Článek
Hospodářská komora, zastřešující přes 16 tisíc firem a podniků, vydala ve čtvrtek vyhodnocení mimořádné ankety týkající se nouzového stavu v plynárenství. 63 procent z šesti set dotazovaných firem nemá podle komory dostatek informací o dopadu jednotlivých stupňů na jejich podnikání v případě, že by byla vyhlášena plynová nouze. Tedy například v případě, že Rusko zastaví tok plynu do Evropy.
A nějakou dobu to tak i zůstane, protože Ministerstvo průmyslu a obchodu má nyní jinou starost – řeší naplněnost plynových zásobníků.
Nová vyhláška začátkem srpna
„S firmami je ministerstvo přes Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářskou komoru v kontaktu, takže vědí, co bude upravováno. U stavů nouze dochází jen k dílčím změnám, které byly dohodnuty na úrovni MPO - HK – SPR – Český plynárenský svaz, prioritou vyhlášky je v návaznosti na zákon č. 176/2022 Sb. stanovení milníků pro naplněnost uskladňovací kapacity v zásobnících plynu,“ řekla mluvčí MPO Miluše Trefancová.
Se zveřejněním vyhlášky podle ní počítá ministerstvo začátkem srpna. Vyhláška je podle mluvčí po dokončení mezirezortního připomínkového řízení. To by ale pravděpodobně mělo ještě čekat nějakou formu revize, jelikož Hospodářská komora ve své zprávě dodává, že ve čtvrtek poslala k podobě návrhu připomínky své členské základny.
Podle ankety totiž ministerstvo dostatečně neinformuje o uplatnění regulačních stupňů ani o dopadech, které by zavedení nouzového stavu v plynárenství mělo na podnikání jednotlivých firem. Uvedlo to 63 procent z 606 respondentů Hospodářské komory.
Zachování veškerého komfortu domácností by bylo vykoupeno ekonomickým propadem a navyšováním nezaměstnanosti.
V případě, že by došlo k omezení nebo úplné odstávce plynu, začal by platit takzvaný stav nouze v plynárenství. Ten obsahuje deset odběrových stupňů, které postupně určují, v jakém pořadí budou omezovány nebo úplně odstříhávány od plynu jednotlivé části průmyslu a infrastruktury.
Části průmyslu jsou rozděleny do skupin odběrných míst primárně podle toho, kolik plynu odebírají a také podle jejich strukturální důležitosti. Jako první by šly na řadu podniky, které jsou schopné svou spotřebu nahradit jinými zdroji než plynem. Jako poslední by naopak šly domácnosti a kritická infrastruktura, jako jsou nemocnice.
Kdo by měl méně plynu
Odpojovány od plynu by byly skupiny odshora dolů
| Skupina | Podskupina | Charakteristika spotřeby | |
|---|---|---|---|
| A | nad 630 MWh ( asi 60 tis. m³) | úplný nebo částečný přechod na náhradní palivo | |
| B1 | nad 52 500 MWh (asi 5 mil. m³) | převažující technologický odběr, poslední zimní období méně než 70 % posledního roku | |
| B2 | nad 4200 MWh do 52 500 MWh ( asi 400 tis. m³ až 5 mil. m³) | převažující technologický odběr, poslední zimní odběr méně než 70 % posledního roku | |
| C1 | nad 4200 MWh ( asi 400 tis. m³) | převažující otopový odběr, poslední zimní období více než 70 % posledního roku, více než 20 % vyrobeného tepla pro domácnosti, zdravotnické nebo sociální služby | |
| C2 | nad 4200 MWh ( asi 400 tis. m³) | převažující otopový odběr, poslední zimní období více než 70 % posledního roku | |
| D | nad 630 MWh ( asi 60 tis. m³) | výroba potravin, živočišná výroba, výroba pohonných hmot, CNG, zdravotnická a sociální zařízení, IZS, BIS, ČNB, vězení, krematoria | |
| D1 | převažující otopový odběr, poslední zimní období více než 70 % posledního roku | ||
| D2 | převažující technologický odběr, poslední zimní období méně než 70 % posledního roku | ||
| E | nad 630 MWh do 4200 MWh ( asi 60 až 400 tis. m³) | která nepatří do A nebo B | |
| F | do 630 MWh ( 60 tis. m³) | tedy všechen maloodběr + všechny domácnosti | |
Zdroj: EGÚ Brno
Krátkodobý stav, ale ne válka
O tom, do jaké skupiny jednotliví zákazníci spadají, musí ze zákona informovat provozovatel přepravní nebo distribuční soustavy. Provozovatel provozní soustavy je u nás společnost Net4Gas, která podle své mluvčí zákazníky stejně jako každý rok o jejich zařazení do skupin odběrových míst informovala.
„Každý větší odběratel najde ve vyhlášce své místo. Není pravda, že by byla nadměrně složitá. Pokud odběratel něčemu nerozumí, je to proto, že se nezajímal. V každém případě se to dozví od distributora, společnosti, ke které je fyzicky připojen,“ vysvětluje Michal Macenauer, ředitel strategie EGÚ Brno.
Problém tak není v tom, že by podniky nevěděly, v jakém regulačním stupni by jim byly dodávky plynu přerušeny. Problém je, že je současný systém v případě nouze nastavený na krátkodobé výpadky, ne na válečný stav a přerušení dodávek plynu, které může trvat i měsíce.
„Problémem je prioritizace omezování až zastavování dodávek pro zajištění co nejmenšího ekonomického dopadu. Prioritizace domácností je z jistého pohledu správná. Pokud bychom ale nechali spotřebu domácností neregulovanou a víme, že ji lze omezit, pak budeme zbytečně přerušovat či omezovat dodávku průmyslu a způsobíme mu škody. Tyto škody se vždy promítnou do ekonomických výsledků, výše odměňování a zaměstnanosti,“ říká Macenauer.
Necelá pětina má podle hospodářské komory dostatečné množství informací, zbytku se vyhlášení některého z regulačních stupňů buď vůbec nedotkne, nebo informace nevyhodnocuje. Z ankety dále vyplývá, že bezmála 30 procent firem, kterých se vyhlášení stavu nouze bezprostředně týká, by bylo v případě vyhlášení nejvyššího stupně s úplným ukončením dodávek plynu nuceno investovat vysoké částky do znovuobnovení provozu nebo ukončit podnikání.
„Zachování veškerého komfortu domácností by bylo vykoupeno ekonomickým propadem a navyšováním nezaměstnanosti. Vyhláška pravděpodobně nebude moci přímo stanovovat způsob regulace na co nejmenší ekonomickou škodu, protože to je na vyhlášku příliš podrobná a složitá agenda. Navíc se obávám, že stanovit optimální postup bude časově náročné a bude se to muset řešit za chodu,“ myslí si Macenauer.
Nezůstalo by ale jen u finančních nebo materiálních škod. Úplné odstřižení průmyslu od plynu by podle samotných firem vedlo k dopadům na lidském zdraví, životním prostředí a také by spustilo vlnu propouštění.
Co se týče finančních škod, dopady se různí. 30 procent uvádí očekávané škody do pěti milionů, pětina čeká škody v rozmezí 6 až 100 milionů a celá desetina dotazovaných očekává škody přesahující sto milionů korun. Zajímavé je, že necelá třetina podniků nemá škody vůbec vyčíslené. 11 procent podniků by se pak zastavení dodávek plynu finančně nedotklo vůbec.
V neposlední řadě je zajímavé zjištění, v jakém předstihu by musely být podniky informovány o odstávce plynu, aby zabránily škodám spojeným s nečekanou odstávkou.
Celá třetina firem totiž uvedla, že by v žádném případě nebyly schopny škodám předejít. Pouze dvě procenta dotazovaných by potřebovala o odstávce vědět den dopředu, 15 procent by potřebovalo týden, čtvrtina firem by potřebovala na přípravu více než dva týdny. Dalších 25 procent buď neví, nebo se by se jich odstávka netýkala.
