Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Příběh o biologicky rozložitelných příborech českého startupu Refork dostal vážnou trhlinu poté, co se hodnota digitálních tokenů EFK určených k financování Reforku zhroutila téměř na nulu. Zhruba 2500 investorům do tokenů tak nezůstalo skoro nic. Samotný Refork navzdory růstu tržeb prodělává a byznys společnosti drhne. Podle Reforku kvůli nekalé konkurenci.
Otazníky vzbuzuje rovněž neprůhledná skladba vlastníků Reforku. Redakci SZ Byznys se podařilo zjistit, že klíčovou osobou stojící v pozadí Reforku je Daniel Rudzan. Tuto informaci potvrdilo pod podmínkou anonymity několik zdrojů, buď dobře obeznámených s fungováním Reforku, nebo s Rudzanovým podnikáním. Rudzanovo angažmá v Reforku potvrdila také skupina BICZ, která se z Reforku coby investor stahuje.
Rudzan se přitom v orgánech žádné z firem okolo Reforku oficiálně nevyskytuje. Důvod je jednoduchý. Daniel Rudzan patří mezi obžalované v kauze miliardových daňových úniků z pohonných hmot, s níž bylo spojené jméno podnikatele Shahrama Zadeha. Na rozdíl od Zadeha ale Rudzan svou vinu popírá. Rudzan v této kauze dostal nejpřísnější trest, a to 11 let vězení a pokutu deset milionů korun. Celý podvodný systém totiž podle obžaloby řídil.
Vrchní soud ale tento rozsudek zrušil a vrátil Krajskému soudu v Brně k novému projednání. Hlavní líčení začalo právě v těchto dnech.
Kauza daňových úniků okolo Shahrama Zadeha
Shahram Zadeh je podnikatel íránského původu. Od roku 2009 má české občanství. V roce 2014 začala policie Zadeha a nejméně 13 dalších osob vyšetřovat kvůli podezření z daňových úniků při mezinárodních obchodech s pohonnými hmotami. Škoda měla být 2,5 miliardy korun. Řetězec 85 firem podle obžaloby řídil Daniel Rudzan.
V komplikovaném procesu nakonec Zadeh přiznal vinu a v roce 2021 uzavřel dohodu o vině a trestu. Dostal souhrnný trest devět let vězení a peněžitý trest 17,5 milionu korun. Dohodu o vině a trestu uzavřeli také další aktéři kauzy.
Naopak pětice obžalovaných v čele s Danielem Rudzanem dále trvá na své nevině. Krajský soud v Brně v jejich případě vynesl rozsudky v roce 2021. Rudzan dostal 11 let vězení a peněžitý trest deset milionů korun.
Vrchní soud v Olomouci ale rozsudek se zbývající pěticí včetně Rudzana na začátku roku 2024 kvůli podstatným vadám zrušil a vrátil Krajskému soudu v Brně k novému projednání. Zároveň nařídil, aby případ soudil jiný senát.
Nové hlavní líčení u brněnského krajského soudu s Danielem Rudzanem, Eliškou Opatrnou (dříve Coufalovou), Petrem Dokládalem, Petrem Moštěkem a Radovanem Chaloupkou začalo 21. října 2024. Předsedkyní senátu je soudkyně Jaroslava Bartošová.
Rudzan stojí za Reforkem od samého počátku, tedy zhruba od roku 2019. Tokeny začala krátce nato investorům prodávat sesterská firma Reforku registrovaná v Estonsku. Investoři do těchto tokenů vložili kolem 160 milionů korun. Tokeny jim měly poskytnout v budoucnu výnosy, neumožňují ale na rozdíl od akcií například hlasovat na valné hromadě. Token propojený s Reforkem se v současnosti obchoduje na jediné burze BitMart.
Hodnota tokenu EFK se od loňského léta do současnosti propadla o 97 procent, vyplývá z dat platformy CoinMarketCap, která sleduje vývoj hodnoty kryptoměn. Propad nastal v létě 2023 a od té doby se hodnota téměř nezměnila. Refork slibuje, že zisk, do něhož se má dostat od roku 2025, použije právě na zpevnění hodnoty tokenů.
Investoři, s nimiž redakce měla možnost hovořit, o zapojení Rudzana do Reforku nevěděli.
„Kdybych věděl, že je za Reforkem někdo jako Daniel Rudzan, tak bych tam peníze nikdy nedal,“ uvedl jeden z držitelů tokenů.
To samé tvrdí i realitní skupina BICZ, která do Reforku investovala nemalou částku. V jejím případě však nedrží tokeny, ale akcie. Nyní se snaží ze startupu vystoupit. Spolumajitel BICZ Milan Filo je dokonce v představenstvu Reforku. Nyní uvádí, že při právní ani účetní prověrce před uskutečněním investice na Rudzana nenarazili.
„S osobou Daniela Rudzana jsme se setkali až v rámci dohledové činnosti nad naší investicí v souvislosti s obchodem. Pan Daniel Rudzan vůči nám vystupoval a vystupuje jako jeden ze senior manažerů projektu. O jeho pozadí a vlivu na Refork jsme nevěděli a vlastně doposud nevíme,“ řekl na dotaz SZ Byznys spolumajitel BICZ Milan Filo.
„Nicméně pravdou je, že jeho historie (myslíme tím obvinění i přesto, že ani po 11 letech nebyl odsouzen) je i jedním z důvodů, proč jsme se rozhodli urychlit naši exitovou strategii. Naše skupina si zakládá na tom, že děláme věci dobře a podle pravidel a nechceme být spojováni s ne zcela průhlednými věcmi, jako jsou například kryptoměny či osoby s obtížným nebo kontroverzním PR,“ dodal šéf BICZ.
Skupina BICZ oznámila, že odchod z Reforku již zahájila. Kdo však její akcie získá, není jasné. BICZ jméno nabyvatele nesdělila. Podle informací BICZ i Reforku má první jmenovaná skupina ve startupu 56 procent. Navzdory tomu má v orgánech firmy jediného zástupce, a to Milana Fila.
Vedení Reforku je naopak plné lidí spjatých s druhým akcionářem firmy, společností PE&VC Partners Group. Generální ředitel Reforku Josef Žádník je zároveň členem představenstva PE&VC Partners Group.
Důležitou osobou v dozorčí radě PE&VC Partners Group je advokát Ondřej Plánička. Ten je i v dozorčí radě samotného Reforku.
„Bohužel jsem teď dlouhodobě v zahraničí a mé pracovní vytížení neumožňuje fundovaně odpovědět na otázky,“ reagoval Plánička na otázky SZ Byznys ohledně jeho spolupráce s Rudzanem a Reforkem.
Podle obchodního rejstříku a údajů na webu firem vystupuje Plánička a šéf Reforku Žádník také ve strukturách okolo litvínovské skupiny G7. Ta obchoduje s pohonnými hmotami. Tedy s komoditou, s níž obchodoval i Rudzan.
„Pan Rudzan nemá na řízení společnosti G7 žádný vliv. Pan Plánička je právní zástupce společnosti. Není mi známo, že by zastupoval zájmy nějaké konkrétní osoby,“ uvedl pro SZ Byznys majitel G7 Milan Kanaloš.
„G7 nemá ani neměla žádný vztah ke společnosti Refork, nikdy jsme do této společnosti neinvestovali. Jediné, co jsme se společností Refork dělali, je pokusit se najít synergii v prodeji jejich výrobků na čerpacích stanicích, bohužel cenově to příliš nevychází a odběratelé využívají stávající plastové výrobky,“ dodal Kanaloš.
Faktem ale je, že na internetových stránkách holdingu G7 jsou Refork a jeho token EFK uvedeny jako investice G7 do „udržitelných projektů pro zachování planety“.
Podle informací v obchodním rejstříku a v evidenci skutečných majitelů je koncovým vlastníkem Reforku i společnosti PE&VC Partners Group Tomáš Sedlák. Ten působí mimo jiné jako realitní makléř. V aktuální nabídce dostupné na webu zprostředkovává prodej či pronájem čtyř starších nemovitostí v Brně.
Sedlák je další osobou okolo Reforku, s níž se Rudzan dobře zná. Byl to právě Sedlák, kdo v roce 2015 přispěl na kauci ve výši 9,5 milionu korun, aby se Rudzan dostal z vyšetřovací vazby.
„Zaměstnaný jsem u svého kamaráda Tomáše Sedláka, který je jeden ze složitelů kauce. Pracuji jako realitní poradce s příjmem deset tisíc korun,“ citovala soudkyně Jaroslava Bartošová z jedné z Rudzanových výpovědí, když u Krajského soudu v Brně 21. října zahájila nové kolo hlavních líčení s Rudzanem a dalšími osobami kvůli daňovým únikům.
Sedlák otázky ohledně Reforku a spolupráce s Rudzanem odmítl komentovat. Redakce SZ Byznys oslovila se žádostí o vyjádření k Reforku také Daniela Rudzana. Telefon ani na opakované zavolání nezvedl, nereagoval ani na otázky zaslané prostřednictvím aplikace WhatsApp. Na obnovené řízení v kauze „Zadeh“ Rudzan ke Krajskému soudu v Brně nedorazil. Nechal se zastoupit svým advokátem Danielem Teleckým. Ten přislíbil otázky ohledně Reforku Rudzanovi přeposlat, ale ani poté žádné odpovědi nedorazily.
Na otázky ohledně Rudzanova angažmá v Reforku neodpověděl ani ředitel firmy Josef Žádník.
Co je to token?
Tokeny představují digitální obdobu dluhopisů. Vydavatelé tokenů slibují, že se s lidmi v budoucnu rozdělí například o výnosy a zisky z podnikání, které z tokenů financují. Držitelé tokenů nemají právo hlasovat na rozdíl od držitelů akcií na valné hromadě.
Tokeny však na rozdíl od klasických dluhopisů nepodléhají žádnému dohledu či regulaci. Jsou to proto vysoce rizikové investice. Již dříve před riziky takovýchto investic varovaly Česká národní banka, Ministerstvo financí i Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).
V Česku tokeny propagovala hlavně společnost Xixoio. Chtěla vytvořit digitální platformu, kam by si firmy chodily pro kapitál získávaný právě prodejem tokenů. Případ však skončil vyšetřováním ze strany NCOZ a obviněním představitelů Xixoia z podvodu. Ti však jakoukoliv vinu odmítají a tvrdí, že policie jen nepochopila obchodní model firmy.