Článek
Skupina Suas, která se stará o provoz elektráren a tepláren v Karlovarském kraji, nyní hledá způsoby, jak v příštích letech udržet provoz. Významným výrobcem elektřiny a tepla v regionu je sesterská společnost skupiny - Sokolovská uhelná, která se opírá právě o těžbu uhlí. Firmy a kraj přicházejí s plánem, jak se vypořádat s postupným útlumem uhelného sektoru.
Karlovarský kraj chce apelovat na vládu dopisem, ve kterém bude žádat o přijetí takových legislativních opatření, které by dovolily přechod na nízkoemisní paliva ale zároveň udržela v provozu centrální zásobování teplem pro občany s rozumnou cenou, jak napsala agentura ČTK.
„Je to apel Karlovarského kraje na to, aby byla přednostně přijata legislativa umožňující přechodné řešení přechodu z uhelného zdroje na plynové tak, abychom dokázali udržet centrální zdroje tepla za stabilní cenové úrovně pro 50 tisíc domácností v kraji,“ řekl k obsahu dopisu vládě hejtman Petr Kulhánek (STAN).
Ačkoliv už roky sílí vládní snahy snížit výrobu elektřiny a tepla v uhelných elektrárnách, Česko na uhlí stále spoléhá. Spalování hnědého uhlí se loni podílelo na třetině spotřebované elektřiny a tepla.
Někteří experti přitom tvrdí, že v souvislosti s rostoucím využitím obnovitelných zdrojů a zdražením emisních povolenek, může v Česku skončit spalování uhlí dřív než v roce 2033, jak plánovala vláda, nebo 2038 na doporučení uhelné komise.
S tím však nepočítá strategie energetické transformace Státní energetická koncepce (SEK). Ta stále pracuje s variantou konce spalování uhlí v roce 2033. Ještě v roce 2030 by podle ní podíl uhlí na hrubé výrobě elektřiny mohl tvořit zhruba deset procent.
S teplem to je komplikovanější
Sokolovská uhelná očekává, že příštích pět let bude pro uhelný sektor kritických. Majitelé uhelných dolů varují, že navýšením cen emisních povolenek je nyní uhelná těžba už ztrátová a oni tedy nemají žádnou motivaci pokračovat v těžbě. Aby sektor překonal období do zprovoznění jiných zdrojů, potřebuje právě podporu vlády.
„Potřebujeme najít mechanismy, abychom byli schopni najít pro naše zdroje podmínky, za kterých lze udržet ekonomiku na udržitelné úrovni. Klidně i s kladnou nulou, abychom to těch pět let byli schopni udržet, protože v době jejich provozu budeme dobudovávat nové technologie tak, abychom ty staré mohli za pět let vypnout,“ řekl předseda dozorčích rad Sokolovské uhelná Suas Group Pavel Tomek.
Zatímco přechodu elektřiny od uhelných k jaderným, plynovým nebo jiným zdrojům může usnadnit například částečný dovoz energie, zbavit se uhlí v teplárenství bude komplikovanější, jak řekl už dříve Tomek.
Podle něj bude budoucí teplárenství spočívat zřejmě v kombinaci různých zdrojů schopných reagovat na potřeby odběru tepla. Může jít o plynové kotle, kogenerační jednotky, spalování odpadů nebo biomasy i zapojení jiných obnovitelných zdrojů. Některé budou vyrábět teplo kontinuálně, některé budou nárazově spouštěné podle potřeby, jak uvedla agentura.
Provozovatelé energetických firem žádají pro elektrárnu Tisová, která zásobuje teplem Sokolov a okolní obce okolo 100 až 200 milionů ročně. V případě kombinátu Vřesová, kde se uhlí spotřebovává by mělo jít o asi 500 až 600 milionů korun ročně.
Podpora by přitom tvořila jen malou část nákladů potřebných k udržení provozu podniků. Karlovarský kraj totiž za emisní povolenky zaplatí asi 3,8 miliardy korun ročně.
Pokud by se cena tepla řídila pouze náklady na jeho výrobu, podle Tomka by v následujících jednom až dvou letech, šla jeho vzhůru o desítky procent, v dalších letech pak až o násobky současné ceny.
Konce uhlí se obává tisíce zaměstnanců
V Česku se uhlí těží zejména na severu Čech, na Mostecku a Teplicku. Mezi největší výrobce elektřiny z uhlí patří v tuzemsku skupina ČEZ nebo Sev.en Energy Pavla Tykače, která plánuje v příštích letech činnost utlumit. To by podle některých odborníků měla nahradit produkce právě skupiny ČEZ nebo Sokolovské uhelné.
Někteří se ovšem obávají, že na odchod Tykačova uhlí, potažmo na pokles produkce uhelného sektoru, zatím Česko připravené není ani pomocí jaderných zdrojů, ani zemním plynem a alternativními zdroji.
Konec uhelné energie s sebou navíc nese i nevýhody zejména pro zaměstnance. Kromě pracovníků v elektrárnách a teplárnách, by konec zasáhl i zaměstnance v těžbě, ale i dodavatele. V roce 2020 přitom pracovalo v uhelném sektoru okolo 28 tisíc lidí.
Společnost Sokolovská uhelná založil Fond národního majetku v roce 1994. Na Sokolovsku těží hnědé uhlí a vyrábí elektřinu. Nejmenší hnědouhelná firma v ČR vytěží ročně v lomu Jiří ve Vintířově tři miliony tuny uhlí. Za rok vyrobí zhruba 3 500 GWh elektrické energie, kterou dodává například do Karlových Varů a dalších měst. O firmu a podobné projekty se v Karlovarském kraji stará sesterská společnost Suas Group.
