Kdo se stane králem byznysu? Křetínský může sesadit z trůnu Kellnerovou

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na otázku, jak se stát největší českou firmou, odpověděl finanční ředitel EPH Pavel Horský stručně a pohotově. Když v listopadu přebíral podruhé stříbro v soutěži Česká elita, popsal další strategii tak, že postačí shromáždit celý podnikatelský svět Daniela Křetínského pod jednu širší střechu – a o vítězi bude jasno.

„Musíme začít konsolidovat EP Group, což je společnost nad EPH,“ uvedl Horský na pódiu, aniž by o odpovědi musel dlouho přemýšlet.

Nešlo o žádnou fantazii, přesun pod novou značku už běží. Patnáct let platilo, že Daniel Křetínský rovná se EPH. Stejně jako jiná tři písmenka PPF zastřešovala byznys Petra Kellnera. Teď už je ale EPH jen zkratkou pro energetiku. Vedle ní Křetínský buduje další světy a je o něm slyšet po celé Evropě.

V Británii dostal těsně před Vánoci zelenou ke koupi pošty Royal Mail – podniku starého 500 let. Ve Francii loni ovládl (a vzápětí z většiny rozprodal) kdysi největší maloobchodní síť Casino. V Německu je vítán jako zachránce ikonických železáren ThyssenKrupp. Tři největší evropské ekonomiky a tři obchody, které místní těžko mohou přehlédnout.

„Naší strategií pro následující roky je organický růst a diverzifikace. To by nás mělo zařadit díky očekávaným ročním tržbám překračujícím 100 miliard eur mezi 15 největších podniků v rámci Evropy. Pokud nepočítám banky a pojišťovny, u kterých se používají jiné metriky k porovnání velikosti,“ uvedl v listopadu v rozhovoru pro SZ Byznys Horský, když mluvil o vizi EP Group do roku 2030.

Mít tržby 100 miliard eur by znamenalo předběhnout celoevropsky známé firemní obry jako Nestlé, E.ON nebo Ahold. Daleko vzadu by zůstal ČEZ, ale i skupina PPF. To by přineslo i změnu v žebříčku nejbohatších Čechů, kterému celou polistopadovou éru dominoval zakladatel PPF Petr Kellner a po jeho smrti v roce 2021 jeho manželka a dědička Renáta Kellnerová.

Po převzetí PPF bylo její hlavní starostí získat nad firmou kontrolu a uspořádat si kolem sebe řídicí struktury, které by nahradily to, co Kellner dříve nosil sám v hlavě jako majitel, výkonný ředitel a absolutní vládce firmy v jedné osobě. PPF proto v posledních letech logicky spíš stagnuje, rizikových aktiv se zbavuje – naposledy před Vánoci čínského Home Creditu – a do žádných nových velkých věcí se nepouští.

Jeden z poradců Kellnerové a její nový životní partner, právník a investor Tomáš Otruba, popsal tuto proměnu na jaře jako logickou vývojovou etapu. Každá velká privátní investiční skupina je nejdřív plně závislá na svém zakladateli, ale jednoho dne dostane vlastní management, majitelé se vymaní z každodenního provozu a rozhodují jen strategické věci.

PPF je tím podle Otruby opět v něčem napřed. Součástí posunu je také obrat směrem k větší bezpečnosti investic a ochraně investorů. Renáta Kellnerová má prý chuť spolu s rodinou firmu rozvíjet. „Ale tak, aby z toho měli radost,“ říká Otruba na vysvětlenou, proč se PPF odklání od hazardování v Asii a přesouvá kapitál na Západ do stabilních oborů, jako jsou telekomunikace, bankovní služby nebo reality.

Křetínský podniká úplně jinak, riskuje a snaží se dramaticky růst. Dál vyhledává firmy v problémech neboli – jak sám v jednom ze starších rozhovorů prohlásil – „vystresovaná aktiva“, ve kterých vidí potenciál, ale okolnosti jim aktuálně nesvědčí.

Tento postup se mu vrchovatě vrátil v energetice, kde vsadil v minulé dekádě na opak toho, co byl v EU hlavní proud. Napříč Evropou skupoval odepisované uhelné provozy, kterých se zavedené energetické firmy levně zbavovaly kvůli snaze vyčistit svou uhlíkovou stopu – a vydělal na tom hned třikrát.

Zaprvé tím, že Green Deal nejde v EU dopředu dost rychle a fosilní zdroje budou potřeba déle. Zadruhé kvůli válce na Ukrajině a konci dovozu levného ruského plynu, což dalo podnikatelům v uhlí možnost nečekaně vydělat. A zatřetí tím, že v éře levných peněz před covidem šlo výhodně nakupovat na dluh, který pak v době inflace ztratil na tíze.

Příkladem jsou východoněmecké doly a elektrárny LEAG. Křetínský firmu koupil v roce 2016 – shodou okolností s pomocí peněz Petra Kellnera – od švédského Vattenfallu. Místo útlumu je LEAG coby největší výrobce elektřiny v bývalé NDR nepostradatelný. Sice staví větrné a solární parky, ale doly a uhelné elektrárny poběží s podporou od německé vlády možná až do roku 2038.

Jiný jackpot Křetínský získal na Slovensku, kde si ho před deseti lety přibral italský Enel jako spoluvlastníka Slovenských elektráren. Enel, EPH a slovenský stát dosud vlastnily elektrárny na třetiny. V roce 2020 se Křetínský s Italy dohodl, že po dokončení nových jaderných bloků v Mochovcích jejich podíl převezme, což se stalo teď před Vánoci. Cena je neveřejná, ale měla by odpovídat realitě roku 2020, kdy byla elektřina třikrát levnější.

V Česku má Křetínský – kromě nejviditelnějších položek, jako je fotbalová Sparta nebo deník Blesk – tři velké teplárny v Opatovicích, Komořanech u Mostu a v Plzni. Všechny běží na uhlí, které má kolem roku 2030 skončit, ale ani v tomto případě nebude majitel škodný. V Modernizačním fondu, plněném z prodeje emisních povolenek, má schválené investiční dotace za více než osm miliard pro přechod tepláren na plyn. Další podporu má dostat z jiného programu na provoz.

Úspěšná a výnosná sázka na energetiku je jednou z věcí, která expanzi EP Group do dalších oborů umožnila. „Máme výhodu, že naši akcionáři chtějí peníze reinvestovat, ne vyplácet dividendy jako v jiných společnostech,“ uvedl Horský k tomu, kde chce vzít Křetínský palivo na velké nákupy, jako je Royal Mail nebo ThyssenKrupp.

Jen EPH – což je největší, ale ne jediná Křetínského firma, ve které má to hlavní z energetiky – vykázal v roce 2022 rekordní hrubý zisk 109 miliard korun a loni dalších 90 miliard korun. (Jde o „superhrubý“ zisk EBITDA, tedy před započtením odpisů, daní a úrokových splátek, což je ale v podnikové praxi nejpoužívanější výkonnostní parametr, který nejvěrněji ukazuje výdělečnost firmy.)

Druhá věc, bez které by Křetínský nikam nevyrostl, a to v minulosti ani v budoucnosti, je troufalost v zapojení cizích peněz. Dobře ji vystihuje další z jeho starších bonmotů, a sice že „dluh je jen relativní veličina“. Tedy že nerozhoduje absolutní výše půjček, podle které je Křetínský nejspíš nejzadluženějším mužem v zemi, ale jejich poměr k ziskovosti toho, co už má podnikatel za sebou a na co si půjčuje.

Jen v EPH jsou podle posledních výkazů ke konci roku 2023 nahromaděné dluhy za 120 miliard korun. Dalších 28 miliard na sebe firma bere od Enelu v rámci převzetí podílu ve Slovenských elektrárnách. Na dluh jdou z velké části i nové nákupy mimo energetiku, uskutečňované už v rámci EP Group, tedy o patro výš nad EPH.

Převzetí Royal Mail je největší českou zahraniční investicí v historii. Probíhá formou veřejné nabídky na burze, kde je zatím většina akcií rozdrobena mezi velké nadnárodní fondy a malé podílníky. Až letos se ukáže, kolik z nich nabídku využije, ale pokud by šlo o sto procent, cena činí 109 miliard korun. Podle dokumentace zveřejněné v rámci odkupu jsou na transakci už předjednané půjčky s konsorciem deseti bank z celé Evropy, a to v přepočtu až do výše 86 miliard korun.

Samotné EPH vyšlo v našem žebříčku Česká elita – pod odborným dohledem znalců Deloitte a po interní konzultaci s EPH – jako podnik s odhadovanou tržní hodnotou 409 miliard korun. Číslo vychází z již zmíněné rekordní ziskovosti EBITDA, dále pak z toho, za jak velké násobky zisku se obchodují na burzách podobně zaměřené společnosti, a zohledňuje i zadluženost.

Když se jednoho dne připočítají další Křetínského aktivity v rámci EP Group, číslo bude bezesporu větší. Až bude hotova konsolidace celé skupiny, jak o ní mluvil Horský, mohlo by výsledné číslo Křetínského posunout z dvojky na jedničku v seznamu nejbohatších lidí v Česku. Za určitých okolností:

Útok na prvenství, o kterém Horský mluvil při vyhlašování České elity, se netýká soutěže s PPF, ale s ČEZ. Ten skončil loni i předloni první. PPF v České elitě vůbec nefiguruje, a to kvůli použité metodice, která vylučuje rozmanité investiční celky s nesourodými součástkami – místo PPF jsou v žebříčku její oborově homogenní podniky jako O2, Cetin, Air Bank nebo televize Nova.

Jmění Renáty Kellnerové a dalších členů rodiny – což není nic jiného než hodnota PPF – se v různých žebříčcích odhaduje mezi 334 a 435 miliardami korun. Tedy méně, než je tržní hodnota ČEZ na pražské burze. Z toho vyplývá, že případné vítězství EP Group nad ČEZ – jak o něm Horský mluvil – by zároveň znamenalo předběhnutí PPF (pokud PPF mezitím nevyroste).

Háček spočívá v tom, že Křetínský většinu svých firem vlastní přibližně napůl se svým dlouholetým byznysovým souputníkem Patrikem Tkáčem z československé finanční J&T. Proto neplatí, že hodnota EP Group rovná se jmění Křetínského. V EPH má Křetínský jen těsnou většinu, stejně jako ve firmách, přes které spolu s Tkáčem kupoval Casino nebo podával nabídku na Royal Mail.

Ani Kellnerová ale není zcela stoprocentním vlastníkem PPF. Přes rodinný holding Amalar jen spravuje podíly pro své tři dcery. Proto v miliardářských žebříčcích vystupuje jako „Kellnerová & family“.

Tyto spoluvlastnické okolnosti porovnání osobního jmění Křetínského a Kellnerové komplikují, stejně jako skutečnost, že nově nabytá aktiva EP Group se budou těžko oceňovat. Koupit něco nového automaticky neznamená, že tím člověk zbohatne, protože na druhé straně bilance vydá odpovídající sumu peněz nebo si půjčí.

Royal Mail, Casino i ThyssenKrupp jsou všechno navíc rizikové investice do firem, jejichž ziskovost je zatím diskutabilní. Stejně jako jejich přínos do osobního jmění Křetínského, vezme-li se zároveň v úvahu, že za nákup musel něco zaplatit.

Přesnější obrázek by měla ukázat až slibovaná účetní konsolidace EP Group, pokud se ji podaří letos stihnout. Byť Horský zdůrazňuje, že kvůli tomu, aby se ukázalo, kdo je v Česku nejbohatší, tento proces neprobíhá: „Asi bych ale měl dodat, že se nehoníme za žádnými žebříčky. Rozvíjíme firmu kvůli tomu, že nás to baví.“