Článek
Vláda ve středu schválila rozpočet na rok 2022 s tím, že Česko bude hospodařit se schodkem 80 miliard korun. Expremiér a bývalý předseda ČSSD Vladimír Špidla označil strategii vlády za rozpočtově nezodpovědnou. V nedělní debatě Otázky Václava Moravce kritizoval zavedení připojištění ke zdravotnímu pojištění, které je obsaženo i v programovém prohlášení vlády.
„Vadí mi zásadní strategie, která je obsažena v myšlence zavést připojištění do zdravotního systému. Má-li připojištění fungovat, musí míst dostatek peněz a dostatek jednotlivých úkonů, které se dají připojistit, jinak to nebude fungovat. To ve svém důsledku znamená rozdělení zdravotnictví na zdravotnictví pro finančně zdatné a pro ty ostatní, a to je asociální,“ uvedl Špidla.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) však ujišťoval, že se vláda k tomuto kroku odhodlá až poté, co budou veřejné finance stabilizovány. „K tomu přistoupíme, až tento krok bude možné udělat. Uděláme maximum pro to, aby nám rostla ekonomika, abychom udrželi nízkou nezaměstnanost. Pokud se tyto dvě věci podaří naplňovat, tak ten stát bude mít zajištěné nárůsty příjmů do státního rozpočtu a zároveň se budou snižovat i výdaje státního rozpočtu,“ řekl Jurečka.
Stávková pohotovost je upozornění na problém, který tady skutečně je a je velmi závažný. Když se podíváte na predikce vývoje zdravotního pojištění v letošním roce, tak zjistíte, že vývoj byl predikovaný jako deficitní.
Vláda také počítá se zvýšením plateb za státní pojištěnce pro příští rok, což by mělo přinést rozpočtu 14 miliard korun. Na rok 2022 chce platby zmrazit. K tomu bude potřeba změna stávajícího zákona. „Jsme schopni to vydiskutovat tak, aby to bylo účinné až od 1. ledna 2024. Na rok 2023 se počítá s tím, že musí být valorizace,“ uvedl Jurečka.
Nedostatku finančních prostředků se však obávají pracovníci ve zdravotnictví. V úterý proto vyhlásili stávkovou pohotovost, nicméně předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální práce ČR Dagmar Žitníková kvůli pandemické situaci vyloučila, že by ke stávce reálně došlo.
„Stávková pohotovost je upozornění na problém, který tady skutečně je a je velmi závažný. Když se podíváte na predikce vývoje zdravotního pojištění v letošním roce, tak zjistíte, že vývoj byl predikovaný jako deficitní. Zdravotní pojišťovny měly ze svých rezerv vydat skoro o 17 miliard korun více než dostanou,“ uvedla Žitníková v debatě.
Deficit by tak dosáhl 17 miliard korun. „Když škrtneme platby za státní pojištěnce, tak se dostaneme k nějakým 31 miliardám, což je obrovská částka,“ dodala.
Veřejné zdravotní pojištění letos počítá s výdaji zhruba 440 miliard korun a příjmy asi o deset miliard méně. Pojistné od státu by mělo tvořit asi 125 miliard korun, po zmrazení platby za státní pojištěnce to bude asi o 14 miliard méně. Jurečka však očekává vyšší výběr pojistného, které platí zaměstnanci, podnikatelé a zaměstnavatelé.
Nikdy jsem neslyšel od ministra Válka, že někde škrtneme místa na hygienách.
Podle Jurečky bylo na konci ledna v rezervách zdravotních pojišťoven v součtu 56 miliard korun. „Na zdravotní péči je tak zásadní přebytek, a když se loni říkalo, že se musí zvýšit platba za státní pojištěnce, tak to bude 10 miliard korun, co bude zůstávat zdravotním pojišťovnám. Samozřejmě sledujeme, kolik peněz tam je, a nemáme zájem ohrozit tyto finanční prostředky,“ popsal ministr.
Vláda provádí škrty v rozpočtu a přemýšlí, kde a jak ušetřit. Propouštění kvůli úsporám se údajně mělo dotknout i pracovníků hygieny, podle Jurečky se však propouštění na hygienických stanicích neplánuje.
„Nikdy jsem neslyšel od ministra Válka, že někde škrtneme místa na hygienách. Naopak je třeba poděkovat lidem a ocenit, že dnes dělají maximum možného,“ ubezpečuje Jurečka.
V uplynulém týdnu také došlo k odmítnutí novely pandemického zákona, kdy pro její zamítnutí bylo 32 senátorů, tedy o jednoho více než bylo třeba. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je však zákon potřeba.
Schválit novelu, nebo prodloužit platnost současného znění se musí stihnout do 28. února, kdy jeho účinnost vyprší. „Opatření potřebovat budeme. To je první důvod, proč potřebujeme pandemický zákon, jinak budu muset jít na vládu žádat o nouzový stav,“ uvedl dříve Válek.
Jurečka však věří, že k vyhlášení nouzového stavu nedojde. „Nechceme využívat institutu nouzového stavu, protože snižuje možnosti přezkumu ze strany občanů a zvyšuje potenciální rizika ze strany kroků vlády a jednotlivých resortů, protože by se nemusely dělat objektivní kroky z hlediska nákupu, což jsme tady viděli v minulosti. Do ničeho takového se nechceme pouštět. Neříkám, že by to lidé, kteří tam dnes jsou, chtěli dělat,“ vysvětlil ministr.
Zákon je nějaká norma, která není krátkodobá, a některé krátkodobé věci je schopen zvládnout nouzový stav.
Pokud by novela nebyla schválena, mohlo by dle jeho slov dojít k problémům spojeným s ukládáním informací do aplikace Tečka, rezervačním systémem k očkování či fungováním Chytré karantény. „To jsou věci, které jsou legislativně navázány na tento zákon. Když 28. února vyprší jeho účinnost a nebude prodloužena, Česká republika se stane určitou anomálií na mapě, kdy pro české občany, kteří cestují do zahraničí, bude problém, čím a jak se budou prokazovat,“ uvedl Jurečka.
Naopak podle Špidly není vyhlášení nouzového stavu od věci. „Zákon je nějaká norma, která není krátkodobá, a některé krátkodobé věci je schopen zvládnout nouzový stav,“ uvedl v pořadu.
