Článek
Panika vyvolaná růstem cen energií po začátku ruské invaze na Ukrajinu výrazně zvedla zájem o instalaci fotovoltaiky (FVE). Na podzim 2022 pak enormní nárůst počtu žádostí o připojení elektráren do sítě způsobil, že provozovatelé distribučních soustav začali hlásit problémy s připojováním nových zdrojů na hladině nízkého napětí.
„Objektivně je současný růst zájmu o připojení extrémní, v průběhu energetické krize se zájem o samovýrobu zněkolikanásobil,“ říká mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michal Kebort. Solární boom ale stále nepolevuje. Kapacita tak dochází nejen v síti, ale i v možnostech realizačních firem. „I přesto eviduje ERÚ jen minimum stížností v této oblasti,“ dodává mluvčí.
Pro srovnání – v roce 2021 se podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) realizovalo 9382 připojení s výkonem 222 MW. O rok později už bylo připojeno 33 805 elektráren o výkonu 315 MW. A distribuční soustava není připravena na okamžité připojení takového množství fotovoltaik.
Přestože zájem o fotovoltaiky, a tím i tlak na jejich připojování do sítě, je od loňského roku extrémní, je třeba při zvládání aktuálního solárního boomu dělat promyšlené a systémové kroky, protože distribuční síť musí zůstat stabilní teď i do budoucna.
Rozvoj některých soustav však zaostává za rychlostí výstavby obnovitelných zdrojů energie (OZE). To je realitou například v distribučním území EG.D, kam spadá Jihočeský, Jihomoravský a Zlínský kraj a Kraj Vysočina.
„Přestože zájem o fotovoltaiky, a tím i tlak na jejich připojování do sítě, je od loňského roku extrémní, je třeba při zvládání aktuálního solárního boomu dělat promyšlené a systémové kroky, protože distribuční síť musí zůstat stabilní teď i do budoucna,“ říká mluvčí EG.D Roman Šperňák.
Kapacita v síti je pro připojení dalších zdrojů často vyčerpaná. Na řadě míst proto nelze připojit fotovoltaiku s přetokem přebytků elektřiny do sítě.
Kapacita sítě nestačí
Počet žádostí o připojení zdroje do soustavy stále roste. Za první čtvrtletí roku 2023 EG.D evidovalo přes 10 000 žádostí a připojilo 7000 zdrojů, což je více než polovina celkového loňského počtu.
V roce 2022 EG.D připojilo přes 11 500 FVE, ale evidovalo přes 27 000 žádostí. Některé z nich však byly špatně podané a ve 12 procentech případů distributor vyjížděl k zákazníkům zbytečně, neboť neměli splněné podmínky pro připojení.
„Podle nás není problém s připojením fyzický, že by po připojení elektrárny síť spadla. V rezervačním systému EG.D mají rezervace pro další elektrárny, které přesahují kapacitu soustavy,“ říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Elektřina pouze pro vlastní spotřebu
V distribučním území EG.D jsou rezervované kapacity i pro pozemní solární elektrárny, které se ale nakonec nemusí postavit. „V Česku musíte žádat o připojení u velké fotovoltaiky, než pro ně máte stavební povolení a územní řízení. Může se stát, že stavební úřad bude dělat problémy a obec se proti tomu postaví a projekt se nerealizuje,“ vysvětluje Krčmář.
Pokud distributoři vidí jako jednu z cest omezení přetoků, tak to podle nás řešení není, protože se připravujeme na komunitní energetiku, která je založena na přetocích.
Distributor sice malou fotovoltaickou elektrárnu připojí, ale zákazník už do sítě nemůže posílat přetoky, které by mohl prodat obchodníkům s elektřinou. Výroba mu tak slouží jen pro vlastní spotřebu. „Pokud distributoři vidí jako jednu z cest omezení přetoků, tak to podle nás řešení není, protože se připravujeme na komunitní energetiku, která je založena na přetocích,“ popisuje Krčmář.
Pokud nelze připojit elektrárnu s přetokem, distributor podle ERÚ musí žadateli o připojení nabídnout alternativní možnost připojení, případně jej musí informovat, kdy bude možné ji připojit.
„Zároveň distributor může nabídnout připojení dočasně bez přetoku a ten umožnit později. Existuje také možnost zjednodušeného připojení mikrozdrojů (s instalovaným výkonem do 10 kW, pozn. red.). Pokud jsou splněny podmínky dané § 16 vyhlášky č. 16/2016 Sb., nemůže distributor připojení mikrozdroje odmítnout,“ vysvětluje Kebrot.
Nedostatečná kapacita v síti na území EG.D se týká více než stovky obcí nebo jejich částí. Především jde o oblasti na jižní Moravě, na Břeclavsku, ale i v okolí Českých Budějovic. „Aktuálně v Českých Budějovicích stavíme novou rozvodnu 110/22 kW, která ulehčí síti v části krajského města. Podobná stavba se plánuje a připravuje v řádu několika let. V tomto konkrétním případě osm let,“ říká Šperňák.
Podobnou rozvodnu připravuje EG.D i v Brně. „Ale děláme i další investice – kabelizujeme sítě, osazujeme chytré prvky. Jak už zaznělo výše, jedná se o dlouhodobý proces,“ jmenuje Šperňák.
Firma proto vytvořila tzv. mapu připojitelnosti, díky které se zákazníci lépe zorientují v tom, kde elektrárnu s přetoky připojí a kde ne.
Plány do budoucna
Do roku 2030 chce EG.D investovat do posílení sítě částku nad rámec standardních investic, které jsou každoročně více než pět miliard korun. „Dalších 8,5 miliardy korun dáme do technologií podporující implementaci OZE do sítě,“ dodává Šperňák.
„Do posílení a rozvoje distribuční sítě za posledních 10 let ČEZ Distribuce investovala více než 50 miliard Kč, dalších cca 30 miliard jsme investovali do staveb vyvolaných zákazníky,“ říká mluvčí ČEZ Distribuce Soňa Holingerová.
PREdistribuce každoročně investuje do energetické sítě necelé dvě miliardy korun. „Konkrétně loni to bylo 1956 milionů korun s důrazem na modernizaci a posilování sítě. Předpokládáme, že investice budeme nadále navyšovat vzhledem ke zvyšujícím se nárokům na naši distribuční síť,“ uvádí mluvčí PRE Petr Holubec.
Situaci s distributory, zájmovými sdruženími zastupujícími výrobce a zástupci státní správy řeší i ERÚ. Podle něj je nutné počítat jak s výdaji na rozšíření možnosti připojení v řádu nižších desítek miliard Kč, tak s ještě vyššími dlouhodobými investicemi.
„Také proto ERÚ apeluje a v diskuzích upozorňuje na potřebu kofinancování státem, nemají-li nést veškeré dopady spotřebitelé v regulovaných cenách. Tak, jak je podporována samovýroba, bude potřeba podpořit i přizpůsobení sítí,“ říká Kebort. Ministerstvo průmyslu a obchodu chce do posílení distribučních sítí investovat zhruba 10 miliard korun.
Čekaní na FVE se prodlouží
Problém s připojováním nových zdrojů na hladinu nízkého napětí komplikuje život především domácnostem, které o připojení do sítě požádaly. Projekty se mohou prodloužit o několik měsíců.
Běžná čekací doba na instalaci fotovoltaiky je nyní tři až pět měsíců. „V distribučním území EG.D lidé musí čekat ještě šest až sedm měsíců na připojení,“ říká Krčmář. Od podpisu smlouvy na realizaci FVE tak zákazník může čekat devět měsíců a víc, než bude moct elektrárnu používat.
„Pokud čekáte na připojení elektrárny, která byla postavena v lednu, až do listopadu, tak také čekáte na dotaci a více platíte na úrocích z úvěrů,“ popisuje takové případy Krčmář. Dotaci z programu Nová zelená úsporám může totiž žadatel získat až po připojení fotovoltaiky do sítě.
Zároveň může přijít například o celé léto, kdy by mohl ušetřit za energie nejvíc, protože solární elektrárna vyrábí nejvíc elektřiny. „To jsou další tisíce Kč, které vám to sežere,“ popisuje Krčmář.
