Článek
V Japonsku nyní, po desetiletích deflace, rostou ceny a třetí největší světová ekonomika musí počítat s velkým problémem klesající životní úrovně. Tamní firmy tak čelí silnému politickému tlaku, aby platily svým zaměstnancům více.
Japonský premiér Fumio Kišida vyzývá podniky, aby pomáhaly pracovníkům držet krok s vyššími životními náklady. Minulý měsíc přišel s nápadem, aby společnosti zvýšily platy na úroveň větší, než je inflace, přičemž některé firmy již výzvu vyslyšely.
Ceny v Japonsku vyskočily meziročně o čtyři procenta. Ačkoliv je číslo ve srovnání s Amerikou nebo Evropou malé, pro Japonsko představuje vrchol za posledních 41 let a lidé, kteří jsou spíše zvyklí na klesající ceny, jsou v šoku.
„V zemi, kde jste za 30 let nezaznamenali růst mezd, tak v důsledku inflace reálné příjmy značně rychle klesají,“ řekl pro CNN Stefan Angrick, hlavní ekonom z Moody's Analytics z Tokia. Minulý měsíc Japonsko zaznamenalo největší reálný pokles příjmů za téměř deset let - tedy rozdíl mezi navýšením mezd a inflací.
Podle údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v roce 2021 činila průměrná roční výplata v Japonsku 39 711 dolarů, zatímco v roce 1991 nebyla o moc nižší, 37 866 dolarů. Za 30 let si tak japonský zaměstnanec polepšil o méně než pět procent. Pro porovnání s jinými ekonomikami - například ve Francii a Německu za stejné období došlo k nárůstu až o 34 procent.
Deflace i menší produktivita
Odborníci poukázali na řadu důvodů stagnace japonských mezd. Zaprvé se Japonsko dlouho potýkalo s opakem toho, čemu nyní čelí: nízkými cenami. Deflace začala v polovině 90. let díky silnému jenu, který snížil ceny dovozu.
„Spotřebitelé doteď necítili žádné rapidní změny cen spojené s inflací, a tudíž ani neměli potřebu požadovat lepší plat,“ vysvětluje Müge Adalet McGowanová, hlavní ekonomka japonského oddělení OECD.
Japonské mzdy podle odborníků také utrpěly, protože zaostávají v jiném ukazateli – v míře produktivity. Výkon země, měřený tím, kolik jeden pracovník vytvoří statků během hodiny, je podle ekonomů nižší než průměr OECD.
„Obecně platí, že mzdy a růst produktivity jdou ruku v ruce,“ řekla pro CNN McGowan. Podle jejích slov, když dochází k růstu produktivity, firmy fungují lépe a logicky se jim lépe daří, tudíž mohou nabízet vyšší mzdy. Řekla, že stárnoucí populace Japonska je dalším problémem, protože starší pracovní síla přispívá k nižší produktivitě a mzdám.
A dalším dílem do skládačky je jedinečná pracovní kultura, která také drží mzdy na uzdě. Mnoho lidí pracuje v tradičním systému celoživotního zaměstnání, kdy společnosti vynakládají mimořádné úsilí, aby si udržely zaměstnance na výplatní listině po celý jejich život. Firmy jsou tak často velmi opatrné při zvyšování mezd v dobrých časech, aby měly rezervy a prostředky pro horší časy.
Podle ekonomky McGowanové je japonský systém odměn a platů založen na senioritě, což znamená, že vyšší plat získávají pracovníci podle délky služby než podle svého výkonu. Tento fakt také ovlivňuje lidi, kteří by uvažovali o změně zaměstnání. Podle ekonomky právě zmíněný faktor japonské mzdy dusí, píše CNN.
„Největším problémem na japonském trhu práce je tvrdošíjné trvání na platu podle věku,“ řekl také Jesper Koll, významný stratég a investor z Japonska, a dodal, že pokud by byla zavedena skutečná mzda založená na zásluhách, došlo by k mnohem většímu střídání zaměstnání a většímu kariérnímu růstu ve společnosti.
Růst mezd na hlavním programu
Minulý měsíc japonský premiér Kišida varoval, že v sázce je ekonomika celé země, a prohlásil, že Japonsko riskuje upadnutí do stagflace (termín označuje období vysoké inflace a stagnujícího ekonomického růstu, pozn. red.), pokud bude růst mezd nadále zaostávat za růstem spotřebitelských cen.
Zvyšování mezd o minimálně tři procenta nebo více než jednou za rok již bylo hlavním cílem Kišidovy administrativy. Nyní chce premiér udělat další krok a plánuje vytvořit formalizovanější systém. Podle průzkumu agentury Reuters zveřejněného minulý měsíc více než polovina velkých firem v zemi plánuje letos zvýšit mzdy, některé ke kroku již dokonce skutečně přistoupily.
