Kdo zachrání Liberty? O hutě bychom mohly mít zájem, přiznávají české firmy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ostravská huť Liberty po měsících bojů s miliardovými finančními závazky, které nezvládá splácet, na sebe podala insolvenční návrh. Nejen samotná Liberty, ale také stát nyní hledá řešení, které by zachránilo ostravský ocelářský provoz a pracovní místa pro více než pět tisíc zaměstnanců.

Řešením by mohl být vstup nového investora. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) už jednání s potenciálním zájemcem probíhají. Jeho jméno a detaily transakce zatím zůstávají tajné. Zveřejněny by měly být během několika příštích dnů či týdnů, nechal se slyšet ministr ve středu po jednání vlády.

Probíhající jednání podle Jana Rafaje, prezidenta Svazu průmyslu a dopravy, rozhodnou o celé budoucnosti ostravské hutě a odpovědí na otázku, zda se podaří její provoz obnovit.

„Pokud bude chtít do podniku vstoupit investor kvůli energetice, nemusí být obnovení původního provozu jeho primárním zájmem. Naopak v případě, že by tam vstoupila společnost, která ocelaření rozumí, má přístup ke vstupním materiálům a zákazníkovi, existuje šance, že výroba zůstane zachována,“ uvedl Jan Rafaj.

Jediná dosud veřejně známá informace o potenciálním investorovi je, že se jedná o českou společnost. Uvedl to po středečním jednání vlády ministr Stanjura. Takových podniků, které by v lokalitě Moravskoslezského kraje mohly mít zájem investovat, může být hned několik.

Už v únoru se například spekulovalo o tom, že by huť koupil miliardář Jaroslav Strnad z průmyslové firmy CE Industries a zakladatel zbrojovky Czechoslovak Group (CSG). Podle Andreje Čírtka, tiskového mluvčího CE Industries, ale společnost s vládou žádná jednání o možném vstupu aktuálně nevede.

„Skupina CE Industries sleduje situaci v Liberty Ostrava. V souvislosti se zprávami v médiích, že česká vláda jedná s potenciálním investorem, upozorňujeme, že se nejedná o nás,“ uvedl mluvčí. Případnou roli v pomoci společnosti ale nevyloučil.

Jako o potenciálním investorovi Liberty Ostrava se mluví také o Třineckých železárnách vlastněných podnikatelem Tomášem Chrenkem, který se o ostravský ocelářský provoz zajímal už v roce 2018, kdy huť prodávala skupina ArcelorMittal.

Podle vedoucí oddělení komunikace společnosti Petry Mackové Juráskové podnik situaci nyní sleduje a „vyčkává na další vývoj“.

O energetickou část už dříve projevila zájem také skupina UCED ze skupiny Creditas miliardáře Pavla Hubáčka, která patří mezi významné dodavatele energií pro průmysl právě v Moravskoslezském kraji.

„Společnost UCED Vítkovice je v případě potřeby připravena převzít zodpovědnost za distribuční soustavy v areálu Liberty Ostrava, a zajistit tak spolehlivý a bezpečný provoz lokální distribuční soustavy pro všechny zákazníky v areálu Liberty Ostrava,“ uvedl tiskový mluvčí UCED Daniel Mareš.

Detaily případného převzetí zodpovědnosti za distribuční soustavy ale zatím mluvčí komentovat odmítl.

Už nyní lze podle Rafaje očekávat, že se minimálně v příštích několika letech nepodaří výrobu oceli obnovit v takovém objemu jako dosud.

„Pro investora to bude obrovská výzva. Podnik už má svůj věk, několik měsíců stál a odešlo z něj více než tisíc pracovníků z nejrůznějších profesí,“ popsal situaci prezident Svazu průmyslu a dopravy.

Opětovný rozjezd huti by podle jeho slov stál vyšší miliardy korun. Státní podpora investora bude proto k nalezení dohody zásadní.

„Pro Českou republiku, ale také Evropu je výroba oceli strategickým krokem. Domnívám se, že za daných okolností bude intenzivní kooperace s vládou nutná. Bez určité formy podpory do toho žádný investor nepůjde,“ uvedl Rafaj s tím, že strany se mohou domluvit na podpoře, která má více podob – dotace, úvěr, nebo například zmírnění některých povinností.

Liberty Ostrava patří od roku 2019 Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sandžíva Gupty. Do problémů se splácením svých závazků se společnost dostala v prosinci loňského roku, kdy jí firma Tameh Czech zastavila dodávky energií. Od té doby většina jejích provozů stojí.

Podnik je podle informací v insolvenčním rejstříku v platební neschopnosti a má v současnosti zhruba pětimiliardové závazky po splatnosti, které není schopen plnit.