Článek
V polovině prosince japonské automobilky Honda a Nissan začaly společně jednat o možné budoucí fúzi, tedy spojení dvou značek do jednoho koncernu. Hlavní motivací bylo stát se opět konkurenceschopnými hráči na trhu s elektromobily, hlavně pak tváří v tvář silné čínské konkurenci. Vedení automobilek zároveň reagovalo na růst americké Tesly vlastněné miliardářem Elonem Muskem.
Americká CNN však napsala, že jednání zkrachovalo. Zprávy o tom, že se fúze zadrhla, však prosakovaly už dříve. Agentura Reuters informovala o schůzce generálního ředitele společnosti Nissan Makota Učidy s jeho protějškem z Hondy Tošihirem Mibem - šéf Nissanu na ní údajně řekl, že chce dosavadní jednání o fúzi ukončit.
„Do budoucna budou Nissan a Honda spolupracovat v rámci strategického partnerství zaměřeného na éru inteligentních a elektrifikovaných vozidel, s cílem vytvářet novou hodnotu a maximalizovat korporátní hodnotu obou společností,“ napsala ve čtvrtečním prohlášení společnost Nissan.
Původním plánem bylo založit jednotnou holdingovou společnost, pod níž by obě společnosti spadaly. Vedení Hondy, která je po Toyotě druhou největší japonskou automobilkou, však přišlo s požadavkem, aby se Nissan stal pouze její dceřinou společností.
Pro Nissan představují neúspěšná jednání velký problém. Automobilce totiž v posledních letech významně klesají prodeje ve Spojených státech a v Číně. Na začátku listopadu loňského roku proto společnost představila restrukturalizační plán. Ten zahrnuje snížení provozních nákladů o 2,6 miliardy dolarů (63 miliard korun), včetně propouštění více než devíti tisíc zaměstnanců a snížení globální výrobní kapacity o 20 procent. I přesto bude zřejmě Nissan hledat jiného partnera.
Fúze jako budoucnost automobilového průmyslu
Automobilky se potýkají s velkou regulací i vysokou konkurencí, což je nutí snižovat výrobní náklady. V Japonsku se do této situace dostal právě Nissan, v Evropě jedná o zavírání závodů Volkswagen, který zřejmě propustí tisíce zaměstnanců.
Právě fúze však mohou být pro automobilky způsob, jak ušetřit při investicích do vývoje nových a čistých technologií.
„Ke spojení vede automobilky řada faktorů. Hlavním z nich je přechod na elektromobilitu, kdy automobilky musí rozsáhle investovat do vývoje nových technologií. Menší automobilky však nejsou tyto náklady schopné pokrýt, a proto se spojují s jinými, aby si náklady na vývoj rozdělily a potažmo spolupracovaly i v jiných odvětvích výroby,“ vysvětluje pro SZ Byznys expert na automotive Petr Novák.
Fúze může navíc do jisté míry ochránit automobilky před pokutami za nesplnění emisních požadavků. „Normy se vztahují především na evropské automobilky. Může se stát, že fúzi provedou automobilky, z nichž jedna emisní normy neplní, ale ta druhá ano. Výsledkem bude, že firma, která by měla platit poplatky, je buď nezaplatí vůbec, nebo jen nižší sumu,“ popisuje Novák s tím, že předpokládá, že fúzí v budoucnu bude přibývat.
Po vzoru Stellantisu
Automobilky si mohou vzít příklad z fúze, jež proběhla v roce 2021 v reakci na pandemii koronaviru. Tehdy se jednalo o složité slučování evropské PSA Group (Peugeot, Citroën, Opel) a americké Fiat Chrysler Automobiles (FCA). Výsledkem jednání vznikl čtvrtý největší automobilový koncern Stellantis.
„Se vznikem Stellantisu bylo možné pozorovat obrovskou synergii mezi evropskými a americkými výrobci. Navzájem si poskytovali své technologie, každý byl v něčem dobrý, a to vedlo ke značným úsporám,“ uvedl Novák.
Dle Nováka však fúze Stellantisu i přes svůj celkový úspěch nepřinesla takové výsledky, jaké firmy předpokládaly. „Zejména ve Spojených státech nevzrostly objemy prodejů tak, jak se očekávalo. I přes to však dnes automobilky ze vzájemné spolupráce těží, právě díky rostoucí konkurenci v oblasti elektromobility,“ říká.
