které zahájí rozvoj buněčné imunity.
Samotné laboratoře pak vznikly v běžné kancelářské budově v pražských Holešovicích. Speciální technologie jsou tak vestavěné do běžných prostor, včetně skladovacích boxů s konstantní teplotou -190 stupňů. Cenu unikátních zařízení firma neuvádí, šlo však o miliony eur.
Česko je však pro SCTbio z pohledu trhu malé, cílí na další evropské země i Ameriku. „Máme projekt na expanzi, uvažujeme o tom do budoucna, opět v oblasti Prahy. Velmi rád bych na úrovni ČR vybudoval firmu, která dokáže vyrábět tyhle produkty nejenom pro menší firmy nebo start-upy, ale i pro velké firmy a pro komerční výrobu,“ plánuje Luděk Sojka.
