Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zatímco značka Volkswagen vykazuje čtvrtletí za čtvrtletím propady v tržbách i ziscích, zaměstnanci automobilového obra žádají více peněz a pod vedením jednoho z nejsilnějších odborových svazů míří do ulic. Ani desítky jednání nepomohly k dosažení vzájemné dohody. Management chce zavírat některé továrny, aby společnost přežila současnou automobilovou krizi, což je ale z pohledu odborů nespravedlnost páchaná na zaměstnancích. Plánuje ale také snížení mezd o deset procent a nižší počet učňovských pracovních míst.
Další kolo jednání mezi zainteresovanými stranami proběhne 9. prosince, a jak řekl SZ Byznys tiskový mluvčí svazu IG Metal Jan Mentrup, odbory hodlají dále tvrdě bránit svoji pozici.
„Pro nás je to jasné. Všechny závody musí zůstat otevřené. Nepřipustíme žádné vlny propouštění zaměstnanců a také žádné snižování jejich měsíčních mezd. Společnost plánuje propustit tisíce lidí a trvale uzavřít tři závody. To pochopitelně rozzlobilo zaměstnance, kteří proti těmto krokům projevili včera silný odpor. Jen v první den výstražných stávek přerušilo do odpoledne práci a protestovalo kolem sedmdesáti tisíc z nich,“ vypočítává dopady výstražné stávky Mentrup.
Redakce SZ Byznys oslovila i centrálu německé automobilky ve Wolfsbugu. Vedení firmy podle svých slov nadále doufá, že řešení celé krize se jim podaří najít skrze dialog mezi firmou a odbory.
„Volkswagen respektuje právo zaměstnanců na účast ve výstražné stávce. Společnost nadále spoléhá na konstruktivní dialog se spolurozhodováním s cílem dosáhnout udržitelného a společně podporovaného řešení. Chceme, aby dopad výstražné stávky na naše zákazníky, partnery a průmyslové závody byl co nejmenší. Z tohoto důvodu společnost již předem přijala cílená opatření k zajištění nouzového provozu,“ stojí ve vyjádření od centrály VW pro SZ Byznys.
Vedení automobilky si nemůže dovolit rozhořčení odborů ignorovat, protože svazy mají v koncernu silnou pozici. V Dolním Sasku, kde stojí centrála VW, drží svazy nadpoloviční většinu v dozorčí radě a mají silné politické vazby. V minulosti bylo právě kvůli sporům s odbory odvoláno už několik ředitelů společnosti. Firma ovšem zároveň musí svou situaci řešit – vedení VW označuje mateřskou značku koncernu za dům s hořící střechou, a proto škrty považuje za nezbytné. Podle IG Metall ale existují i další řešení, jež by nemusela vést k propouštění.
„Máme plán, který zajišťuje pracovní místa ve všech závodech a může vytvořit dobrou budoucnost bez hromadného propouštění. V boji o perspektivu finančně zatíženého koncernu Volkswagen AG předloží v pondělí generální rada zaměstnanců a IG Metall představenstvu plán budoucnosti firmy. Jeho cílem je podpořit úsporné cíle vrcholového vedení společnosti změnami v personálních nákladech ve výši přibližně 1,5 miliardy eur,“ vysvětluje Mentrup
Podle něj by výměnou za komplexní balíček záruk a jistot pro všechny závody mělo ve VW dojít k několika změnám.
„Odbory navrhované zvýšení mezd ve VW by mohlo být dočasně odvedeno jako příspěvek na pracovní dobu do budoucího fondu solidarity. To by podniku poskytlo nástroj, jak v případě potřeby snížit pracovní dobu. Pokud by v důsledku strukturálních změn ve výrobě nebo administrativě došlo k nedostatečnému využití pracovních hodin, fond by pomohl nadále řídit snižování počtu zaměstnanců sociálně přijatelným způsobem,“ vysvětluje navržené změny Mentrup.
IG Metal také chce, aby části odměn managementu, představenstva a zaměstnanců byly odváděny na budoucí zabezpečení ekonomické stability společnosti v letech 2025 a 2026. Při tomto přístupu by podle něj stávající měsíční mzdy všech zaměstnanců zůstaly stejné.
Na stávce giganta mohou vydělat automobilky v celé Evropě
Program musí platit
Na oplátku si svazy přejí, aby pro zaměstnance VW nadále platil program jistoty zaměstnání. Ten fungoval ve Volkswagenu od roku 1994 a díky němu byli zaměstnanci v podstatě nepropustitelní. Týkal se přibližně 125 000 zaměstnanců společnosti Volkswagen AG, hlavně značky osobních vozů, užitkových vozů, závodů na výrobu komponentů VW a firemních kanceláří. Totéž by mělo platit i pro další závody společnosti. Jenže s tím Volkswagen podle Mentrupa nesouhlasí.
Podle analytiků ale není v silách automobilky, aby dokázala současně snižovat výdaje a udržela stávající pracovní podmínky.
„Společnost tento návrh odmítla a nadále ponechává otevřenou možnost uzavření závodu a hromadného propouštění. To nyní vede k pracovněprávnímu sporu, který země ve své síle možná už dlouho nezažila. My jsme konfrontaci nechtěli. U jednacího stolu jsme dokonce předložili návrhy, které nás posouvají na hranici proveditelnosti. Jenže ani tyto ústupky nestačily, takže nyní musíme stávkovat. Zaměstnanci na všech pracovištích jsou na konflikt připraveni. Jsme připraveni ho eskalovat,“ říká odborář.
Spory o budoucnost automobilového giganta se týkají především problémů mateřské značky koncernu, tedy Volkswagenu.
V nějaké formě nastupující krize se ale nachází téměř celý automotiv Evropy. Existují však světlé výjimky. Do této kategorie patří například česká Škoda spadající rovněž do koncernu VW. Ta vykazuje jako jedna z mála automobilek starého kontinentu pozitivní výsledky. Podle posledních jí tržby ve třetím čtvrtletí vzrostly na 20,4 miliardy eur tedy zhruba 270 miliard korun a provozní zisk vzrostl o 34,8 procenta.
Na druhou stranu v Česku funguje množství firem, které jsou subdodavateli právě pro automobilky a vyrábějí jim jednotlivé součástky. Ty jsou na fungujících automobilkách naprosto závislé.