Článek
Švýcarsko ve snaze udržení si pověsti světového finančního centra vynaloží až 12 500 švýcarských franků na každého muže, ženu a dítě v zemi, v přepočtu tedy až 300 tisíc korun.
Švýcarská vláda se zavázala poskytnout až 109 miliard franků, aby nucená fúze problémové banky s jejím „arcirivalem“ UBS vůbec proběhla. To pro zemi s necelými devíti miliony obyvatel představuje nemalou zátěž – a to i když mluvíme o bohatém Švýcarsku. K tomu je třeba připočíst záchranné laso Švýcarské národní banky ve výši 100 miliard franků, které není kryto vládní zárukou, píše agentura Bloomberg.
Celková částka 209 miliard franků odpovídá přibližně čtvrtině HDP Švýcarska a přesahuje celkové evropské výdaje vynaložené na obranu v roce 2021. Cena by mohla dosáhnout více než trojnásobku sumy, za kterou země helvétského kříže zachraňovala curyšskou UBS v roce 2008, tehdy to vládu v Bernu stálo 60 miliard franků.
Zachraňování už tak dobře placených bankéřů vyvolalo protesty. Asi 200 lidí se v pondělí shromáždilo před sídlem Credit Suisse v Curychu, skandovali „snězte si ty bohaté“ a házeli vajíčka na budovu ve finanční čtvrti města. „Máme dost toho, že když jste dost velcí, dostanete všechno. Zákon se pro vás změní během víkendu,“ řekl Christoph Rechsteiner, partner curyšské daňové poradenské společnosti MME.
Kromě finančních záruk totiž švýcarská vláda souhlasila se změnou legislativy, která obchází akcionáře, kteří by jinak museli spojení dvou bank odsouhlasit. Zároveň s fúzí finanční regulátor země vymazal dluhopisy Credit Suisse v hodnotě přibližně 16 miliard franků, aby zvýšil základní kapitál banky.
„Řešení, které bylo nyní navrženo, spočívá v tom, že pokud vše dobře dopadne, UBS dosáhne obrovského zisku,“ řekl Rechsteiner telefonicky Bloombergu. Podle jeho slov dostali Credit Suisse úplně zadarmo.
Navzdory frustraci však analytici upozornili, že je jen malá šance, že konečná cena dosáhne vládou stanovených limitů. Navíc pokud by vláda neudělala nic, celkový účet by byl pravděpodobně mnohem vyšší.
„Pokud jde o záruku 100 miliard franků pro Švýcarskou národní banku (SNB), tam vidím poněkud omezené riziko,“ řekl Manuel Ammann, ředitel Švýcarského institutu bankovnictví a financí na univerzitě v Saint Gallen.
Větší riziko vidí v devíti miliardách franků, které vláda garantuje pro hrazení případných ztrát Credit Suisse. „Vládní záruka poskytnutá centrální bankou by byla částečně kryta cennými papíry a konkurzními výsadami, což by mělo zajistit, že i v nejhorším případě by byla pokryta, aniž by bylo nutné sáhnout na státní prostředky,“ řekl Ammann.
Během globální finanční krize v roce 2008 obdržela UBS od švýcarské vlády šest miliard franků a oddělila 54 miliard franků rizikových aktiv do fondu podporovaného centrální bankou. Vláda sice po krizi v roce 2008 zavedla novou regulaci pro banky „příliš velké na to, aby mohly krachnout“.
Systémově významné banky se musely přeměnit na holdingové společnosti. To mělo usnadnit čistý rozpad a ochránit domácí retailové bankovní operace. Teoreticky měly být všechny ostatní části zlikvidovány, aby se zabránilo nebezpečí pro švýcarský finanční systém.
Tato legislativa však nedokázala zabránit skandálům a otřesům ve vedení, které nakonec zničily důvěru investorů v Credit Suisse, píše Bloomberg. A sama švýcarská vláda se nakonec rozhodla této legislativy nedržet a místo toho prosadila fúzi obou bank.
Podle Ammanna by se zjevný nedostatek důvěry ve vlastní pravidla mohl ukázat jako velmi nákladný pro image jednoho z předních světových finančních center. „Nyní vláda musela zachránit obě švýcarské banky a to není zrovna dobrá vizitka,“ řekl.
