Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Fotovoltaické elektrárny (FVE) se stávají novou realitou na rodinných domech, ale vedle výhod v podobě energetických úspor přinášejí i rizika. Ve čtvrtek například hasiči řešili požár, který způsobilo vznícení střešního solárního panelu na rodinném domě v Praze-Vinoři.
Při podobném požáru může dojít jak k poškození samotných solárních panelů, tak ke škodám na nemovitosti, a proto by lidé neměli zapomínat si poměrně drahé zařízení pojistit.
Při pojišťování fotovoltaiky si může klient vybrat z několika možností. Jednou z nich je zabezpečit soláry tzv. prodlouženou zárukou na panely. „Ta se vztahuje mimo jiné na zařízení, která tvoří stavební součásti nebo příslušenství pojištěných hlavních a vedlejších staveb a plní doplňkovou funkci – konkrétně i na solární zařízení,“ říká mluvčí Direct pojišťovny Nela Maťašeje.
Druhou variantou je pojistit zařízení v rámci majetkového pojištění. Fotovoltaika je dle tuzemských pojišťoven nejčastěji pojištěna právě v rámci celé budovy a není třeba ji připojišťovat, nebo ji ve smlouvě s pojišťovnou specifikovat. „Je ale důležité, aby její hodnota byla započtena do celkové pojistné částky, nebo do limitu pro škody na vedlejších stavbách, pokud je FVE umístěná tam,“ upozorňuje mluvčí pojišťovny Allianz Marie Petrovová.
Panely i celá fotovoltaika jsou pak pojištěny proti škodám vzniklým ze sjednaného pojistného rizika. „Fotovoltaické panely umístněné na střeše jsou automaticky pojištěny na pojistná nebezpečí sjednána v pojistné smlouvě,“ vysvětluje Petr Milata, mluvčí ČSOB Pojišťovny.
Záleží na tom, proti jakým pojistným rizikům je klient pojištěn – například požár, zkrat či úder blesku. „Nevíme, co bylo příčinou vzniku škody. Při likvidaci posuzujeme, zda je pojištěný předmět (fotovoltaika) poškozený sjednaným pojistným rizikem,“ popisuje konkrétní příklad z Vinoře Maťašeje.
O kolik se pojištění nemovitosti s fotovoltaikou může oproti běžnému navýšit, však nelze jednoznačně říct, neboť se cena elektrárny může pohybovat v řádech desetitisíců, ale i stovek tisíc korun. „Vždy tedy záleží na konkrétní hodnotě, o kterou se také následně navýší celková pojistná částka hodnoty domu,“ říká Maťašeje.
Vzhledem k tomu, že se jedná o stavební součást hlavní nebo vedlejší stavby, jsou hrazeny i odpovědností škody neboli újmy, které by vyplývaly z vlastnictví budovy včetně FVE.
Soláry také mohou být součástí pojištění odpovědnosti za újmu. V případě nehody v Praze-Vinoři se totiž požár rozšířil i na dvě vedlejší střechy a zasáhl plochu téměř 160 metrů čtverečních.
„Vzhledem k tomu, že se jedná o stavební součást hlavní nebo vedlejší stavby, jsou hrazeny i odpovědností škody neboli újmy, které by vyplývaly z vlastnictví budovy včetně FVE,“ uvádí Petrovová.
Pokud v důsledku požáru domu s fotovoltaikou začne hořet i okolní objekt, bude rozhodující, zda je vlastník za škodu na cizí věci odpovědný. „Pokud ano, náhrada škody může být poskytnuta z pojištění odpovědnosti tohoto vlastníka,“ říká mluvčí Uniqua Eva Svobodová.
Na fotovoltaiku na rodinných domech či jiných budovách se nevztahují žádné výluky z pojištění neboli rizika, která nejsou kryta sjednaným pojištěním. Pojišťovny tak kvůli solárům nepotřebují žádné konkrétní informace.
Jinak je to v případě velkoplošných elektráren ke komerčnímu využití. „Pro pojištění fotovoltaických elektráren umístěných na pozemcích je třeba zajistit souhlas pojišťovny s pojištěním na základě informací dodaných k FVE,“ říká Svobodová.
Požár panelů má svá specifika, hasiči totiž nemohou střechu hasit standardním způsobem, protože jde o zařízení vyrábějící elektrický proud. K likvidaci požáru fotovoltaiky tak přistupují jako k hašení zařízení pod proudem. Riziko představují také baterie, do nichž se může přebytečná vyrobená elektřina ukládat.
K požáru způsobeném fotovoltaikou však v Česku nedošlo poprvé. V roce 2010 v jihomoravské obci Horní Huť zničil požár sluneční elektrárny tři rozvaděče a část panelů a způsobil škodu za dva miliony korun. K dalším požárům došlo v roce 2011 ve fotovoltaické elektrárně u Křenovic v Jihomoravském kraji, jehož následky byly vyčísleny na 10 milionů korun a v elektrárně v Oslavanech na Brněnsku, kde byla způsobena škoda za osm milionů korun.
